Největší evropský orel se pyšní se až dvou a půl metrovým rozpětím křídel a typickou anatomií s „prknovitými“, na konci rozeklanými křídly.

Orel mořský (Haliaeetus albicila) hnízdíval v oblasti Moravy ještě ve dvacátých letech minulého století. Poté se na pár desetiletí odmlčel. V současnosti hnízdí na našem území asi 25 párů tohoto velikána. Vybírá si k tomu stromy v blízkosti rybníků a vodních nádrží.
Orly mořské lze spatřit při unikátních zásnubních letech, kdy oba ptáci vykrouží do velké výšky odkud se samec střemhlav spouští na samici. Ta se v okamžiku setkání převrátí v letu na záda a nastaví proti přilétávajícímu samci pařáty. Zásnubní lety provází hlasitý křik obou partnerů. 
Při chovu v zajetí není možné spoléhat na schopnost orlích rodičů a přichází tak na řadu umělá profesionální máma, líheň vajec. Ta je schopná simulovat vlhkost vzduchu v hnízdě, teplotu a v pravidelných intervalech dokonce vajíčky pootáčí, jako by to dělala svědomitá orlice. Asi po 35 dnech elektrického zahřívání slyší chovatel ve vajíčku zřetelné zvuky a poté i snahu orlíka dostat se ven. K prolomení vápnité skořápky slouží kuřeti orla takzvaný vaječný zub na zobáku, který mu časem zakrní. Čerstvě vylíhlý orlík je  nevzhledným a bezbranným holátkem, které budoucí důstojnost dravce nepřipomíná ani náhodou. To se ale velice rychle mění.
Orel mořský dospívá ve věku 4 – 5 let a dožívá se až 34 let. Mezi orly platí za trochu nemotorného letce a tak v přírodě zastává roli zdravotní policie,  vyhledávající hlavně uhynulá, zesláblá nebo poraněná zvířata. Chovu orla mořského se u nás věnují zoologické zahrady a sokolnické stanice. Tam se také setkáme s jejich umělým líhnutím.