Extrémní jevy v počasí, bleskové povodně, zvyšující se teplota i hladina oceánů, ztráta biodevirzity, migrace lidí, to vše jsou na první pohled viditelné změny, ke kterým vede globální oteplování. Klimatická proměna však má i jiné, skrytější důsledky. Zahřívání planety totiž může poškodit i budovy, mosty, dopravní systémy a další infrastrukturu. Neohřívá se totiž jen atmosféra […]
Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá. Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za kraba by […]
Dosud se vědci domnívali, že lidé jsou jediným živočišným druhem, jehož příslušníci se navzájem oslovují jmény. Nový výzkum ukázal, že stejně jsou na tom i sloni. Vědci z Colorado State University ve Spojených státech, za pomoci umělé inteligence a pracovníků národního parku v Keni, studovali 527 sloních volání, tedy zvuků, které vydávali sloni, v ekosystému […]
Je možné, aby se myš naučila novou píseň? Ano, taková otázka zní poněkud bláznivě. Ale jen na první pohled… Lidé a myši žijí pospolu více než 15 000 let. Řada lidí z tohoto sousedství není nadšena, pro řadu z nich myši nejsou těmi zvířaty, která by lámala přední příčky popularity. Tak či onak, asi málokdo […]
Výprava oxfordských badatelů do Kyklopských hor v indonéské části ostrova Nová Guinea přinesla netušené výsledky. Expedice, která postupovala zrádným pohořím, shromáždila vůbec první fotografické důkazy potvrzující přežití místního bizarního savce, který klade vejce. Tým také nalezl desítky dosud nepopsaných druhů hmyzu, stejně jako nově objevené pavoukovce, obojživelníky a dokonce i krevetu, která žije na stromech. […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy. Mezinárodní tým vědců z šesti zemí, vedený výzkumníky z Biologického […]
Zkuste se uprostřed města podívat na některé souhvězdí… V tom nejlepším případě uvidíte hvězdu nebo dvě. Viníkem je světelné znečištění, které mění noc na den v 80 % světa. Cyklus dne a noci je přitom nezbytnou součástí přírody, jelikož dává zvířatům signál, kdy se mohou vynořit k lovu, hledat potravu, nerušeně migrovat anebo se pářit. […]
Menopauza neboli ztráta plodnosti ženy je fenomén, o kterém si vědci dlouho mysleli, že k němu dochází jen u lidí. Postupem času se ukázalo, že menopauzou prochází i samice velkých mořských savců. Nyní se do skupiny přidaly i šimpanzí samice a narušily vědcům teorii o tom, proč k menopauza vůbec dochází. Menopauzou je označováno trvalé […]
Divoké prase může být leckdy bezpečnější potkat, než sníst – alespoň v některých částech střední Evropy. Podle tzv. „paradoxu divokých prasat“ jsou mnohonásobně radioaktivnější, než povoluje bezpečná mez. Doposud se tato skutečnost vysvětlovala Černobylem, ten ale, jak se nyní ukázalo, má spolupachatele. Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 způsobila zvýšenou radioaktivitu všech druhů lesní […]
Odkud se vzal Měsíc? Nejznámější teorie říká, že asi před 4,5 miliardami let narazila do Země protoplaneta o velikosti Marsu. Část vzniklých úlomků, vyvržených na oběžnou dráhu, se spojila a vytvořila Měsíc. Tato hypotéza, známá jako „Velký impakt“, by mnohé o našem souputníkovi vysvětlovala. Vědcům však dosud chyběly pádné důkazy, jako je kráter nebo kusy […]
„Být stále mlád, to bych si přál,“ zpíval Karel Gott a řada z nás s ním souzněla. Ačkoliv se mezi lety 1900 a 2020 průměrná délka lidského života více než zdvojnásobila na 73,4 let, stárnutí se lidstvu dosud zvrátit nepodařilo. Podle vědců by nám s tím mohly pomoci například superodolné želvušky… Bezobratlé želvušky (Tardigrada), velké […]