21stoleti.cz

Architektura

Historie

Medicína

Proč děti malují modré stromy?

Zajímavosti 6.8.2009

Když dostanou malé děti do rukou barevné pastelky, příliš se nerozpakují a nejrůznější barvičky začnou čile využívat. Na realistické zachycení barvy skutečných objektů však většinou příliš nedbají. Vědce napadlo, že za tím bude nejspíše stát nějaká zákonitost v psychologickém vývoji. Psycholožka Vanessa Simmeringová z americké University of Wiskonsin-Madison se již delší dobu zabývá tím, jak svět […]

zobrazit více >>

Vyroste v Londýně „zahrada na mostě“?

Architektura 5.8.2009

Nejrůznější výročí vždy vyzývají k tomu, aby byla náležitě oslavena. Osmisté výročí otevření prvního mostu přes londýnskou Temži inspirovalo Královský institut britských architektů k vypsání soutěže o most budoucnosti. Zvítězil projekt studia Chetwood Architects, který spíše než most připomíná malou farmu. V běžné každodenní představě většiny lidí slouží mosty pouze jako komunikace spojující dva břehy řeky […]

zobrazit více >>

Promění medúzy klima na Zemi?

Příroda 4.8.2009

Plocha Země je asi ze 71% pokryta oceány. Obrovské vodní plochy tedy přirozeně ovlivňují celoplanetární klima rozhodujícím způsobem. Dokázaly by ale klima ovlivnit i organismy, které v něm žijí? Tuto možnost se nedávno snažili ověřit američtí vědci.Název souostroví Palau v jižním Pacifiku většině z nás příliš mnoho neřekne. Ve světě milovníků medúz je to však pojem. Ve […]

zobrazit více >>

Odkud přišli první Australané?

Medicína 3.8.2009

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.O tom, že předkové Aboriginců, tedy původních obyvatel Austrálie přišli z Asie, […]

zobrazit více >>

222 let vědy v kostce: velké objevy, které změnily svět

DOPORUČUJEME 6.10.2025

Od tance elementárních částic po tajemství DNA, od parních strojů po umělé Slunce – dějiny vědy jsou plné příběhů, které posunuly lidstvo o celé epochy vpřed. Nové číslo 21. Století EXTRA vás zve na cestu do světa objevů, jež psaly nejen učebnice, ale i samotný osud civilizace. Věda má mnoho tvář

Jak zvážit jeden jediný atom?

Objevy 31.7.2009

Atomy tvoří základní stavební prvky hmoty a udávají jí velkou část jejích makroskopických vlastností. Zkoumat prvky a sloučeniny složené z atomů umějí vědci dávno. Jak ale vyzkoumat vlastnosti jednoho jediného atomu? S tímto problémem si dnes dokáží vědci částečně poradit s pomocí uhlíkových nanovláken.Uhlík je skutečným králem mezi prvky. Jakoby mu nestačilo, že umožňuje veškerý […]

zobrazit více >>

Vesmírem pluje gigantická „mýdlová bublina“

Vesmír 30.7.2009

Nad krásou či podivností nejrůznějších vesmírných objektů se někdy skutečně tají dech. Mezi ty nejkrásnější patří takzvané „planetární mlhoviny“, kterých dodnes astronomové ve vesmíru napočítali na 1500. Nedávno byla objevena další, která připomíná obrovskou mýdlovou bublinu.Na první pohled vypadá spíše jako kaz způsobený nedokonalostí pozorovacího přístroje. Ve skutečnosti je však tato „mýdlová bublina“ zvláštním typem […]

zobrazit více >>

Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže

Příroda 29.7.2009

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků. […]

zobrazit více >>

Budeme si svítit žárovkami z DNA?

Technika 28.7.2009

Žárovky představují nejjednodušší typ zařízení, který dokáže přeměnit elektrickou energii na světlo. Stačí rozžhavit drátek z wolframu a světlo je na světě. V americkém Connecticutu vědci vyvíjejí žárovky, vlastně fotolumuiniscenční diody, které svítí i bez připojení k elektřině. Jejich "drátky" tvoří vlákna DNA, kterou dodali lososi. Zvláštní struktura deoxyribonukleové kyseliny ji předurčila k tomu, aby výjimečně […]

zobrazit více >>

Kosmonauti si možná budou vozit do vesmíru vlastní centrifugu

Vesmír 27.7.2009

Všechny naše orgány a neposlední řadě také růst jednotlivých tkání jsou přizpůsobeny podmínkám pozemské přitažlivosti. V oblastech, kde zemská gravitace nepůsobí, se tedy lidé budou vždy potýkat s řadou problémů. Jedním z nich je ochabnutí svalů. Američtí lékaři navrhují řešení prostřednictvím centrifugy.Krátké kosmické výlety nemusí nutně pro lidské tělo znamenat velký problém. Astronauti však mohou […]

zobrazit více >>

Budou v Grónsku topit žraloky?

Technika 24.7.2009

V sítích grónských rybářů často uvíznou i obrovití žraloci, jejichž těla dříve přicházela nazmar. Dánské vědce napadlo, že je to vlastně škoda a snaží se najít cestu, jak tyto nevítané úlovky využít. Jedním ze způsobů by mohla být i výroba „zelené“ energie.Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus) zvaný též žralok grónský patří k největším druhům žraloků. Dosahuje délky […]

zobrazit více >>

Jsou čeští vědci darmožrouty?

Zajímavosti 23.7.2009

Velkým přáním všech vědců je, aby se objevili na stránkách prestižního vědeckého časopisu NATURE. Ten nyní o české vědě psal – bohužel v podobě řádků o tom, že Akademie věd ČR se rozhodla od příštího roku zastavit opravy svých budov a dál nenakupovat vědecké vybavení. Šetří se!Pouhých pár kroků od pražské Betlémské kaple, kde za […]

zobrazit více >>

Vědci zkoumají práci dávných „hovniválů“

Historie 23.7.2009

Vědci se dokáží radovat z ledasčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba z kuličky hnoje. V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 miliónů let. Takové objevy dokáží odborníky poučit o řadě nečekaných skutečností.Zatímco v dávném Egyptě byli vrubounovití brouci, lidově zvaní „hovniválové“, uctíváni jako božstvo, dnes […]

zobrazit více >>

« ‹ Předchozí Další ›