Dusík je pro život jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů života. Jeho plynná forma však není pro organismy příliš k potřebě – dusík je zkrátka třeba nejprve zafixovat do »uživatelsky přívětivější« sloučeniny. Američtí vědci nedávno vytvořili model, podle něhož by takové látky mohly vzniknout ve vyšších patrech atmosféry na Saturnově měsíci Titanu působením UV záření.
Umělý spojenec zoologů
Rybí hejna bude zkoumat »roboryba«
Nahlédnout do života ryb je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Vědci z univerzity v britském Leedsu proto sestrojili první funkční robotickou rybku, která se má stát vydatným pomocníkem při studiu chování těchto obratlovců pod vodní hladinou. Svého robota přestrojili za původně mořskou rybku koljušku tříostnou, která je v posledních letech čím dál častějším vetřelcem i ve sladkých vodách Severní Ameriky a Eurasie. Jejich hlavní obavou bylo, že ryby jejich robota nepřijmou za vlastního. „I když nám připadá náš model jako skutečná koljuška, ryby ji mohou vidět jinak. Problém jsme očekávali především v chemické komunikaci, jíž se dorozumívají členové hejna. K našemu překvapení však ryby našeho robota akceptovali okamžitě,“ neskrývá své nadšení další z členů týmu biologů Jolyon Faria.
Zvláštní gen vylepší ovoce a zeleninu
Nahnilá rajčata v obchodech? Minulost!
Podle amerických genetiků z Purdue University v americkém státě Indiana bychom se v budoucnu již nemuseli v ochodech setkávat s nahnilým ovocem. Objevili totiž gen, který dokáže prodloužit „životnost“ rajčat přinejmenším o týden. Tým prof. Avtara Handy si vytipoval gen pro enzym sperimicidin syntetázu u kvasinek a úspěšně jej přenesl do genetické výbavy rajčete. Tento enzym totiž dokáže připravit látku zvanou spermicin z skupiny polyaminů, díky níž plody lépe odolávají zhoubnému ataku rozkladných plísní. „Naše upravená rajčata vydržela o celý týden déle než rajčata z kontrolní skupiny, která upravená nebyla. Předpokládáme, že naše základní poznatky o fungování těchto polyaminů bude možné aplikovat i na další druhy ovoce a zeleniny,“ nahlíží do budoucnosti prof. Handa.
Tajemný tunel s 3300 let starými instrukcemi
Nedokončená hrobka faraona Setiho I. vydává nová svědectví
Zcela nedávno se podařilo zrekonstruovat a vyčistit tunel, který měl vést k nedokončené hrobce faraona Setiho I. v údolí králů. Právě tato „rozestavěnost“ tunelu je pro egyptology vlastně požehnáním – pomáhá jim totiž pochopit, jakým způsobem stavební práce probíhaly. Na stěnách jsou dodnes patrné první linie zamýšlené výzdoby, podobné těm, které se nacházejí v oficiální faraonově hrobce. Ještě zajímavější jsou však kusé poznámky vedoucího stavby, které byly do horniny vyškrábány ve zjednodušené verzi hieroglyfů, užívané pro běžnou komunikaci. „Posuňte sloupek dveří nahoru a rozšiřte průchod,“ radí například jeden z nich, umístěný na zdobených falešných dveřích.
Nové naleziště napovídá mnohé o lidské migraci
Nejstarší ze všech Britů
V Evropě bylo lidské osídlení po dlouhou dobu omezeno na oblasti jižně od Pyrenejí a Alp. Nové nálezy z britského Happisburgu však dokazují, že první kolonizátoři severních oblastí Evropy se nezalekli ani chladnějšího podnebí. „Toto místo je výjimečné zejména kvůli neobvyklému zachování původních materiálů počínaje pylovými zrny po kusy dřeva, kosti mamutů, hrabošů a myší. Hlavním zdrojem informací však bylo asi 70 pazourkových nástrojů,“ popisuje bohatost nálezu archeolog Simon A. Partiff z Archeologického institutu při londýnské University College. Nález z Happisburgu spadá do období relativního ochlazení, během něhož byla větší část dnešních britských ostrovů pokryta takzvaným boreální pralesem, v němž byly zdroje potravy relativně chudé a navíc nerovnoměrně rozprostřené.
Nové měření elementární částice
Proton se smrskl o 4%
Ačkoliv jsou elementární částice protony prakticky všudypřítomné a také velmi dlouho známé, dokážou stále připravit vědcům nejedno překvapení. Němečtí fyzikové proton nedávno znovu změřili a zjistili, že je o něco menší, než si dříve mysleli. I tato malá změna však může v kvantové teorii nadělat velkou paseku. „Je možné, že při měření nastala chyba, stejně tak je však možné, že naše předchozí odhady, založené na dosavadních kvantových výpočtech, prostě nejsou dostatečně dobré,“ popisuje současný stav v poznání protonů Randolf Pohl z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku v bavorském Garchingu, který výzkum vedl.
Vydařená spolupráce mušek s bakteriemi
Nový mechanismus evoluce – výpůjčka
Každý z nás by asi potvrdil, že něco si koupit nebo vypůjčit je vždy jednodušší, než si to sám vyrobit. Právě tento ve své podstatě jednoduchý mechanismus nedávno nalezli američtí biologové i v živé přírodě. U mušek octomilek se objevil výjimečně rafinovaný typ vypůjčování schopností bakterií. Parazitolog, prof. John Jaenike z univerzity v Rochesteru v americkém státě New York, nalezl v tělech mušek druhu Drosophila neotestacea bakterie rodu Spiroplasma, které mají v jejich tělech zvláštní úkol – zbavovat je nepříjemných parazitických červů hlístic. „Takové evoluční výpůjčky mohou být velmi významným a dodnes podceňovaným motorem evolučních změn,“ vysvětluje význam svého objevu prof. Jaenike.
Nový výzkum izraelských psychologů:
Krása pomáhá politikům v popularitě
Jakému politikovi dávají přednost média? Tomu, který má schopnost zformulovat pádný argument a pak jej svými schopnostmi prosadit pro blaho nás všech? Omyl! Podle výzkumů psychologů z univerzity v Haifě jde stejně jako prakticky v jakémkoliv jiném lidském kontaktu o to, jak moc to dotyčnému či dotyčné sluší. Podle výzkumu, který vedl dr. Jarif Tsfati z Katedry komunikace univerzity v izraelské Haifě, mají krásné lidi v oblibě i novináři, kteří jim pak častěji umožňují objevit se v médiích.
S věkem roste chuť
Tikání biologických hodin přidává ženám na vášnivosti
Dnes již zdaleka není vzácností, že kvůli studiu, kariéře či prostě jen z nedostatku vhodného partnera ženy odkládají početí svého prvního dítěte až do věku po 30. roce. Tím však citelně snižují pravděpodobnost, že potomka nejen počnou, ale i zdárně vychovají. Zatímco hlava radí rodičovství co nejvíce oddalovat, tělo se jen tak snadno ošálit nedá a zařizuje se po svém. S přibývajícím věkem se proto snaží tuto nevýhodu snížit mj. tak, že jsou podstatně svolnější k typům milostných hrátek, na které by se za mlada snad ani neodvážily pomyslet. Největšími vášnivkami by podle všeho měly být svobodné třicátnice.
Fosilie vypovídají o životě dávných vačnatců
15 miliónů let stará padací past na »pravombaty«
Z objevu zachované kostry dávného tvora mají paleontologové vždy radost. Když ale na jednom místě objeví koster větší množství, je to již důvod k pořádné oslavě. V jeskyni AL90 australském Queenslandu se vědcům podařilo najít místo, kde skončil život celých 26 exemplářů dnes již vyhynulého druhu vačnatce, příbuzného vombatům. Kromě nich zde vědci nalezli i fosilizované zbytky kostí dnes již vyhynulých druhů klokanů, bandikutů a také blízkého příbuzného nedávno vyhubeného vakovlka.
Staronová zbraň na infekce
Brusinkami proti nebezpečným bakteriím
Máte rádi svůj plátek masa ve svíčkové omáčce pokrytý brusinkami? Nebo dáváte přednost brusinkovému džusu? Podle britských vědců dobře děláte! Látky obsažené v brusinkách totiž dokážou pořádně potrápit bakterie, které způsobují nepříjemné infekce močových cest. Britští vědci nedávno objevili, jak přesně brusinky bakteriím znepříjemňují život. V přítomnosti látek z brusinkové šťávy se totiž s povrchem bakterií začaly dít zvláštní věci. Proměnily svou strukturu natolik, že se jim takřka nedařilo přichytit na buňkách sliznice a sklouzly po ní jako po tobogánu. Pro zjištění podrobností však budou muset britští vědci provést ještě řadu klinických testů.
Koření pro krmivo krav
Jak zatočit s nežádoucími mikroorganismy?
Metan, který produkují domácí přežvýkavci, je pro životní prostředí velkou zátěží. Britští vědci nedávno přišli s nápadem, jak omezit jejich produkci metanu o celých 40 %. Prostě jim jídlo pořádně okoření! Zjistili totiž, že dvě ze složek populárního kari koření, konkrétně koriandr a kurkuma, mají antibiotické účinky, díky nimž ve střevech krav zabíjejí metanogenní bakterie.
Klíčový hráč v cyklu dusíku
Houby jsou důležitější, než vypadají
Pro většinu z nás jsou houby v podstatě jen ceněnou trofejí z podzimních sběračských výprav či prostě jen položkou při nákupu v supermarketu. Naše planeta by však byla bez hub sotva planetou plnou života. Podle výpočtů, které nedávno publikovali prof. Alastair Fitter a dr. Angela Hodgeová z univerzity v britském Yorku, je ve vláknech (hyfách) tzv. AM hub, které spolupracují s kořenovým systémem některých rostlin, uloženo větší množství dusíku než v rostlinách samotných. AM houby jsou tak pro ekosystém celé planety zcela klíčovým hráčem, bez nějž by se oběh dusíku přírodou, tzv. dusíkový cyklus, zcela zhroutil.
Až do vybití baterií!
Nový robotický rekordman
Robot z Cornellovy univerzity zlomil rekord! A v jaké »robotí« soutěži? V chůzi! Vzdálenost 23 km a 10 m zvládl necelých 11 hodin, kdy musel zastavit a dobít baterie. Na trase okolo atletického stadionu univerzity kráčel ovládán pouze běžným dálkovým ovládáním. Zlomil tak předcházející rekord robota z BigDog inženýrů z firmy Boston Dynamics, který zvládl ujít 20 km a 560 m.
Larvy motýlů se pohybují systémem »dvou těles«
Jedinečný pohyb housenek
Pohyb housenky pozoroval někdy snad každý z nás. Když si však na jejich pomalé sunutí kupředu posvítí vědci prostřednictvím moderních technologií, zjistí, že mechanismus jejich pohybu je mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Z jejich výzkumů vyšlo najevo, že larva se pohybuje nikoliv jako jedno těleso, ale v podstatě jako dvě. A to nikoliv současně! Prvním z těles je její tělesná stěna s nohami a panožkami (nepravými končetinami na zadečkových článcích), druhým jsou její vnitřnosti. Ze záběrů speciálních kamer vyšlo najevo, že vnitřnosti se pohybují téměř o celý krok dříve, než vnější část těla. Střevo se navíc při pohybu natahuje a smršťuje nerovnoměrně, což napomáhá ke tvoření jednotlivých „vln“ housenčího pohybu. „Tento mechanismus zjevně přispívá k neobvykle vysokému stupni volnosti při pohybech živočichů s měkkými těly,“ spekuluje hlavní autor studie Michael Simon.
Nový průzkumník vesmírných dálav
Satelit WISE objevil na 95 asteroidů blízkých Zemi
Pád asteroidu na Zemi není jen tématem katastrofických fantazií, ale existují i přesvědčivé důkazy, že v minulosti dokázaly se životem na naší planetě skutečně vážně zahýbat. Není proto od věci, když astronomové nejbližší okolí Země podrobně zmapují a na případné nebezpečí z vesmíru nás připraví. Slouží k tomu především satelit NASA zvaná WISE.
(z angl. Wide-field Infrared Survey Explorer). Sonda WISE zatím nalezla na 25 000 dosud neznámých asteroidů, přičemž 95 z nich jsou právě objekty blízké Zemi (tedy vzdálené od nás alespoň 48 milionů kilometrů).
Archeologové s aqualungem
Potápěči na průzkumu posvátných mayských rybníků
Tým archeologů z University of Illinois nedávno vyměnil lopatky a štětečky za ploutve a kyslíkové lahve a vydal se zkoumat tajemství rybníků v oblasti Cara Blanca v dnešním Belize. Stopy zde zanechali příslušníci pozdní fáze civilizace starých Mayů. Podle archeologů byl v těchto místech zvláště velký provoz v době mezi 800–900 n. l., tedy v pozdní etapě vývoje klasického období mayské civilizace. Toto období bylo typické především narůstajícím suchem, jímž si řada archeologů vysvětluje rychlý úpadek kdysi mocné a rozvinuté civilizace. Na pobřeží a na dně dvou z nádrží nalezli zbytky zvířat a keramiky. Na dně největšího z nich pak objevili vchod do rozsáhlé podvodní jeskyně. „Tyto nálezy mohou znamenat zbytky po obětech pro bohy dešťů, které měly zmírnit sucho,“ přemýšlí prof. Lisa Lucerová z University of Illinois, která stále probíhající výzkumy vede.
Vzděláním proti »zhloupnutí«
Proč nemůže demence na vzdělané lidi
Během posledních asi 10 let ukázala řada studií, že čím déle člověk pobyl v některém ze vzdělávacích ústavů, tím hůře si na něj došlápne degenerativní onemocnění mozku – demence. Vědci z britské Cambridge nedávno zjistili proč. Z výzkumu, v němž prof. Carol Brayneová z prestižní univerzity v britském Cambridge společně se svými spolupracovníky srovnala mozky celých 872 dvou lidí, kteří nedlouho před svou smrtí vyplnili dotazníky ohledně svého předchozího vzdělání. Podle ní byly patologické změny v mozcích lidí vzdělaných a nevzdělaných prakticky srovnatelné, v praxi však byly mezi projevy nemoci obrovské rozdíly. Jaké tedy plynou z těchto zjištění závěry? „Naše studie ukazuje, že vzdělávání v raných fázích života umožňuje lidem vyrovnávat se s příznaky choroby mnohem lépe, než je tomu u lidí nevzdělaných,“ vysvětluje spoluautorka studie Hannah Keageová taktéž z britské Cambridge.
Gigantičtí hlodavci vymřeli poměrně nedávno
Obří krysy z Indonésie
Australským paleontologům pod vedením dr. Kena Aplina, kteří pracovali na vykopávkách ve východní části indonéského ostrova Timor, se nedávno podařilo objevit zbytky tvora skutečně monstrózního. Podle nich zde ještě před 1000 lety žily krysy o velikosti menšího psa a váze 6 kg. Kromě tohoto, pro vědu dříve neznámého druhu zde objevili i zbytky dalších 13 druhů dnes již vyhynulých hlodavců.
První významné zprávy z CERNu
LHC poprvé přeměřil základní subatomární částice
Na velké mezinárodní konferenci pro fyziku vysokých energií v Paříži byly nedávno zveřejněny výsledky prvních tří měsíců měření prováděných ve Velkém hadronovém srážeči (LHC) v CERNU. Částice, které zatím pozorovali, fyzikové sice již znají. jedná se o tzv. „t-kvarky“ (z angl. top čili horní, popř. truth čili pravdivý), jeden ze stavebních kamenů hadronů (např. elektronů či protonů). Tyto závěry, které zatím potvrzují tzv. „standardní model atomu“ dávají naději, že jednou z dalších objevených částic by skutečně mohl být i »svatý grál« současné fyziky, slavný Higgsův boson. I jeho existenci totiž předpovídá »standardní model«.
Další využití unikátního uhlíku
»Nanopapír« se schopností zabíjet bakterie
Jedním z materiálů, za jehož objevem stály výzkumy v nanooblastech, je i grafen, zvláštní podoba (alotop) uhlíku. Nově objevený materiál na bázi oxidu grafenu by mohl mimo jiné napomáhat boji proti bakteriálním infekcím. Podle svého objevitele, prof. Čchun-chaj Fana z Institutu pro aplikovanou fyziku v čínské Šanghaji by proto mohl tento relativně levný a pro člověka netoxický materiál najít své uplatnění v široké oblasti výrobků od obvazů, přes balící materiál na potraviny po vložky do bot.
Stalo se:
před 46 lety:
1.10. 1964 byla v Japonsku otevřena první trasa vysokorychlostních vlaků šinkansen mezi Tokiem a Ósakou. Dnes má síť šinkansen 8 hlavních linií, které spojují města na ostrovech Honšú a Kjúšú. Nejvyšší povolená rychlost je 300 km/h.
před 67 lety:
19.10. 1943 objevil chemik Albert Schatz z Ruthersovy univerzity v americkém státě New Jersey antibiotikum streptomycin. Tato látka se stala prvním účinným lékem proti tuberkulóze.
před 248 lety:
3.10. 1762 se ve slovenské Slanici narodil jazykovědec a římsko-katolický kněz Anton Bernolák. V roce 1790 vydal Bernolák Slovenskou gramatiku, v níž jako první kodifikoval slovenský jazyk a postavil tak základy moderní slovenské filologie.
před 351 lety:
10.101659 zemřel v Batávii (dnešní Jakartě) na Jávě holandský obchodník a mořeplavec Abel Tasman. Do dějin se zapsal jako objevitel Van Diemenovy země (dnešní Tasmánie) a zejména Nového Zélandu.
před 402 lety:
15.10. 1608 se narodil italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli. Zabýval se především optikou, balistikou a vlastnostmi kapalin. Díky svým jeho pokusům se rtutí poprvé dokázal existenci vakua. Tyto pokusy vedly také k sestrojení prvního přístroje, který monitoruje změny v atmosférickém tlaku – barometru.
před 409 lety:
24.10. 1601 zemřel v Praze dánský astronom Tycho Brahe. Tycho byl ve své době nejpřesnějším pozorovatelem oblohy. Data, která nashromáždil o pohybu planet, posloužila o několik let později německému astronomovi Johannesu Keplerovi k vypracování teorie jejich pohybu.
Malé velké informace:
Kdyby se bývali tukani vyvinuli namísto tropů Jižní Ameriky např. v chladné Skandinávii, jejich zobáky by byly o mnoho menší. Podle výzkumu kanadských vědců z University of Ontario je totiž právě zobák velmi důležitým místem pro výměnu tepla s okolím. Tropičtí ptáci mají proto zobáky velké, zatímco obyvatelé severu, kteří musí teplem šetřit, je mají spíše drobné.
Atlatl je název pro zvláštní zbraně, které umožňují vrhání oštěpu či šípu. Nejstarší pozůstatek takové zbraně (asi 12 000 let) nalezl nedávno tým archeologů z univerzity v coloradském Boulderu v rozmrzlém sněhu nedaleko Yellowstonského národního parku. Globální oteplování, které nechává mizet tisíciletým ledovým příkrovům, se tak pro archeology stává zvláštním požehnáním.
Američtí vědci nedávno přišli se zjištěním, že frekvence lidského tepu může rozhodně o stavu organismu něco napovědět. Přinejmenším o ledvinách. Poté, co analyzovali data sebraná od 13 241 pacientů, došli k závěru, že nepravidelnosti v srdečním rytmu mohou značit budoucí problémy s ledvinami. Jak přesně jsou oba jevy spojeny, však není zatím známo.
Jak vypadá svět pro člověka trpícího depresí? Poté, co němečtí neurofyziologové z univerzity ve Freiburgu analyzovali aktivitu nervů, které předávají zprávu z fotoreceptorů v očích, zjistili, že deprese ubírá kontrasty. Svět lidí nemocných depresí je tedy skutečně o poznání bezvýraznější než svět lidí zdravých.
Čínští genetikové přišli nedávno s nápadem, jak dramaticky snížit populace nepříjemných komárů. Jejich vynález spočívá ve speciální nanočástici, která nese dvojité vlákno dsRNA. Tato molekula dokáže v tělech vyvíjejících se larev vypnout geny důležité pro syntézu chitinu, tedy látky důležité pro vytvoření jejich vnější kostry. Larvičky pak nenávratně zhynou.
Látka známá pod zkratkou MDMA je jedněmi zbožňovaná, jinými proklínaná. Jedná se totiž o účinnou složku populární taneční drogy extáze. Tato látka byla dříve využívána psychiatry při léčbě depresí, její užívání bylo však brzy zavrženo. Zdá se nicméně, že opět přichází do módy. Američtí psychiatři jejím prostřednictvím zmírňovali příznaky posttraumatické stresové poruchy a podle jejich názoru výrazně uspěli.
Boj s obezitou je pracovní náplní celého jednoho lékařského odvětví. Australští lékaři z univerzity v Adelaide nedávno zjistili, že na zvýšené tloušťce se podílí i neschopnost lidí rozeznat chuť tuků. Někteří muži, kterým přidávali do nápoje větší množství tuků, totiž jejich úskok vůbec nezaznamenali. Není jistě překvapením, že právě tito muži byli v celé skupině dobrovolníků těmi nejobéznějšími.
Jeden ze dvou poddruhů drobounké poloopičky loriho štíhlého (Loris tardigradus nycticeboides) byl naposledy ve své domovině na Srí Lanky spatřen naposledy v roce 1939, kdy byla jeho původní domovina, tropické pralesy, proměněna v čajové plantáže. V nedávné době se však britským zoologům podařilo tohoto půvabného tvora znovu objevit. Špatnou zprávou však je, že jeho počty v divoké přírodě se odhadují na pouhých 100 kusů.
Planeta s ocasem podobným kometě? Ne, to není vtip. Taková planeta existuje! Její jméno zní HD 209458 b nebo také Osiris a nachází se asi 153 světelných let od Země. Jedná se o plynného obra o něco menšího než Jupiter. Na rozdíl od něj však obíhá tak blízko své mateřské hvězdy, že z ní síla solárního větru hvězdy »odfukuje« část materiálu a vytváří tak její »ocas«.
Kdy přesně se od sebe v průběhu evoluce oddělily linie, které vedly k dnešním opicím a k dnešním lidoopům? Vědci toto oddělení odhadovali na 30–35 milionů let. Nedávno se však v Saúdské Arábii podařilo nalézt fosilní zbytky tvora, nazvaného Saadanius hijazensis. Tato fosilie, na níž jsou patrné znaky obou skupin, je »pouhých« 28 milionů let stará.
Nastávající maminky by měly být co nejvíce v klidu. Stresový hormon kortizol totiž dokáže přejít přes placentu a ovlivňovat další vývoj plodu. Australští lékaři nedávno zjistili, že reakce děťátka záleží na pohlaví. Zatímco děvčátka na stresový hormon silně reagovala, chlapečkové přecházeli matčin stres takřka bez povšimnutí.
Jihoameričtí ptáci tinamy jsou na první pohled kandidáty na nejhloupější ptáky na světě. Zatímco ostatní na zemi hnízdící ptáci si dávají záležet na tom, aby jejich vajíčka splynula s terénem, tinamy snášejí vejce jasně zelená. Podle zoologů z Yaleovy univerzity si však naopak počínají mazaně. Zelená barva totiž přiláká ostatní tinamy, které mohou vejce vysedět namísto původního rodiče.
Vypustit na domácí práce robota, který bude energii získávat z odpadků? Vynikající nápad! Právě s takovým přišli konstruktéři Ekobota III. z Robotické laboratoře v britském Bristolu. Robota pohánějí mikrobiální palivové články, které získávají energii rozkladem organické hmoty.
Albatros bělohřbetý (Phoebastria albatrus), který hnízdí především na japonských ostrovech, byl asi před 100 lety na pokraji vyhubení. Dnes žije ve volné přírodě asi 2700 těchto majestátních ptáků. Albatrosi hnízdí na strmých útesech vulkanických ostrůvků, a jsou proto velmi ohrožení rozmary přírody. Japonští ornitologové se nedávno rozhodli rozjet projekt na jejich záchranu. Na ostrůvcích vysadili traviny, aby se ptákům lépe hnízdilo.
