Astronauti, kosmonauti i jiní vesmírní cestovatelé nejsou žádní chladní roboti. Stejně jako my mají lidské potřeby, touží po pohodě. Milé chvíle dokáže navodit i hudba. Copak na pouti v nekonečných hlubinách vesmíru asi poslouchají?

21. STOLETÍ to ví!

Historickým mezníkem v dějinách dobývání kosmického prostoru se stalo první přistání lidí na Měsíci 20. července 1969. Měsíční modul Eagle (Orel) dosedl do měsíčního prachu v Moři klidu, aby zde čekal 21 hodin a 36 minut.

Antonín Dvořák doletěl až na MěsícPosádku tvořili velitel Neil Armstrong a pilot lunárního modulu Edwin „Buzz“ Aldrin. Armstrong při výstupu pustil nahrávku Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Působivá hudba symbolicky doprovázela světodějnou událost.

Když se astronauti z historické premiérové procházky po Měsíci vraceli domů, zněly jim do uší serenády z pozemního řídicího střediska. Mezi první astronauty, kteří měli možnost slyšet na palubě hudbu, patřila už v roce 1965 posádka Gemini 6 – Walter Schirra a Thomas Stafford.

Dali přednost melodiím z muzikálu Hello Dolly. Poslechu si však příliš neužili, neboť ve vesmíru prožili »pouze« čtrnáct hodin.

Poslouchají Rockyho i koledyV červenci 1975 se uskutečnil projekt USA a Sovětského svazu Sojuz –Apollo. Při spojení sovětské kosmické lodi Sojuz a amerického Apolla zněla písnička Up Against the Wall, Redneck Mother.

Později už dostávaly zelenou melodie ze známých filmů jako Rocky (v kosmu zněl roku 1984) Hvězdné války (1993) apod. Velkou oblibu po desetiletí vykazují Beatles, nověji Pink Floyd. Centrální výběr se řídil i ročním obdobím – při prosincových letech zněly vánoční melodie.

NASA vydala přehled skladeb, které při jednotlivých misích vysílala z Houstonu.

Notují také naživoS vývojem záznamové techniky se výrazně zlepšovaly možnosti poslechu. Nyní si už každý může vzít do kosmu svoje hudební nosiče (i DVD) a poslouchat hudbu ve sluchátkách, takže kolegy neruší ani tvrdým rockem.

Jak by to jinak asi vypadalo třeba na hojně obsazené Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)? Rekordmanem je astronaut Steve Robinson, jenž odstartoval s 20 CD.Kosmonauti a astronauti se naštěstí nespoléhají jen na »hudební konzervy«, ale rádi si společně zazpívají.

Na ISS to často bývají táhlé ruské balady.

Zpívají o Houstonu i o Táboru Dobře to poznal i náš první (a jediný) letec – kosmonaut ing. Vladimír Remek. Jako sedmaosmdesátý dobyvatel vesmíru v pořadí se stal prvním kosmonautem z jiné země než SSSR a USA.

V kosmické lodi Sojuz 28 pobýval ve dnech 2.–10. března 1978. Jak si pro 21. STOLETÍ zavzpomínal, při letu si nejraději zpíval českou lidovou Od Tábora až k nám.Tradičním favoritem amerických astronautů na mnoha cestách do vesmíru je optimistická skladba Good Morning America, how are you?

Návraty zase doprovází písnička Going Back to Houston Podle psychologů právě výběr těchto skladeb přispívá k pocitu vzájemné provázanosti mezi astronauty a pozemním personálem řídicího střediska v Houstonu.

Více se dozvíte:http://www.science.nasa.gov/headlines/v2000/ast29nov1.htm

Škoda lásky budila mezi hvězdamiSkladatele Jaromíra Vejvodu světově proslavila polka Škoda lásky. Jeho syn – hudebník Josef Vejvoda – 21. STOLETÍ prozradil, že za ním do Zbraslavi přijel neznámý muž. Anglicky se představil jako Gene Hackemack z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Josef Vejvoda vypráví: „Já mu odpověděl, že je to hezké, ale co si přeje. Odvětil: »Chci vám jen říci, že písnička vašeho tatínka se hrála v kosmu a budila naše astronauty. My jsme jim ji v roce 1995 na raketoplán Discovery – let STS 70 pouštívali jako budíček«.“Josefu Vejvodovi předal zvukový záznam, který z Houstonu posílali do kosmu. Časem zaslal foto raketoplánu s astronauty. Jejich podpisy potvrzovaly, že se jim líbilo buzení písničkou Beer Barrel Polka (anglická verze Škoda lásky).

Tento dokument je vzácným exponátem muzea ve zbraslavském restaurantu Škoda lásky.