Hvězdy pomáhají datovat dějiny

Mnohá událost časné historie lidstva je relativně dobře faktograficky doložena, zejména díky písemným pramenům. Bohužel, často chybí upřesnění, kdy se určitá historická událost na jevišti dějin odehrála. Tento problém pomáhá odstranit moderní astronomie.
Mnohá událost časné historie lidstva je relativně dobře faktograficky doložena, zejména díky písemným pramenům. Bohužel, často chybí upřesnění, kdy se určitá historická událost na jevišti dějin odehrála. Tento problém pomáhá odstranit moderní astronomie.

Slouží k tomu také přesné poznání pohybu nebeských těles či určitých jevů s nimi přímo i nepřímo spojených. V tomto směru se mnoha úspěchy z poslední doby může pochlubit nový podobor astronomie, zvaný archeoastronomie. Jeho nynějším nejvýznamnějším mezinárodním pracovištěm je Center for Archaeoastronomy při University of Maryland (USA).

Halleyova kometa posloužila jako kalendář
Jeho badatelé nezapomínají ani na údajného obávaného posla zkázy, který periodicky přelétá nad hlavami lidí. Je to Halleyova kometa. Podle dobových písemných pramenů např. v roce 1456 údajně přinesla strašlivé zemětřesení, tajemný »červený déšť« a také epidemii moru, kdy trpící živí záviděli mrtvým.
Až v roce 1705 anglický astronom Edmond Halley prokázal, že zářící těleso, které poté získalo pojmenování právě po něm, se z vesmírných dálav přibližuje k Zemi přibližně každých 75 let.
Tak se například v loňském roce podařilo archeoastronomům zpětně vypočítat, že Izraelité zemi Kanaán obsazovali v roce 1404 př. n. l., protože právě tehdy byla zmíněná kometa k vidění.

Kdy se vlastně narodil Ježíš?
O Ježíši jako spasiteli lidstva se hovořilo při všech možných příležitostech, nikdo však netušil, kdy se vůbec narodil. Respektované Evangelium podle Matouše tvrdí, že se tak mělo stát za panování krále Héroda. Židovský dějepisec Josephus Flavius, jenž zemřel roku 100 n. l., sice přesně nezapsal rok Hérodovy smrti, avšak poznamenal, že to bylo v období kolem paschy (židovských velikonočních svátků), brzy po zatmění Měsíce.
Nejnověji archeoastronomové zmíněné zatmění, související s úmrtím uvedeného panovníka, datovali na 12. nebo 13. března v roce 4 před přelomem letopočtů. V onom roce Velikonoce připadly na 14. dubna. Pokud lze bibli zcela věřit, jde o poslední možný den a měsíc, kdy se mohl Ježíš narodit.
V souvislosti s tím také astronomové hledali rok Ježíšova narození. Vycházeli z tvrzení o existenci bájné hvězdy, která tři východní mudrce (krále) navigovala ke chlévu v Betlémě, kde měl Ježíšek ležet v jesličkách na seně.
Nicméně podle nejnovějších poznatků nešlo o jedinou hvězdu, nýbrž o konjunkci Jupiteru a Saturnu. (Konjunkce je termín, užívaný v poziční astronomii a astrologii. Znamená to, že se z pohledu z některého místa – obvykle na Zemi – dvě nebeská tělesa nacházejí na téže pozici na obloze.) Na tmavém nebi se pak vytvořilo neobvykle jasné těleso. Onen nebeský jev se odehrál koncem března či začátkem dubna v roce 7 př. n. l. A právě to má být hledaný rok narození Ježíše.

Polárka nemá patent na sever
Kdopak by neznal zářivou hvězdu Polárku, která dnes ukazuje, kde je zeměpisný sever. Ovšem nebylo tomu tak vždy. Archeoastronomové letos podpořili závěr, že v roce 2467 př. n. l. byl zeměpisný sever v jedné přímce s hvězdami Kochab a Mizar. Kupodivu to mělo velký význam pro stavbu gigantických egyptských pyramid. Proč? Staří Egypťané totiž věřili, že jejich zbožňovaní faraonové se ihned po smrti stávají zářivými hvězdami severní oblohy. Ve snaze, aby zemřelí vládci cestu na sever co nejsnáze nalezli, orientovali stavitelé k severu i pyramidy. Například Velkou Chufuovu (Cheopsovu) pyramidu nasměrovali s přesností na setinu stupně. (To o stavbě z roku 2478  př. n. l. ovšem zjistily až moderní měřicí přístroje!)
Dnes už víme, že tehdejší Egypťané zeměpisný sever určovali pozorováním hvězd Mizar a Kochab, které obíhaly kolem stejné rotační osy jako Země. Když se obě hvězdy dostaly do pozice vertikálně nad sebou, svislice, která jimi procházela, proťala zemský obzor v místě zeměpisného severu.

Více se dozvíte:
http://terpconnet.umd.edu/tlaloc/archastro
Jak to bylo doopravdy, Reader‘s Digest Výběr, 2005

Výjimkou není ani zatmění Slunce
Doslova šok pro naše praprapředky znamenalo zatmění slunečního kotouče.
Když se náhle »den změnil v noc« končily třeba rázem mnohé války. O zatmění jako dramatické události se zmiňují všechny soudobé záznamy. Zatmění už odborníci umějí dlouho dopředu předpovídat, ale také zpětně určit jeho datum, a tudíž i události, které s ním souvisely. Jak? Vypočítáním drah Země a Měsíce.

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Ruský teleskop odmítá komunikovat s řídícím střediskem

Ruský teleskop odmítá komunikovat s...

Jediný ruský radioteleskop na oběžné dráze Spektr-R odmítá reagovat na...
Objeven dosud nejjasnější kvasar

Objeven dosud nejjasnější kvasar

Hubbleův teleskop je sice jž dědeček, přesto i nadále prozkoumává vzdálená...
Čeští badatelé objevili nový druh černé díry.

Čeští badatelé objevili nový druh...

Čtyřčlenné skupině českých vědců z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity...
Evropská mise hledající exoplanety bude zahájena na podzim

Evropská mise hledající...

Mise CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) se do vesmíru...
Hvězdný tanec s nepřítelem

Hvězdný tanec s nepřítelem

Během testování nového subsystému ZIMPOL pro přístroj SPHERE, který je určen ke...
Super-Země ve vzdálenosti šesti světelných let od nás

Super-Země ve vzdálenosti šesti...

Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z...
Nejdetailnější pozorování hmoty obíhající v blízkosti černé díry

Nejdetailnější pozorování hmoty...

Mimořádně citlivý přístroj GRAVITY přinesl další důkaz dlouho předpokládané...
Průlet Scholzovy hvězdy sluneční soustavou potvrzen

Průlet Scholzovy hvězdy sluneční...

Čas od času se v éteru objeví hypotéza, že Slunce má své dvojče. Má jím...
Tisíce černých děr v centru naší galaxie

Tisíce černých děr v centru naší...

Jsou obrovské a rozsápou cokoliv, co jim přijde do cesty. Černé díry,...
Ledové ostny na měsíci Europa

Ledové ostny na měsíci Europa

Jupiterův měsíc Europa se těší nemalému zájmu astronomů. Důvod je...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších sbírek na světě

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších sbírek...

Každý z nás v mládí někdy něco sbíral – hodně...
Mohla mít Praha metro v kanalizaci?

Mohla mít Praha metro v kanalizaci?

„Podzemní dráha v kanalizaci? Není to nesmysl?,“ diskutují pražští radní nad úhledným...
Pohanka: Neprávem opomíjená superpotravina i lék

Pohanka: Neprávem opomíjená...

Rostlinka se zvláštním názvem, která v kuchyních našich babiček a prababiček byla...
Vidlička jako ďábelský nástroj: Zemřela kvůli ní mladá princezna?

Vidlička jako ďábelský nástroj:...

Svatebčané se nedočkavě vhrnou rukama na plné mísy jídla. Štíhlá nevěsta,...
Obarvili ohňostroje Italové?

Obarvili ohňostroje Italové?

Myslel si, jak ji potěší. Místo toho se císařovna-vdova potácí v mdlobách....
Mohou mít dva lidé stejnou DNA?

Mohou mít dva lidé stejnou DNA?

Na to, aby mohl život na Zemi pokračovat, je DNA nevyhnutelná....
Jak vypadají nejpodivnější restaurace na světě?

Jak vypadají nejpodivnější...

Dopřát si kvalitní jídlo a zažít něco speciálního. To mohou být důvody...
Česko jako světová velmoc v těžbě stříbra: Kdy a kde se ho vytěžilo nejvíc?

Česko jako světová velmoc v těžbě...

Když se řekne těžba stříbra v Čechách, řadě lidí se vybaví Kutná Hora...
Reality show Po krk v odpadcích: Nechutná koupel ve starých krámech!

Reality show Po krk v odpadcích:...

„Nevyhazuj to, to se může hodit!“ Jedna z nejoriginálnějších relací na...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.