Domů     Vesmír
Hvězdy pomáhají datovat dějiny
21.stoleti
od 21.stoleti 17.9.2010

Mnohá událost časné historie lidstva je relativně dobře faktograficky doložena, zejména díky písemným pramenům. Bohužel, často chybí upřesnění, kdy se určitá historická událost na jevišti dějin odehrála. Tento problém pomáhá odstranit moderní astronomie.
Mnohá událost časné historie lidstva je relativně dobře faktograficky doložena, zejména díky písemným pramenům. Bohužel, často chybí upřesnění, kdy se určitá historická událost na jevišti dějin odehrála. Tento problém pomáhá odstranit moderní astronomie.

Slouží k tomu také přesné poznání pohybu nebeských těles či určitých jevů s nimi přímo i nepřímo spojených. V tomto směru se mnoha úspěchy z poslední doby může pochlubit nový podobor astronomie, zvaný archeoastronomie. Jeho nynějším nejvýznamnějším mezinárodním pracovištěm je Center for Archaeoastronomy při University of Maryland (USA).

Halleyova kometa posloužila jako kalendář
Jeho badatelé nezapomínají ani na údajného obávaného posla zkázy, který periodicky přelétá nad hlavami lidí. Je to Halleyova kometa. Podle dobových písemných pramenů např. v roce 1456 údajně přinesla strašlivé zemětřesení, tajemný »červený déšť« a také epidemii moru, kdy trpící živí záviděli mrtvým.
Až v roce 1705 anglický astronom Edmond Halley prokázal, že zářící těleso, které poté získalo pojmenování právě po něm, se z vesmírných dálav přibližuje k Zemi přibližně každých 75 let.
Tak se například v loňském roce podařilo archeoastronomům zpětně vypočítat, že Izraelité zemi Kanaán obsazovali v roce 1404 př. n. l., protože právě tehdy byla zmíněná kometa k vidění.

Kdy se vlastně narodil Ježíš?
O Ježíši jako spasiteli lidstva se hovořilo při všech možných příležitostech, nikdo však netušil, kdy se vůbec narodil. Respektované Evangelium podle Matouše tvrdí, že se tak mělo stát za panování krále Héroda. Židovský dějepisec Josephus Flavius, jenž zemřel roku 100 n. l., sice přesně nezapsal rok Hérodovy smrti, avšak poznamenal, že to bylo v období kolem paschy (židovských velikonočních svátků), brzy po zatmění Měsíce.
Nejnověji archeoastronomové zmíněné zatmění, související s úmrtím uvedeného panovníka, datovali na 12. nebo 13. března v roce 4 před přelomem letopočtů. V onom roce Velikonoce připadly na 14. dubna. Pokud lze bibli zcela věřit, jde o poslední možný den a měsíc, kdy se mohl Ježíš narodit.
V souvislosti s tím také astronomové hledali rok Ježíšova narození. Vycházeli z tvrzení o existenci bájné hvězdy, která tři východní mudrce (krále) navigovala ke chlévu v Betlémě, kde měl Ježíšek ležet v jesličkách na seně.
Nicméně podle nejnovějších poznatků nešlo o jedinou hvězdu, nýbrž o konjunkci Jupiteru a Saturnu. (Konjunkce je termín, užívaný v poziční astronomii a astrologii. Znamená to, že se z pohledu z některého místa – obvykle na Zemi – dvě nebeská tělesa nacházejí na téže pozici na obloze.) Na tmavém nebi se pak vytvořilo neobvykle jasné těleso. Onen nebeský jev se odehrál koncem března či začátkem dubna v roce 7 př. n. l. A právě to má být hledaný rok narození Ježíše.

Polárka nemá patent na sever
Kdopak by neznal zářivou hvězdu Polárku, která dnes ukazuje, kde je zeměpisný sever. Ovšem nebylo tomu tak vždy. Archeoastronomové letos podpořili závěr, že v roce 2467 př. n. l. byl zeměpisný sever v jedné přímce s hvězdami Kochab a Mizar. Kupodivu to mělo velký význam pro stavbu gigantických egyptských pyramid. Proč? Staří Egypťané totiž věřili, že jejich zbožňovaní faraonové se ihned po smrti stávají zářivými hvězdami severní oblohy. Ve snaze, aby zemřelí vládci cestu na sever co nejsnáze nalezli, orientovali stavitelé k severu i pyramidy. Například Velkou Chufuovu (Cheopsovu) pyramidu nasměrovali s přesností na setinu stupně. (To o stavbě z roku 2478  př. n. l. ovšem zjistily až moderní měřicí přístroje!)
Dnes už víme, že tehdejší Egypťané zeměpisný sever určovali pozorováním hvězd Mizar a Kochab, které obíhaly kolem stejné rotační osy jako Země. Když se obě hvězdy dostaly do pozice vertikálně nad sebou, svislice, která jimi procházela, proťala zemský obzor v místě zeměpisného severu.

Více se dozvíte:
http://terpconnet.umd.edu/tlaloc/archastro
Jak to bylo doopravdy, Reader‘s Digest Výběr, 2005

Výjimkou není ani zatmění Slunce
Doslova šok pro naše praprapředky znamenalo zatmění slunečního kotouče.
Když se náhle »den změnil v noc« končily třeba rázem mnohé války. O zatmění jako dramatické události se zmiňují všechny soudobé záznamy. Zatmění už odborníci umějí dlouho dopředu předpovídat, ale také zpětně určit jeho datum, a tudíž i události, které s ním souvisely. Jak? Vypočítáním drah Země a Měsíce.

reklama
Související články
Harvardský astrofyzik a kosmolog Avi Loeb už pár měsíců plánuje odvážnou operaci. Rád by vyzvedl ze dna Tichého oceánu úlomky mezihvězdného meteoritu, který na místo dopadl zhruba před osmi lety.   Loeb se unikátním objektem zabývá už delší dobu a před čtyřmi lety o něm dokonce spolu se svými studenty publikoval odborný článek. V něm […]
Během nedávné konference v americkém Utahu se odborníci v čele s expertkou na vesmírné počasí Tzu-Wei Fang z National Oceanic and Atmospheric Association rozhovořili o možných dopadech slunečních bouří na družice.   „Nezáleží na tom, co jste zažili v posledních dvou letech… Cokoli jste se naučili za poslední dva roky, nebude platit v příštích pěti […]
Ruský satelit Kosmos 1408 byl Ruskem zničen během testování antisatelitní zbraně (ASAT). Problém je v tom, že nyní jeho trosky ohrožují funkční Starlinky Elona Muska.   Odborník Dan Oltrogge ze společnosti COMSPOC, která se touto problematikou zabývá, zjistil, že se v blízkosti úlomků z „konjunkční bouře“ („conjunction squall“) způsobené výše zmíněným testem, nachází již přes […]
Život ve vesmíru se ani vzdáleně nedá srovnávat s tím na Zemi. Přestože astronautům mnohdy vše ulehčuje mikrogravitace, není to „to pravé ořechové“. Jaké další nástrahy musí každý den lidé žijící stovky kilometrů nad námi překonávat? Člověk je uzpůsoben životu na planetě Zemi v atmosféře a gravitaci, na kterou si za tisíce let již zvykl. […]
Z pohledu vesmírných rozměrů to jsou nepatrné objekty. Trénovaný člověk by je po jejich rovníku zvládl obejít za jediný den. Přesto jsou to tělesa děsivá, která dokážou celé hvězdné soustavy rozemlít na prach. Ano, řeč je o neutronových hvězdách. Na noční obloze vypadají hvězdy jedna jako druhá. Při bližším ohledání se však mezi sebou výrazně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz