Domů     Vesmír
Hvězdy pomáhají datovat dějiny
21.stoleti 17.9.2010

Mnohá událost časné historie lidstva je relativně dobře faktograficky doložena, zejména díky písemným pramenům. Bohužel, často chybí upřesnění, kdy se určitá historická událost na jevišti dějin odehrála. Tento problém pomáhá odstranit moderní astronomie.
Mnohá událost časné historie lidstva je relativně dobře faktograficky doložena, zejména díky písemným pramenům. Bohužel, často chybí upřesnění, kdy se určitá historická událost na jevišti dějin odehrála. Tento problém pomáhá odstranit moderní astronomie.

Slouží k tomu také přesné poznání pohybu nebeských těles či určitých jevů s nimi přímo i nepřímo spojených. V tomto směru se mnoha úspěchy z poslední doby může pochlubit nový podobor astronomie, zvaný archeoastronomie. Jeho nynějším nejvýznamnějším mezinárodním pracovištěm je Center for Archaeoastronomy při University of Maryland (USA).

Halleyova kometa posloužila jako kalendář
Jeho badatelé nezapomínají ani na údajného obávaného posla zkázy, který periodicky přelétá nad hlavami lidí. Je to Halleyova kometa. Podle dobových písemných pramenů např. v roce 1456 údajně přinesla strašlivé zemětřesení, tajemný »červený déšť« a také epidemii moru, kdy trpící živí záviděli mrtvým.
Až v roce 1705 anglický astronom Edmond Halley prokázal, že zářící těleso, které poté získalo pojmenování právě po něm, se z vesmírných dálav přibližuje k Zemi přibližně každých 75 let.
Tak se například v loňském roce podařilo archeoastronomům zpětně vypočítat, že Izraelité zemi Kanaán obsazovali v roce 1404 př. n. l., protože právě tehdy byla zmíněná kometa k vidění.

Kdy se vlastně narodil Ježíš?
O Ježíši jako spasiteli lidstva se hovořilo při všech možných příležitostech, nikdo však netušil, kdy se vůbec narodil. Respektované Evangelium podle Matouše tvrdí, že se tak mělo stát za panování krále Héroda. Židovský dějepisec Josephus Flavius, jenž zemřel roku 100 n. l., sice přesně nezapsal rok Hérodovy smrti, avšak poznamenal, že to bylo v období kolem paschy (židovských velikonočních svátků), brzy po zatmění Měsíce.
Nejnověji archeoastronomové zmíněné zatmění, související s úmrtím uvedeného panovníka, datovali na 12. nebo 13. března v roce 4 před přelomem letopočtů. V onom roce Velikonoce připadly na 14. dubna. Pokud lze bibli zcela věřit, jde o poslední možný den a měsíc, kdy se mohl Ježíš narodit.
V souvislosti s tím také astronomové hledali rok Ježíšova narození. Vycházeli z tvrzení o existenci bájné hvězdy, která tři východní mudrce (krále) navigovala ke chlévu v Betlémě, kde měl Ježíšek ležet v jesličkách na seně.
Nicméně podle nejnovějších poznatků nešlo o jedinou hvězdu, nýbrž o konjunkci Jupiteru a Saturnu. (Konjunkce je termín, užívaný v poziční astronomii a astrologii. Znamená to, že se z pohledu z některého místa – obvykle na Zemi – dvě nebeská tělesa nacházejí na téže pozici na obloze.) Na tmavém nebi se pak vytvořilo neobvykle jasné těleso. Onen nebeský jev se odehrál koncem března či začátkem dubna v roce 7 př. n. l. A právě to má být hledaný rok narození Ježíše.

Polárka nemá patent na sever
Kdopak by neznal zářivou hvězdu Polárku, která dnes ukazuje, kde je zeměpisný sever. Ovšem nebylo tomu tak vždy. Archeoastronomové letos podpořili závěr, že v roce 2467 př. n. l. byl zeměpisný sever v jedné přímce s hvězdami Kochab a Mizar. Kupodivu to mělo velký význam pro stavbu gigantických egyptských pyramid. Proč? Staří Egypťané totiž věřili, že jejich zbožňovaní faraonové se ihned po smrti stávají zářivými hvězdami severní oblohy. Ve snaze, aby zemřelí vládci cestu na sever co nejsnáze nalezli, orientovali stavitelé k severu i pyramidy. Například Velkou Chufuovu (Cheopsovu) pyramidu nasměrovali s přesností na setinu stupně. (To o stavbě z roku 2478  př. n. l. ovšem zjistily až moderní měřicí přístroje!)
Dnes už víme, že tehdejší Egypťané zeměpisný sever určovali pozorováním hvězd Mizar a Kochab, které obíhaly kolem stejné rotační osy jako Země. Když se obě hvězdy dostaly do pozice vertikálně nad sebou, svislice, která jimi procházela, proťala zemský obzor v místě zeměpisného severu.

Více se dozvíte:
http://terpconnet.umd.edu/tlaloc/archastro
Jak to bylo doopravdy, Reader‘s Digest Výběr, 2005

Výjimkou není ani zatmění Slunce
Doslova šok pro naše praprapředky znamenalo zatmění slunečního kotouče.
Když se náhle »den změnil v noc« končily třeba rázem mnohé války. O zatmění jako dramatické události se zmiňují všechny soudobé záznamy. Zatmění už odborníci umějí dlouho dopředu předpovídat, ale také zpětně určit jeho datum, a tudíž i události, které s ním souvisely. Jak? Vypočítáním drah Země a Měsíce.

Související články
Není to tak dávno, co rozsáhlé sluneční bouře významně narušily pozemskou magnetosféru, čehož důsledkem byla polární záře viditelná i v našich zeměpisných šířkách. Několik dní po světelné show na Zemi Slunce o sobě dalo vědět sérií dalších erupcí. Tentokrát byl zasažen Mars. 20. května zasáhla Mars obrovská sluneční bouře. Nejdříve k Marsu dorazila silná vlna […]
V minulém týdnu se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) postaral o sociální „senzaci“. Omylem totiž odvysílal simulaci záznamu, podle kterého astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. K vysílání došlo zhruba 28 minut po půlnoci středoevropského času. Ze záznamu bylo patrné, že jeden ze členů posádky […]
Málokteré těleso ve Sluneční soustavě je pro astrobiology tak lákavé, jako Jupiterův měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se totiž ukrývá oceán kapalné vody, které je zde více, než v pozemských oceánech. A proč by právě zde nemohl existovat život, byť na té nejjednodušší mikrobiální úrovni? Pravda, vodní oceány v útrobách těles Sluneční soustavy nejsou […]
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Jejich původ je však záhadou. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli. Objevitelkou jednoho ze […]
Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit. Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku. Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz