Novozélandským vědcům se podařilo najít lebky patřící zřejmě nejmenším tučňákům, kteří kdy chodili po naší planetě. Nově nalezený druh je nápadně podobný existujícímu tučňákovi nejmenšímu, jenž se během páření vyskytuje na některých místech Austrálie a Nového Zélandu. Vědci objevili dvě zkamenělé lebky vyhynulého druhu tučňáka, který žil na Novém Zélandu, a to v jižní oblasti […]
Lidé se připravují na dlouhodobý let a pobyt na planetě Mars. Vědci se proto intenzivně zajímají o účinky dlouhého pobytu ve vesmíru na lidské zdraví. Skvělým zdrojem informací jsou vesmírné stanice obíhající okolo Země, na kterých někteří obyvatelé nepřetržitě pobývali i déle než rok. Jejich imunitní systém však z toho příliš nadšený nebyl. Jedná se […]
Vidíme to kolem sebe dnes a denně. Matky na své malé děti, kojence a batolata, žvatlají. Mění přitom nejen obsah toho, co říkají, ale také formu. Jejich hlas je vyšší, tón vlídnější a souhlásky jemnější. Nyní se vědcům podařilo prokázat, že delfíní matky se při komunikaci se svými mláďaty chovají stejně. Podle vědců pomáhá žvatlání […]
Alexandr Veliký vytvořil svého času jednu z nejmocnějších říší světa. Zemřel však brzy, v necelých 33 letech. Příčina jeho smrti není dosud jasná. Ačkoliv po sobě zanechal hned dva potomky, žádný z nich na uprázdněný trůn po otci neusedl. Proč? Vládnout začal Alexandr Veliký ve dvaceti letech, po smrti svého otce Filipa II. Makedonského. Poté, […]
Titanosauři byli vývojově pokročilí sauropodní dinosauři, kteří se hojně vyskytovali na všech kontinentech, mnoho jejich kosterních nálezů pochází z Indie. Právě tam letos objevili vědci téměř stovku hnízd, obsahujících zkamenělá titanosauří vejce. Jedná se o unikátní nález, který nemá obdoby… Začátkem letošního roku informovali vědci o objevu titanosauřích hnízd v údolí Narmada ve střední Indii. […]
Hladké klouzání kloubů zajišťuje společně s nitrokloubní tekutinou kloubní chrupavka. Zároveň tlumí nárazy. Ovšem pokud se opotřebí nebo poškodí, naruší se tyto její funkce. Lékaři měli zatím jen omezené možnosti náhrady kloubní chrupavky. Nově vyvinutý gel by to mohl změnit. Chrupavka je pojivová tkáň, skládající se z chondrocytů, kolagenních a elastických vláken a mezibuněčné hmoty. […]
Češi jsou na svůj kváskový chléb patřičně hrdí a mohou být ještě více, český kvas se totiž dostal do takzvané kvasové knihovny na jihu Belgie, kde odborníci z celého světa zkoumají ty nejúspěšnější vzorky. Unikátní „českou“ kvasinku jinde nezaznamenali. Chléb patří mezi nejstarší potraviny, které si člověk začal vyrábět. Z rozdrcených obilných zrn a vody […]
Ačkoliv se o Florence Parpartové mluví jako o ženě v domácnosti, ve skutečnosti byla velice podnikavou ženou a vynálezkyní. Právě jí vděčíme za vynález elektrické ledničky, která je předchůdkyní té dnešní. Co ještě vymyslela? Florence Parpartová se narodila roku 1873 v New Yorku německým přistěhovalcům. Následně se vyučila stenografkou a na počátku 20. století začala […]
Lymská borelióza je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice, ročně se jí nakazí kolem 4 000 lidí. Bez okamžité antibiotické léčby může způsobit problémy se srdcem či nervovým systémem, artritidu a další komplikace. Lymská borelióza se tak stala skutečnou zdravotní hrozbou, čehož si povšimly i farmaceutické společnosti, které se vrhly do vývoje vakcín. Pojmenování […]
Antibiotická rezistence, tedy zvyšující se odolnost bakterií vůči dostupným antibiotikům, by se v polovině století mohla stát největší globální zdravotní hrozbou. Vědci proto přemýšlí, jak antibiotika nahradit, přičemž svůj zrak upínají do minulosti. Jednou z nadějí by mohli být mikrobi ze zubního plaku neandertálců. Ve svém výzkumu se na to zaměřil tým Christiny Warinnerové, biomolekulární […]
Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, kdy první místo patří nemocem srdce. Ročně postihne více než 17 milionů lidí. Až 30 % postižených na ni umírá, dalším hrozí následky v podobě trvalé invalidity, poruch tvorby řeči, zhoršení zraku či problémů s pamětí. S těmi by postiženým mohly pomoci unikátní […]
Rypoši lysí mnoho krásy vskutku nepobrali, ovšem příroda k nim byla spravedlivá a místo krásného zevnějšku jim nadělila řadu unikátních vlastností, díky kterým se, navzdory své malé velikosti, dožívají úctyhodného věku. Vědci věří, že jejich zkoumání by mohlo pomoci i lidem. Rypoš lysý je 8 až 10 centimetrů dlouhý hlodavec, žijící ve východní Africe. Za […]