Domů     Historie
Přenášely ve středověké Anglii lepru veverky?
Zdroj: Pixabay

Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci.

Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky!.

Lepra je infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Mycobacterium leprae, jež napadá periferní nervy, kůži a sliznice těla. Původce nákazy objevil roku 1869 norský mikrobiolog Gerhard Armauer Hansen, proto se lepře někdy říká také Hansenova nemoc.

Nejstarší zmínka o této nemoci pochází z roku 1500 př. n. l., nicméně nejstarší tělesné pozůstatky vykazující jasné známky tohoto onemocnění se datují už do 4. tisíciletí př. n. l.

Leprou je možné se nakazit i dnes, ročně se vyskytne asi 200 000 nových případů, zejména v Latinské Americe, střední Africe a na Madagaskaru či v jihovýchodní Asii, případně na Havajských ostrovech. Čas od času se případ lepry objeví i na jihu Evropy, například ve Španělsku, či v Rumunsku.

Onemocnění často probíhá bez příznaků, pro přenos nákazy je pak nutný dlouhodobý blízký kontakt s nemocným.

Lepra nebyla výhradně lidskou nemocí

Za určitých okolností se však může rozvinout destruktivní forma lepry, která napadá ve velkém Schwanovy buňky a makrofágy v periferní nervové soustavě. Ničí imunitní systém a způsobuje znetvoření na končetinách a obličeji.

Tomu se přezdívá „lví obličej“. V současnosti je lepra léčena antibiotiky, léčba však trvá několik měsíců a v některých případech dokonce i několik let. Mezi přenašeče nemoci patří i divoká zvířata, jako je pásovec devítipásý, nejnovější studie odhalila, že ve středověké Anglii byly jejími přenašeči i veverky.

Zdroj: WikiCommons by Pierre Arents

I některé dnešní veverky ve Spojeném království mají lepru, ovšem nikdy nebyl hlášen případ přenosu na člověka. Odborníci z University of Leicester a Univerzity v Basileji se na základě toho rozhodli prostudovat 25 lidských a 12 veverčích vzorků z města Winchester, v němž se ve středověku nacházelo leprosárium, stejně jako mnoho kožešníků, kteří zpracovávali zvířecí kožešiny, včetně veverčích.

Jejich kožešina se používala na jemnou podšívku, někteří bohatí měšťané, zejména ženy, veverky chovali jako domácí mazlíčky.

Veverky a lidé sdíleli stejný kmen bakterií

Zkoumané lidské ostatky pocházely z winchesterského leprosária, veverčí ostatky z nedaleké jámy využívané kožešníky ke zbavení se zbytků. Všechny studované kosti obsahovaly blízce příbuzné kmeny bakterií, které způsobují lepru.

„Nález lepry u moderních veverek byl překvapivý, o to neuvěřitelnější bylo, že jsme ji našli i u veverčích ostatků ze středověku,“ říká k tomu spoluautorka studie Sarah Inskipová z University of Leicester.

A dodává: „Je to opravdu v rozporu s příběhem, že to byla specificky lidská nemoc.“.

Není jasné, zda ve středověku došlo k přenosu lepry z lidí na veverky či opačně. Nicméně sdílený kmen naznačuje, že ve středověku tyto bakterie cirkulovaly mezi lidmi a zvířaty způsoben, který nebyl dříve zjištěn.

„Historie malomocenství je mnohem složitější, než se dříve myslelo,“ komentuje zjištění hlavní autorka studie, profesorka Verena Schünemann z Univerzity v Basileji ve Švýcarsku. „Nebylo zvažováno, jakou roli mohla hrát zvířata při přenosu a šíření této nemoci v minulosti, a jako takové je naše chápání historie malomocenství neúplně, dokud se nezohlední i tito zvířecí hostitelé.“.

Štítky:
Související články
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář. Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz