Domů     Příroda
Jak chytrý byl T. rex? Jako dnešní opice, nebo spíš krokodýl?
Zdroj: Pixabay

Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda?.

Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci endokasty neboli vnitřní odlitky fosilních lebek. Ty jim pomáhají odhadnout relativní velikost mozku i podíl tkáně, kterou kdysi obsahoval.

Dříve byly endokasty odlévány z gumy, dnes jsou vytvářeny spíše digitální endokasty pomocí počítačové tomografie, díky kterým nedochází k poškození cenných vzorků. U moderních aligátorů a krokodýlů zaujímá mozek asi jen 30 % lebeční dutiny, zatímco u ptáků a savců se blíží 100 %.

Jako opice, nebo jako krokodýl?

V roce 2023 přišla brazilská neurovědkyně, působící na Vanderbilt University v Nashvillu v Tennessee, s tvrzením, že dinosauři, jako je Tyrannosaurus rex, měli stejný počet neuronů v mozcích jako dnešní paviáni či opice.

Vyšla přitom z nedávno publikované databáze počtu neuronů v koncovém mozku sauropsidů, třídy obratlovců, mezi které se řadí želvy, hatérie, šupinatí, krokodýli a ptáci, stejně jako jejich vyhynulí příbuzní.

Na jejím základě odhadla počet neuronů u T.rexe na 3,3 miliardy, což je podobné jako u moderního paviána.

Nyní se výsledky jejího výzkumu rozhodl posoudit mezinárodní tým vědců pod vedením Kaie Caspara, zoologa z Univerzity Heinricha Heineho v německém Düsseldorfu. Vědec se zaměřuje na studium vývoje kognice a na různé kognitivní kapacity mezi skupinami zvířat.

Podle něj studie provedená Herculano-Houzelovou nadhodnocovala velikost mozku, protože vycházela z předpokladu, že mozek T.rexe vyplňoval celou endokraniální dutinu.

Chyby v brazilské studii

Caspar se domnívá, že poměr mozku k tekutině byl v lebeční dutině dinosaurů bližší tomu, jak je tomu u dnešních plazů než u moderních ptáků. Dalším problémem studie podle něj bylo, že do odhadu velikosti mozku T-rexe zahrnula brazilská vědkyně i další struktury v jeho mozku, které ovšem nejsou součástí mozku samotného.

Jedná se například o čichový bulbus, hypofýzu či vnitřní ucho. Ve studii také docházelo k využívání dat od juvenilních, stejně jako dospělých jedinců T.rexe.

Zdroj: Pixabay

Caspar a jeho tým proto soubor dat vyčistili pomocí standardizace odhadů tělesné hmotnosti a vyloučením struktur uvnitř lebky T.rexe, které se nepodílejí na nervové aktivitě. Následně se jim nepodařilo replikovat výsledky studie z roku 2023. „Dospěli jsme k velmi odlišným výsledkům,“ říká ke zjištěním svého týmu Caspar.

Na základě nových odhadů objemu mozku stanovili, že T.rex měl mezi 250 miliony a 1,7 miliardami neuronů, tedy stejně jako dnešní krokodýli.

Nebyla to nudná zvířata

Vědci zároveň upozorňují na to, že velikost mozku a počet neuronů nejsou nejlepšími prediktory kognitivní inteligence. Počet neuronů i velikost mozku se u zvířat velmi liší a ne vždy korelují s vyššími kognitivním schopnostmi.

Například holubi mají malý mozek a vysokou hustotu neuronů, takže umí počítat stejně dobře jako opice s větším mozkem. „Počty neuronů se neprokázaly jako velmi dobré prediktory inteligence u moderních zvířat.

Proč bychom tedy měli předpokládat, že jsou pro vyhynulá zvířata?“ komentuje to Caspar.

Závěry jejich studie byly zveřejněny v časopise The Anatomical Record. Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo potvrdit, že starší poznatky, podle kterých inteligence T.rexe byla pravděpodobně podobná inteligenci krokodýla, byly správné.

„Tento tradiční pohled je pravděpodobně ten správný,“ podotýká Caspar, ale zároveň dodává: „Říct, že se dinosauři svým poznáním podobali živým plazům, však neznamená, že to byla nudná zvířata. Plazi mohou být také fascinující.“.

Štítky:
Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz