Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda?.

Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci endokasty neboli vnitřní odlitky fosilních lebek. Ty jim pomáhají odhadnout relativní velikost mozku i podíl tkáně, kterou kdysi obsahoval.

Dříve byly endokasty odlévány z gumy, dnes jsou vytvářeny spíše digitální endokasty pomocí počítačové tomografie, díky kterým nedochází k poškození cenných vzorků. U moderních aligátorů a krokodýlů zaujímá mozek asi jen 30 % lebeční dutiny, zatímco u ptáků a savců se blíží 100 %.

Jako opice, nebo jako krokodýl?

V roce 2023 přišla brazilská neurovědkyně, působící na Vanderbilt University v Nashvillu v Tennessee, s tvrzením, že dinosauři, jako je Tyrannosaurus rex, měli stejný počet neuronů v mozcích jako dnešní paviáni či opice.

Vyšla přitom z nedávno publikované databáze počtu neuronů v koncovém mozku sauropsidů, třídy obratlovců, mezi které se řadí želvy, hatérie, šupinatí, krokodýli a ptáci, stejně jako jejich vyhynulí příbuzní.

Na jejím základě odhadla počet neuronů u T.rexe na 3,3 miliardy, což je podobné jako u moderního paviána.

Nyní se výsledky jejího výzkumu rozhodl posoudit mezinárodní tým vědců pod vedením Kaie Caspara, zoologa z Univerzity Heinricha Heineho v německém Düsseldorfu. Vědec se zaměřuje na studium vývoje kognice a na různé kognitivní kapacity mezi skupinami zvířat.

Podle něj studie provedená Herculano-Houzelovou nadhodnocovala velikost mozku, protože vycházela z předpokladu, že mozek T.rexe vyplňoval celou endokraniální dutinu.

Chyby v brazilské studii

Caspar se domnívá, že poměr mozku k tekutině byl v lebeční dutině dinosaurů bližší tomu, jak je tomu u dnešních plazů než u moderních ptáků. Dalším problémem studie podle něj bylo, že do odhadu velikosti mozku T-rexe zahrnula brazilská vědkyně i další struktury v jeho mozku, které ovšem nejsou součástí mozku samotného.

Jedná se například o čichový bulbus, hypofýzu či vnitřní ucho. Ve studii také docházelo k využívání dat od juvenilních, stejně jako dospělých jedinců T.rexe.

Caspar a jeho tým proto soubor dat vyčistili pomocí standardizace odhadů tělesné hmotnosti a vyloučením struktur uvnitř lebky T.rexe, které se nepodílejí na nervové aktivitě. Následně se jim nepodařilo replikovat výsledky studie z roku 2023. „Dospěli jsme k velmi odlišným výsledkům,“ říká ke zjištěním svého týmu Caspar.

Na základě nových odhadů objemu mozku stanovili, že T.rex měl mezi 250 miliony a 1,7 miliardami neuronů, tedy stejně jako dnešní krokodýli.

Nebyla to nudná zvířata

Vědci zároveň upozorňují na to, že velikost mozku a počet neuronů nejsou nejlepšími prediktory kognitivní inteligence. Počet neuronů i velikost mozku se u zvířat velmi liší a ne vždy korelují s vyššími kognitivním schopnostmi.

Například holubi mají malý mozek a vysokou hustotu neuronů, takže umí počítat stejně dobře jako opice s větším mozkem. „Počty neuronů se neprokázaly jako velmi dobré prediktory inteligence u moderních zvířat.

Proč bychom tedy měli předpokládat, že jsou pro vyhynulá zvířata?“ komentuje to Caspar.

Závěry jejich studie byly zveřejněny v časopise The Anatomical Record. Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo potvrdit, že starší poznatky, podle kterých inteligence T.rexe byla pravděpodobně podobná inteligenci krokodýla, byly správné.

„Tento tradiční pohled je pravděpodobně ten správný,“ podotýká Caspar, ale zároveň dodává: „Říct, že se dinosauři svým poznáním podobali živým plazům, však neznamená, že to byla nudná zvířata. Plazi mohou být také fascinující.“.