Uštknutí hadem je bolestivé a často zbytečné. Pokud se postižený dostane včas do nemocnice, je nutné, aby věděl, jaký druh hada ho uštknul, aby mu mohl být podán protijed. Ne vždy to však uštknutý člověk ví, proto se odborníci snaží o vytvoření univerzálního antiséra, které by jim umožnilo zachránit více lidských životů… Ročně uštkne had […]
Od prvního Sputniku po zaniklé družice – oběžná dráha Země se za posledních 70 let změnila v neřízenou skládku. Tisíce kusů nefunkční techniky, startovacích stupňů i šroubů dnes ohrožují Mezinárodní vesmírnou stanici i budoucí mise. Je možné se ho vůbec zbavit? V listopadu 2024 provedla Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) úhybný manévr zažehnutím svých motorů. Jednalo […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Ve vesmíru panuje vakuum bez přítomnosti vzduchu, takže v něm člověk nic cítit nemůže. Kdyby se o to pokusil, byl by mrtvý. Není to však úplné vakuum, a navíc se v něm nachází nejrůznější molekuly, jež mají své vlastní pachy, které můžeme cítit i na Zemi. Jejich kombinací si můžeme vůně vesmíru, planet a komet […]
Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka … Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru […]
Až doposud byli lidé trpící diabetem 1. typu odkázáni na celoživotní dodávání hormonu inzulinu zvenčí, v podobě injekcí. Případně, po transplantacích buněk, které inzulin tvoří, potřebovali léky k prevenci jejich odmítnutí. Nejnovější studie naznačuje, že lze vyřešit obojí tak, aby pacient již nemusel žádné léky brát! Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní […]
Sklo je hojně využívaný materiál, nejen v oknech domů, ale například i v solárních panelech, sklenících či automobilech. Problém však představují nánosy prachu. Jejich smývání z oken ve velkých výškách je nebezpečné a drahé, v pouštích zase může prach snížit výkon solárních panelů až na polovinu. Naštěstí do hry vstupuje novinka – sklo, které se […]
Jediná sršeň dokáže za den ulovit a sežrat 30 až 50 včel medonosných, proto je lidmi považována za závažného škůdce. Jako invazivní druh se navíc šíří Evropou. Nyní se ale blýská na lepší časy, vědci totiž zjistili, že bzučí na jedinečné frekvenci, což by mohlo být klíčem ke kontrole jejího šíření. Sršeň asijská (Vespa velutina) […]
Ačkoliv se jako o plicích planety Země hovoří o jihoamerických deštných pralesích, mnohem důležitějším zdrojem kyslíku jsou světové oceány, neboť vyrábějí až 50 % kyslíku, který dýcháme. A navíc pohlcují až 31 % všech emisí oxidu uhličitého, čímž bojují proti změně klimatu. Lví podíl na tom mají obří kytovci neboli velryby. Nadbytek oxidu uhličitého přispívá […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Zatímco žabí larvy, zvané pulci, dýchají žábrami, dospělé žáby k tomu využívají plíce. Jejich plíce jsou však slabě vyvinuté, proto u nich hraje důležitou roli tak zvané kožní dýchání, kdy k příjmu kyslíku, a dokonce i vody, do svého organismu žáby využívají kůži. Jak to funguje? V současnosti je známo asi 2500 druhů žab. Tvoří […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]