Archeologům v Estonsku se podařilo objevit kus březového dehtu, který na sobě nesl otisky zubů a stopy slin, domnívají se proto, že byl využit jako žvýkačka, kterou před 10 500 let žvýkala dospívající dívka. Březový dehet je hustá, tmavá kapalina, která se získává suchou destilací březové kůry. Je ceněná pro své antiseptické, protizánětlivé a regenerační […]
Hned několik vědeckých výzkumů potvrdilo, že raní moderní lidé a neandertálci sdíleli stejný ústní mikrobiom i stovky tisíc let poté, co se oba druhy oddělily, což naznačuje, že si vyměňovali sliny. Tím nejjednodušším vysvětlením je podle studie Oxfordské univerzity, že se zkrátka mezi sebou líbali! Již dřívější výzkumy ukázaly, že lidé neafrického původu mají ve […]
Odolnost mechu známého jako čepenka odstálá (Physcomitrella patens) podle vědců naznačuje, že by v budoucnu mohl pomáhat s tvorbou kyslíku či obohacováním půd během vesmírných misí, ačkoliv sám není poživatelný. Vědci o odolnosti tohoto druhu mechu již něco vědí, často se totiž vyskytuje v oblastech s neúrodným bahnem, jedná se tak o průkopnický druh rostliny. […]
Tým australských vědců zkoumal schopnost děložní sliznice kompletně se zregenerovat během tří až pěti dní, a to bez tvorby jizev. Zajímal se o to, zda by se tato nevídaná schopnost zázračné tekutiny zvané menstruační plazma dala využít i k hojení kůže a jejích defektů. Po ovulaci, pokud nedojde k oplodnění, klesne v těle ženy hladina […]
S virem HIV v těle žije asi 39 milionů lidí na světě. Antiretrovirová terapie dokáže brzdit množení viru, díky čemuž se počty lidí, kteří zemřou v souvislosti s HIV, postupně snižují. V těle však i tak zůstávají latentní rezervoáry viru, které mohou spustit opětovné propuknutí nemoci. Právě útok na ně považují odborníci za klíčový k […]
Transplantace orgánů od dárce představují jedinou nadějí pro ty, kterým jejich vlastní orgány selhávají. Ovšem orgánů k transplantaci je méně než lidí, kteří by je potřebovali. S celosvětovým stárnutím populace se tento problém bude i nadále zhoršovat. Vyřeší situaci geneticky modifikované zvířecí orgány, nebo jde o hazard s lidskými životy? První volbou, jakožto zdroje „náhradních […]
Tetování patří mezi nejstarší známé formy lidského umění, prokazatelně existuje už nejméně pět tisíc let. Jeho obliba nyní, zejména v západních zemích, opět vzrůstá, ovšem lékaři bijí na poplach, protože použité inkousty často obsahují karcinogeny, které mohou zvyšovat riziko rakoviny. Tetování může způsobovat i řadu dalších zdravotních komplikací. Lze jim předejít? Nejstarší tetování, celkem 31 […]
V dobách své největší slávy měla Římská říše 45 milionů obyvatel, z nichž milion žil v hlavním a největším městě, Římě. Bylo to rušné místo plné velkolepých chrámů a staveb, z nichž přecházel zrak, jehož ulicemi kráčeli krásně odění lidé. Ovšem pachy, které každodenní život v tomto velkoměstě provázely, už tak honosné rozhodně nebyly! Řím […]
Věstonická venuše je patrně nejznámější českou archeologickou památkou a zároveň nejstarším uměleckým předmětem z keramiky na světě. Její hodnota je nevyčíslitelná. Ostatně proto nemůže například jen tak letět letadlem, protože by ji to mohlo doslova „ohrozit na životě“. Co by se s ní mohlo stát? Pouhých 11,5 centimetru vysoká soška ženy s výrazným poprsím a […]
Stále více se dává do souvislosti nárůst množství duševních poruch u dospívajících s množstvím času, který tráví s chytrými telefony v ruce sledováním sociálních sítí. Vědci apelují na rodiče, aby jim tuto dobu omezovali. Nejnovější studie, publikovaná v prestižním vědeckém časopise JAMA, však zpochybňuje, že viníkem je čas strávený u obrazovky. Rizikovou je dle jejích […]
Archeologické nálezy v Caralu, sídle prehispánské civilizace v dnešním Peru, svědčí o tom, že i v Americe existovala starověká společnost, souběžně s prvními velkými civilizacemi v Mezopotámii, Egyptě, Indii a Číně, která se musela vypořádat s katastrofálním suchem, jež postihlo planetu před 4200 lety. A zvládla to bez uchýlení se k násilí. Tým vedený renomovanou […]
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]