Tým chemiků z americké Nortwestern University v Evanstonu již několik let pracuje na vývoji nanovláken, která díky svým unikátním vlastnostem dokáží výrazně urychlit hojení lidských tkání.Základem nového přístupu v léčbě infarktu myokardu jsou amfifilní peptidy (tj. peptidy rozpustné ve vodě i v tucích). Ty po svém vpravení do organismu vytvářejí dlouhá nanovlákna, která se svým […]
Molekulární biologové z Texasu přišli s bizarním nápadem – chtějí u člověka navodit hibernační metabolismus.Za plného provozu organismus potřebuje rychlou energii, proto spaluje glukózu. Zvířata během zimního spánku však štěpí zásoby podkožního tuku. Texasany tedy napadlo, že by mohli vyzkoušet, jestli lze uvést do zimního spánku i živočichy, kteří běžně nehibernují. U myší se jim to […]
Tým japonských a etiopských paleontologů nalezl zuby, které mění pohled na vývoj člověka. Až doposud se mělo za to, že vývojová linie člověka se od gorilí větve oddělila před 8 miliony let. Nejnovější nálezy zubů tří jedinců nového druhu pojmenovaného Chororapithecus abyssinicus však ukazují, že gorily existovaly už před 10 miliony let. Údajně jsou objevené […]
Britská akademie věd Royal Society zjišťovala, jak rychle se mohlo pohybovat několik vybraných masožravých dinosaourů.Dřívější studie uváděly, že tyranosaurus vzhledem ke své hmotnosti nepatřil k příliš obratným a rychlým tvorům. Vycházely však z mechaniky pohybu a stavby těl současných živočichů. Proto mohly spočítat, jak rychle by se pohybovala 5,5 metru vysoká šestitunová slepice, ale o […]
Nejnovější archeologické výzkumy dokázaly, že Irové holdují pivu delší dobu, než se původně předpokládalo.Kdyby na program olympijských her byla zařazena disciplína pití piva, Irové by si z největší pravděpodobností odvezli stříbrnou medaili. Ir totiž průměrně vypije ročně 250 piv, více zlatavého moku do sebe nasoukají už jen Češi, každý z nich průměrně vypije 320 piv za […]
O současném století se s oblibou říkává, že to bude věk převratných změn v komunikačních technologiích. Éra internetu nabízí naší civilizaci zcela netušené možnosti. Pojďme nyní s 21. STOLETÍM vyrazit na malý výlet do budoucnosti. A jaké bude tématické zaměření našeho výletu? Přece budoucnost komunikačních technologií.Rok 2015Proč s sebou tahat spoustu přístrojů, když komunikaci, surfování […]
Planeta Země neputuje vesmírem osamoceně. Čas od času se do její dráhy připlete asteroid, planetka nebo kometa. Jaké následky může mít takový střet pro život na planetě?Ne, nechceme šířit poplašné zprávy o tom, kterak se k Zemi blíží zkázonosná kometa. Ostatně, každý den do zemské atmosféry vnikají desítky kosmických objektů, ale jen minimum dopadne až […]
Na dlouhou pouť do saharské Afriky odlétají poslední opozdilci z řádu svišťounů – rorýsi. Strávili u nás necelé čtyři měsíce, ale během nich o sobě dávali pěkně nahlas vědět. Rorýs obecný (Apus apus) patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům.Rorýs je nejlépe z všech ptáků přizpůsoben pobytu ve vzduchu. Živí se tzv. aeroplanktonem (hmyzem , pavouky), který […]
Bakterie dokáží existovat i na místech, kde bychom život zrovna neočekávali. Nejoriginálnější výtečníci svým stylem života dávají tušit, že život může čile bujet i na některých dalších planetách Sluneční soustavy.Bakterie na radioaktivní pohonJeden z nejnovějších objevů ukázal, ze se bakterie obejdou i bez přímé sluneční energie, která až donedávna byla považována za nepostradatelnou podmínku života. […]
Kdo by si pomyslel, že americká firma Intel se po 30 letech vývoje a výroby počítačových čipů vrhne na motorky? A přece je to pravda. Intel se dal dohromady se známým vývojářským gangem motorkářů v Orange County a společně stvořili motocykl pro 21. století.Kamery namísto zpětných zrcátek? Otisk prstu místo zapalovacího klíčku, počítačová palubní deska […]
Bohužel se to občas stává. I člověka v plné síle může potkat úraz, který zasáhne jeho mozek. Leckdy si medicína už neporadí, ale naštěstí věda otevírá stále více možností, jak takto postiženým lidem pomoci.Kulturní antropologové tvrdí, že náš druh homo sapiens se od ostatních liší svou kulturou, která mohla vzniknout jen díky vysoce sofistikovanému systému […]
Rozsivky (Bacillariophyceae, dříve Diatomae) jsou jednobuněčné hnědé řasy s dvojdílnou křemičitou schránkou. Skupinu tvoří 285 rodů, obsahujících 10 až 12 tisíc druhů.Jejich fotosyntetickými barvivy jsou chlorofyly. Schránka rozsivek se nazývá frustula. Je tvořena polymerizovaným oxidem křemičitým, který je proti korozi chráněn vrstvou kyselého polysacharidu, diatotepinu. Schránku si buňka vytváří aktivním vychytáváním kyseliny křemičité z okolního […]