Rorýs: Ve vzduchu spí, páří se i hoduje

Na dlouhou pouť do saharské Afriky odlétají poslední opozdilci z řádu svišťounů – rorýsi. Strávili u nás necelé čtyři měsíce, ale během nich o sobě dávali pěkně nahlas vědět. Rorýs obecný (Apus apus) patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům.Na dlouhou pouť do saharské Afriky odlétají poslední opozdilci z řádu svišťounů – rorýsi. Strávili u nás necelé čtyři měsíce, ale během nich o sobě dávali pěkně nahlas vědět. Rorýs obecný (Apus apus) patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům.

Rorýs je nejlépe z všech ptáků přizpůsoben pobytu ve vzduchu. Živí se tzv. aeroplanktonem (hmyzem , pavouky), který chytá za letu. Za letu i pije z vodní hladiny a radarem bylo zjištěno, že za letu také spí.

Jeho neuvěřitelná obratnost a letové schopnosti mu umožňují i takové akrobatické výkony, jakým je páření za letu. Jeho spánek probíhá v jakýchsi krátkých úsecích. Vystoupá do výšky až 1 km (do této výšky létají například vyhlídkové balony) a po dobu klesání na několik minut spí a odpočívá.

Upadá do mikrospánku, ve kterém je jedna polovina mozku nečinná, ale druhá kontroluje jeho pohyb a okolí. Rorýsi mohou létat i ve značných výškách, to jim umožňuje relativně větší povrch červených krvinek, společně se speciálním hemoglobinem, majícím vyšší schopnost vázat kyslík v prostředí s jeho nižším obsahem.

Nejraději mají panelákyDnes znají rorýse především obyvatelé měst a ještě důvěrněji obyvatelé panelových sídlišť. Nejhojnější kolonie rorýsů jsou totiž ve větracích otvorech panelových domů. V poslední době však s postupujícím zateplováním domů, ubývá rorýsům možností hnízdění v těchto prostorách.

Původně rorýsi hnízdili ve skalách a v dutinách stromů, ale města jim nabídla jak hnízdní příležitosti, tak potravu. Vybírá si díry ve zdech, krovy střech a místa pod římsami a trámy, kostelní věže. Hnízda si staví z rostlin a peří, které nasbírají rovněž za letu a slepují je které slinami.

V Číně jim říkají „vlaštovčí hnízda“ a jsou pověstnou místní pochoutkou

Namlouvání ve vzduchuNamlouvání a páření rorýsů probíhá ve vzduchu. Během námluv se samec a samička synchronizují ve svištivém letu a dokonce také v hlasovém projevu, takže se zdá, že pískání pochází jen od jednoho jedince.

Párku rorýsů vydrží věrnost po celý život. Je zajímavé, že svého druha či družku vždy neomylně najdou. Z Afriky se totiž vracejí naprosto samostatně a setkávají se až na svém pravidelném hnízdišti. Samička do hnízda klade 1-3 vejce, ze kterých se přibližně po 20 dnech líhnou mláďata.

V nepříznivých podmínkách rodiče snůšku zmenšují vyhozením vajíček z hnízda. Zajímavé je, že v období hladu jsou mláďata schopná zastavit svůj vývoj, utlumit metabolismus a snížit tělesnou teplotu a přečkat tak dva až tři týdny!

Počet vdechů se jim sníží ze 40 až na 10 za minutu a jejich tělesná teplota je třeba jen o 2 – 3 stupně vyšší než okolní vzduch. Když prosí o potravu, neotvírají zobáčky jako jiní ptáci, ale tahají rodiče za peří na krku.

Mláďata zůstávají na hnízdě velmi dlouho, asi šest týdnů, když však pak koncem července hnízdo opouštějí, jsou ihned samostatná a schopná uletět denně svých 1000 kilometrů, což je vzdálenost z Prahy do chorvatského Splitu..

Létající svalovciRorýse obecného poznáme za letu velmi snadno. Za prvé podle jeho křiku a pak podle tvaru a zabarvení. Je celý černý a křídla má srpovitě prohnutá dozadu, takže připomínají bumerang. Ocas je mírně rozeklaný.

Samec a samička se navzájem neliší, mláďata mají peří na hlavě a zádech světle lemované. Jako ostatní svištouni má zkrácenou ramenní část křídla a naopak prodlouženou ruční část. Celá letka má aerodynamický tvar a je pružná a pevná.

Mají mohutně rozvinuté létací svaly, které se upínají na vysoký hřeben prsní kosti. Oč lepšími jsou letci o to hůře se pohybují po zemi. Mají krátké a slabé nohy, a proto neumí chodit ani poskakovat.

Zvláštním fyziologickým přizpůsobením svalů je jejich malá unavitelnost. Denně nalétá až 900 kilometrů a jejich mláďata se do pohlavní dospělosti po celé dva roky nedotknou země. Při letu dosahují neuvěřitelných rychlostí, 90 – 200 km/hod!

Takovou má konstrukční rychlost například rychlovlak Pendolino.

Vizitka superletceRorýs obecný (Apus apus) Řád: svišťouni (Apodiformes)Čeleď: Rorýsovití (Apodidae) čítá na 80 druhůVelikost: cca 18 cmPobyt v ČR: květen – srpenDélka života: V průměru 7 let

Autor: Pavel Přeučil
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Znečištěná voda v oceánech rozpouští žraloky zaživa

Znečištěná voda v oceánech...

Vědecký tým z University of Cagliari nedávno odhalit další smutný důsledek působení...
Šípové žáby opět v Praze

Šípové žáby opět v Praze

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Co zabilo slony?

Co zabilo slony?

Pro vědce byla nedávná smrt stovek slonů v africké Botswaně záhadou. Nyní se však zdá,...
Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní...
Digitální ilustrace zachycující přírodu

Digitální ilustrace zachycující...

Jak lze vytvářet ilustrace divoké přírody pomocí technologií, ukazuje nová...
Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ustřelí si tvář a změní život. Slavný dramatik pak pozvedne Národní divadlo

Ustřelí si tvář a změní život....

„Tak dobrou noc, drahá,“ zamumlá Ladislav Stroupežnický a zabouchne za...
Zrod japonského ekonomického tygra: První železnice vznikla díky britské pomoci

Zrod japonského ekonomického tygra:...

Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny. V roce 1869 dochází v...
Proměna Japonska: Reformy císaře Meidžiho poslaly samuraje do důchodu

Proměna Japonska: Reformy císaře...

„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl jí pomalu ku straně pravé a...
Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil tajné fondy pro prezidenta Masaryka?

Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil...

„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“...
Bez dalekohledu a fraucimoru. Koperník se vyhne i mučidlům

Bez dalekohledu a fraucimoru....

„Taková tvrzení jsou ve zřejmém rozporu s Písmem, a tudíž nemohou být...
Proč si šestiletý Jan Kalvín nemohl přečíst Bibli?

Proč si šestiletý Jan Kalvín nemohl...

Teolog francouzského původu Jan Kalvín (1509–1564) se narodil v rodině sekretáře biskupa ve...
Luxusní věznice světa: Internet a vlastní oblečení

Luxusní věznice světa: Internet a...

Dnes nahlédneme do míst, kam se běžní lidé jen tak nedostanou....
Udělování Nobelovy ceny prováděla závist i chybná rozhodnutí

Udělování Nobelovy ceny prováděla...

Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907),...
Karel Čapek: Vymyslel roboty, vlastní drama o nich se mu ale moc nelíbilo!

Karel Čapek: Vymyslel roboty,...

Je to téměř sto let, kdy jeden z našich nejslavnějších spisovatelů dopisuje...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.