Domů     Příroda
Extrémním mikrobům chutná radioaktivita!
21.stoleti 17.8.2007

Bakterie dokáží existovat i na místech, kde bychom život zrovna neočekávali. Nejoriginálnější výtečníci svým stylem života dávají tušit, že život může čile bujet i na některých dalších planetách Sluneční soustavy.Bakterie dokáží existovat i na místech, kde bychom život zrovna neočekávali. Nejoriginálnější výtečníci svým stylem života dávají tušit, že život může čile bujet i na některých dalších planetách Sluneční soustavy.

Bakterie na radioaktivní pohon
Jeden z nejnovějších objevů ukázal, ze se bakterie obejdou i bez přímé sluneční energie, která až donedávna byla považována za nepostradatelnou podmínku života. Po miliony let žijí ve vodě zachycené v puklinách horniny 4 km pod povrchem Země. Existují tu díky energii uvolněné z radioaktivních prvků v okolní skále, zejména z uranu a thalia, které štěpí molekuly vody a vysávají z nich vodík. Výsledkem je osiřelý atom kyslíku, jemuž se však samota vůbec nelíbí, a tak se snaží vetřít zpět do vody za vzniku peroxidu vodíku (H2O2). Ten pak může reagovat se sirnou složkou horniny – pyritem (FeS2) a společně vyrobí síranové ionty. Tyto ionty pak slouží jako potrava pro bakterie, které je „sytí“ přebytečným vodíkem. Mikroorganismy tuto reakci využívají ke skladování energie.

A.Mikropolárníci
I uprostřed antarktického ledového příkrovu dokáží navzdory všem dosavadním představám žít bakterie. Jejich běžnou provozní teplotou je –20 oC, nicméně dobrou náladu jim nevezme ani –50 oC a některé dokáží přežít i v tekutém dusíku podchlazeném na –196 oC! K existenci některým druhům stačí miniaturní vrstvička tekuté vody kolem ledových krystalů. Mořská voda totiž při tuhnutí vylučuje sůl, takže se kolem krystalů vyskytuje kapalina s vysokou koncentrací soli. Ta zabraňuje mrznutí až do –50°C. Bakterie si dokáží poradit i se sladkou vodou. Mají k tomu vyvinuté výrobny speciálních proteinů, které neustále vylučují mimo své tělo. Tyto proteiny nasávají vodu z okolního prostředí jako houba a vytvářejí gel, z něhož se následně při snižování teploty čerpá voda do zvětšujících se ledových krystalů. Nakonec kolem bakterie zbude jen miniaturní kapička, ve které je tak málo vody, že se nemůže začlenit do krystalu, a bakterie si v nich může rejdit, jak se jí zlíbí.

B. Z horkých pramenů, které ústí na mořském dně často proudí minerály, jež vlivem rychlého ochlazení ve vodě často tvoří „komíny“. V těch se daří těm nejodolnějším extrémofilům na Zemi.

C. Mikroorganismy dokáží dokonce osídlit i tak nehostinné prostředí, jaké panuje ve skalních puklinách ve vysoce kyselých termálních pramenech Yellowstonského parku.

D. Biologové nalezli několik druhů bakterií i v nejvyprahlejších pouštích světa. Každý takový objev dodává vědcům naději, že by mohli například na Marsu objevit život.

Související články
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz