Tým chemiků z americké Nortwestern University v Evanstonu již několik let pracuje na vývoji nanovláken, která díky svým unikátním vlastnostem dokáží výrazně urychlit hojení lidských tkání.
Základem nového přístupu v léčbě infarktu myokardu jsou amfifilní peptidy (tj. peptidy rozpustné ve vodě i v tucích). Ty po svém vpravení do organismu vytvářejí dlouhá nanovlákna, která se svým koncem dokáží upnout k poraněnému místu a zahájit léčebný proces.
Laboratorní zkoušky přinesly zajímavé výsledky. Vědci myším navodili infarkt myokardu a asi o půl hodiny později jim podali dávku amfifilních peptidů. Po měsíci už bylo jejich srdce schopno dosáhnout téměř stejných výkonů jako před infarktem.
Amfifilní peptidy jsou navíc vybaveny sekvencí osmi aminokyselin, které na sebe vážou extrémně „lepivé“ molekuly heparinu a stejným způsobem jsou navázány i růstové faktory, jenž mají na starosti obnovu poškozených krevních kapilár.
„Nejdůležitější je schopnost udržet v poraněném místě dostatečně vysokou koncentraci růstových faktorů,“ popisuje princip užití amfifilních peptidů Tomáš Vican z agentury CzechMed a dodává: „zkoušky prokázaly, že po injekci bez amfifilních peptidů se růstové faktory velmi rychle rozptýlí a na hojivých procesech se dále nepodílejí.“
Již v září loňského roku byly v San Franciscu představeny výsledky dosavadních testů. V současné době se pracuje na pozvolném zavádění nového přístupu do praxe.
