Rozsivky (Bacillariophyceae, dříve Diatomae) jsou jednobuněčné hnědé řasy s dvojdílnou křemičitou schránkou. Skupinu tvoří 285 rodů, obsahujících 10 až 12 tisíc druhů.

Jejich fotosyntetickými barvivy jsou chlorofyly. Schránka rozsivek se nazývá frustula. Je tvořena polymerizovaným oxidem křemičitým, který je proti korozi chráněn vrstvou kyselého polysacharidu, diatotepinu. Schránku si buňka vytváří aktivním vychytáváním kyseliny křemičité z okolního prostředí. Frustula se skládá ze dvou částí, představit si ji můžeme jako miniaturní krabičku s víčkem. Tyto části epithéka a hypothéka, mají každá svou plochu (valvu) a boční stěnu (pleuru či cingulum). Nádhernou strukturu rozsivky si můžete prohlédnout na snímku z elektronového mikroskopu ve zvětšení 3400x.

Podle některých pramenů se rozsivky výrazně, spolu se sinicemi, podílely na vzniku kyslíkaté atmosféry na Zemi. Jsou dominantní skupinou mořského planktonu zvláště v temperátních a chladných mořích. Významně jsou zastoupeny i ve sladkovodním planktonu. Mohou žít také přisedle na pevných podkladech ve vodě, jako jsou kameny, dřevo, rostliny či živočichové. Některé rozsivky žijí i v půdě.