Členové expedice postupují těžko přístupným terénem. Do zad je hřejí sluneční paprsky. Blíží se k místu, kde by se měly nacházet pozůstatky zaniklého mayského města. To alespoň říká mapa, vytvořená na základě všech dostupných údajů. Brzy se ukáže, jestli jsou tu správně!
Mayská civilizace je dodnes opředena spoustou mýtů. Mnohá tajemství dávných obyvatel oblastí Mexika a Střední Ameriky už vědci odhalili, další jim však zůstávají skrytá. Dlouhé roky pátrali po městu Sac Balam, v překladu Bílý jaguár, kam se někteří Mayové stáhli před bílými kolonizátory.
Ovšem i tady byli nakonec Španěly objeveni. Nyní někteří odborníci tvrdí, že pozůstatky Sac Balam zřejmě konečně nalezli.
Žádný společný stát
Mayové se začali usazovat a vytvářet osady někdy kolem roku 1500 před naším letopočtem. Úspěšně se věnovali zemědělství, pěstovali zejména kukuřici nebo fazole. V průběhu staletí utvářeli pevné základy propracovaného společenského systému.
V takzvaných ceremoniálních centrech budovali pyramidové chrámy, kolem nichž následně vznikala města.
Stovky let celá civilizace vzkvétala. Do roku 900 prosperovali Mayové v desítkách měst jako Tikal, Uaxactún nebo Bonampak. Ovládli mnoho oborů lidské činnosti. Rozvinuli systém hieroglyfického písma, zajímali se o astronomii.
Nedá se nicméně říct, že by žili v jakémsi společném státě, jak jsme zvyklí existenci národů vnímat dnes. Jednotlivá města byla de facto svébytnými jednotkami, které mezi sebou obchodovaly – a také válčily. Konflikty byly s nadsázkou řečeno na denním pořádku.

Sucho, neúroda, Španělé
Kolem roku 900 se cosi změnilo. Experti spekulují, že Maye dohnaly následky válečných střetů, případně je postihlo devastující sucho. Každopádně nastal výrazný úpadek. Sídla se vylidňovala, stavby najednou zely prázdnotou.
Ne všude byla situace taková, například na poloostrově Yucatán se některým městům, mezi něž patřilo i legendární Chichén Itzá, ještě nějaký čas dařilo. Na počátku 16. století sužovala Maye další pohroma – španělští kolonizátoři, takzvaní conquistadoři.
Vzdorovat dobyvatelům vyzbrojeným puškami a lačným po bohatství nově objeveného kontinentu se dalo stěží. Conquistadoři si šli tvrdě za svým. Maye navíc decimovaly nemoci, zavlečené ze starého kontinentu, a neprospívaly jim ani spory mezi sebou navzájem.
Skrytý domov
Evropané de facto postupovali od města k městu a jedno po druhém si podmaňovali. Šlo tak o poměrně vleklý proces. K posledním mayským útočištím patřil právě Sac Balam. Bílý jaguár vznikl poté, co v roce 1586 padlo město Lakam Tún, které bylo centrem skupiny Mayů, zvaných Lakandon Ch´ol.
Ti se odmítali podřídit evropské nadvládě, a proto si na místě, o němž Španělé nevěděli, vybudovali nový domov – skrytý, tajný, bezpečný. Více jak 100 let tu zůstávali neviditelní před zraky conquistadorů, samostatní a nezávislí.
Šlo o výspu vzdoru a odporu, jednu z posledních v dějinách mayské civilizace, která se ocitla ve slepé uličce historie.
Více se dočtete v čísle 8/2026