Stádo antilop prchá před smečkou lvic na lovu. Šelmy jsou hladové, potřebují jíst. Antilopy žene vpřed touha přežít. Je to odvěký závod mezi kořistí a predátorem. Zvířata nemohou tušit, že místo, kde tenhle závod o život probíhá, bude jednou zřejmě roztrženo vedví.

Lidé vnímají rozložení kontinentů tak, jak se je naučili ve škole z map, a velmi často žijí v domnění, že je stálé na věky věků. To je ovšem mylný předpoklad. Již nějakou dobu se mluví o tom, že Afriku čeká v budoucnu roztržení na dvě části.

V témže duchu hovoří i závěry výzkumu vědců z univerzit ve Velké Británii, Francii či Kanadě, které byly v květnu 2026 publikovány v časopise Frontiers in Earth Science.

Vzorky z osmi vrtů

Experti se zaměřili na geotermální prameny v Zambii, zemi na jihu kontinentu, jež náleží do oblasti, kde je aktuálně predikováno dělení. Pohybovali se kolem tamního riftu Kafue. Riftem je přitom míněna trhlina či příkopová propadlina v zemské kůře.

Nutno dodat, že Afrikou se táhne dlouhá riftová zóna, zasahující do řady států od jihu směrem k severu. Známý je zejména Východoafrický rift, který bývá v souvislosti s rozpadem kontinentu často zmiňován.

Uvedený vědecký tým se však soustředil na jiný riftový systém. Získal vzorky k detailní analýze z celkem osmi geotermálních vrtů. Ty zasahují hluboko pod povrch na různých místech Zambie, šest z nich se ovšem nachází v blízkosti riftu.

Vyšlo najevo, že v pramenech podél Kafue, na rozdíl od těch v jiných lokalitách, jsou relativně vysoké poměry specifického izotopu helia. Kromě toho odborníci zaregistrovali zvýšenou přítomnost oxidu uhličitého. Co přesně to znamená?

„Pozdravy“ od zemského pláště

Jak se vyjádřil jeden z autorů studie, Michael Daly z prestižní britské University of Oxford, lze z heliových izotopových podpisů odvodit, že prameny jsou v přímém kontaktu se zemským pláštěm, nacházejícím se pod zemskou kůrou.

Ten je totiž charakteristický mimo jiné podílem cenného helia-3, které v kůře a atmosféře představuje s nadsázkou řečeno nedostatkové zboží.

Další odbornice z oxfordské univerzity a spoluautorka výzkumu, Rūta Karolytéová, podotkla, že studie přináší první geochemické důkazy, prokazující pronikání tekutiny zemského pláště k povrchu v této oblasti Afriky.

K tomu je nutné doplnit, že právě zvýšenou hladinu oxidu uhličitého je možné spojit s těmito plášťovými tekutinami.

Ještě o něco více se dočtete v čísle 8/2026