Nejnovější výzkum, provedený odborníky z Univerzity Heinricha Heineho v Německu, ukázal, že okyselování oceánů, způsobené rychlou absorpcí oxidu uhličitého, významně poškozuje zuby těchto vrcholných mořských predátorů.
Kvůli tomu by mohli mít potíže se sháněním potravy, což by narušilo stabilitu celého mořského ekosystému….
Strachem z toho, že je v moři napadne žralok a zakousne se do nich svými mnoha řadami zubů oplývajícími čelistmi, trpí nejen surfaři, ale i řada rekreačních plavců, kteří si koupání v moři užívají během letní dovolené.
Žraloci, kteří přišli o zuby, by tak pro ně mohli být splněným snem. Ovšem zatímco útoky těchto mořských predátorů na člověka jsou stále spíše výjimečně, jejich role v udržování stability mořského ekosystému, která by tímto byla narušena, nikoliv.
Připraví kyselejší oceány žraloky o zuby?
Odborníci z Ústavu pro zoologii a interakce organismů německé Univerzity Heinricha Heineho, pod vedením Maxmiliana Bauma, totiž zjistili, že okyselování oceánů by žraloky mohlo připravit o klíčovou zbraň jejich přežití – zuby.
Ví se, že žraločí čelisti v sobě ukrývají několik řad zubů, kdy se nové hned posouvají, aby nahradily ztracené. Ovšem rychle se okyselující oceány žraločí zuby poškozují a mohly by urychlit jejich úbytek nad rámec obnovy.

Žraloci s oslabeným chrupem by mohli mít potíže s efektivním sháněním potravy a celkově uživením se, což by negativně ovlivnilo nejen jejich populace, ale i stabilitu celého mořského ekosystému. K okyselování dochází vlivem rychlé absorpce oxidu uhličitého oceánem, což spouští řetězovou reakci, jejímž výsledkem je nižší pH mořské vody.
Zatímco nyní činí pH světových oceánů průměrně 8,1, do roku 2300 by to mohlo být jen 7,3. Aby vědci otestovali vliv okyselení na žraločí chrup, uchovali 60 čerstvě vypadlých žraločích zubů v umělých nádržích s mořskou vodu.
Vliv nižšího pH mořské vody na žraločí chrup
Voda v jedné měla pH 8,1, zatímco ve druhé předpokládané budoucí pH 7,3. Zuby získali výzkumníci z německého akvária, kde přirozeně vypadly 6 samcům a 4 samicím žraloka černocípého (Carcharhinus limbatus).
Po osmi týdnech byly zuby v kyselejší nádrži přibližně dvakrát poškozenější. „Došlo ke zvýšené korozi kořenů zubů a změně zoubkování,“ vysvětluje hlavní autor studie Maxmilian Baum. A doplňuje: „V ohrožení jsou zejména ty žraločí druhy, které používají méně řad zubů nebo mají pomalejší tempo výměny.“ Zubní stres vlivem okyselování oceánů by se tak mohl přidat k dalším problémům, kterým žraloci čelí.
Již dříve bylo zjištěno, že okyselování oceánů poškozuje i dentikly neboli mikroskopické šupiny na kůži žraloků podobné zubům, které zlepšují hydrodynamickou účinnost snižováním odporu a turbulencí, což žralokům umožňuje rychlejší a tišší plavání.
Dalším stresem, kterému tito vrcholní predátoři čelí, je pak nedostatek kořisti způsobený nadměrným rybolovem. Předchozí studie ukázaly, že okyselování poškozuje také mušle, korály a slávky, „a to byl také důvod, proč jsme provedli tuto studii, abychom ukázali její účinky na větší predátory,“ dodává Baum, který zároveň doufá, že žraloci budou schopni se těmto změnám přizpůsobit zvýšením počtu náhrad zubů a zlepšením jejich odolnosti a oprav.
Zdroj: The Guardian