Domů     Příroda
Letní vlny veder: Jaké strategie pomáhají zvířatům bojovat proti přehřátí?

Ačkoliv se letní teploty u nás zatím zdají být spíše umírněné, meteorologové varují, že ty nejhorší vlny veder teprve přijdou. Jinde v Evropě trápí horko lidí i zvířata mnohem více. Zatímco my se ochladíme klimatizací či návštěvou bazénu, zvířata tolik možností, jak bojovat s vedrem, nemají.

S rostoucími teplotami totiž jejich strategie proti přehřátí nemusí být dostatečné….

Každý živočišný druh si vyvinul vlastní taktiky, jak se ochlazovat, ovšem některé jsou účinnější než jiné. S tím, jak se extrémní vedra stávají častějšími a intenzivnějšími, začínají se vědci obávat, že některým druhům tyto jejich taktiky pro úspěšný boj s vedrem nebudou stačit.

Přemýšlí proto, jak by jim lidé s adaptací na horko mohli pomoci. Většina druhů si totiž, na rozdíl od lidí, nevyvinula schopnost potit se. Snaží se tak před slunečním žárem jednoduše schovat do stínu.

Psi funí, aby se ochladili, stejně jako někteří ptáci, například kosi, kteří zrychleně dýchají s otevřeným zobákem. Další stojí ve vodě, případně si alespoň močí na nohy, díky čemuž dochází k ochlazení vypařující se tekutinou.

Jiní zvětšují plochu těla roztahováním křídel, někteří, třeba holubi či volavky, zase vibrují hrdelním lalokem, aby vystavili vlhké membrány vzduchu a rozptýlili teplo. Žížaly se zavrtávají hluboko do země, kde „spí“, čímž zpomalují svůj metabolismus, aby tak horká a suchá období přečkaly. Šneci spí v ulitách.

Hledání stínu místo potravy

Veverky zaujímají na stromech rozplácnutou polohu, aby tak odváděly teplo z těla. A ačkoliv se kočky nepotí kůží, teplo mohou odvádět přes polštářky tlapek. Ty si i olizují, stejně jako srst, aby se lépe ochlazovaly.

Problémem je, že takové strategie mohou být nákladné. „Některá zvířata tak zvaně lapají po dechu, když se dostanou do tepelného stresu, což je pro tělo důležitý způsob termoregulace. Pokud ale lapáte po dechu, je těžší hledat potravu a dostatečně se najíst,“ vysvětluje profesor Alex Thornton z Exeterské univerzity.

„Spousta zvířat se schovává do stínu, což je sice může ochránit před vedrem, ale také to znamená, že v tu dobu nehledají potravu ani partnery, což může mít negativní důsledky do budoucna, zvláště pokud horko trvá déle,“ dodává.

Účinky tepla mají rovněž dopad na kognitivní schopnosti zvířat, stejně jako lidí, kterým to ve vedru tak zvaně hůř myslí. Thornton k tomu doplňuje: „Dokonce i u některých pouštních zvířatech, žijících v divokých podmínkách, dochází k poklesu jejich kognitivní výkonnosti, pokud jsou vystavena tepelnému stresu.

To je velký problém, protože zvířata využívají své kognitivní schopnosti k reakci na změny prostředí, ke sledování potravy a tak dále.“.

Zhoršení kognitivních schopností

Testy na laboratorních tvorech ukazují, že by to na zvířatech mohlo zanechat dokonce i vývojové důsledky. Například u octomilek brání vysoké teploty růstu nových neuronů v mozku. „Pokud mláďata mušek vyrostou ve velmi vysokém teple, skončí s menšími houbovitým tělískem – částí hmyzího mozku, která řídí učení,“ říká Thornton.

Dlouhodobý tepelný stres může rovněž snížit plodnost hospodářských zvířat a zvýšit jejich náchylnost k nemocem. Horkem je obzvláště postižen skot.

„Skot chovaný v severní části Evropy je adaptován spíše na nižší teploty. Když je mu horko, dochází u něj ke shlukování, kdy zvířata stojí velmi blízko sebe,“ vysvětluje Zoe Barkerová, zemědělská vědkyně z Univerzity v Readingu.

Existuje hned několik vysvětlení tohoto chování. Shlukování ve stínu pomáhá zvířatům vyhýbat se žáru, poskytuje jim to lepší ochranu před mouchami, toto chování lze však pozorovat nejen na pastvině, ale i u zvířat v kravíně.

„Možná je horko stresuje natolik, že jim jejich stádní instinkt zkrátka velí shlukovat se,“ domnívá se Barkerová. „Jenže, když se zvířata shlukují, zahřívají se mezi sebou navzájem a vytvářejí spoustu vlhkosti,“ dodává vědkyně.

Jak pomoci volně žijících tvorům?

Pobyt ve vlhku u nich zvyšuje riziko mastitidy neboli infekce vemene a zároveň škodí jejich nohám, může totiž dojít k rozvinutí kulhavky. Vysoké teploty mají rovněž negativní vliv na dojivost krav, což znamená ekonomické ztráty pro farmáře.

Ve vedru trpí i koně, kteří jsou šest až sedmkrát těžší než člověk, ale mají jen dvakrát větší povrch kůže, tedy menší povrch pro výměnu tepla do okolí. Koně se tak mohou rychle přehřát, zejména pokud se s nimi pracuje. Je proto potřeba je ochlazovat politím studenou vodou v horku.

Do budoucna se budou vedra zřejmě ještě zhoršovat, odborníci v zemědělství se proto snaží zaměřit na to, jak například vylepšit konstrukce budov pro hospodářská zvířata. U těch volně žijících to bude obtížnější, jak dokládají ptáci padající horkem z nebe či úhyny velkého množství ryb v oceánech, řekách a jezerech.

Každý majitel zahrady ale může udělat alespoň to, že ponechá záhony s vysokou trávou a květinami, které živočichům poskytnou stín a úkryt, případně jim nachystá pítka a zdroje potravy, kterou je ve vedrech pro tyto tvory obtížnější hledat.

Zdroj: The Guardian

Foto: Pixabay
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Objevy Příroda 22.1.2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón. Jak stromy odhalují historii […]
Příroda 21.1.2026
Největším z tučňáků je bez jakýchkoli pochyb známý tučňák císařský. Ostatně ve vzpřímené poloze dosahuje výšky přes jeden metr a váží až přes 40 kilo. Rozhodně patří mezi nejhouževnatější zástupce živočišné říše. Jako jediný pták hnízdí v období antarktické zimy, v pobřežních oblastech ledového kontinentu. Pro život v zimě je dokonale vybavený. Matka příroda ho […]
Příroda 19.1.2026
Kormorán velký – název tohoto ptáka zní tak nějak exoticky. Ve skutečnosti jde o velmi rozšířeného rybožravého predátora, který se vyskytuje nejen v destinacích jako je Austrálie či Afrika, ale v hojném počtu i v našich končinách. Vědce z Biologického centra Akademie věd ČR zajímalo, jak značný je to problém pro české ryby. „Kormorán velký […]
Procházení se osvětlenými nočními ulicemi zvyšuje pocit bezpečí, jinak má ale umělé světlo v noci na člověka, a bohužel nejen na něj, pouze negativní vliv. Nyní výzkumníci z Cranfieldské univerzity zjistili, že tento světelný smog zvyšuje množství uhlíku vylučovaného rostlinami a zvířaty, čímž dosud bez postřehnutí přispíval a nadále přispívá ke globální klimatické krizi. „Světelné […]
Příroda 15.1.2026
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky. Hořce patří k oblíbeným a všeobecně známým rostlinám. Zatímco v horách se s nimi lze setkat ještě relativně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz