Domů     Příroda
Život se psem či kočkou snižuje riziko rozvoje demence

Podle nejnovější studie přispívá vlastnictví psa nebo kočky k tomu, že si lidé zachovávají i s přibývajících věkem některé mozkové funkce, což je pro stárnoucí světovou populaci dobrou zprávou.

Vlastnictví ptáků nebo ryb kupodivu takový pozitivní vliv na lidský mozek nemá..

Globální populace stárne, což zvyšuje míru výskytu demence. Podle Světové zdravotnické organizace jich v roce 2030 bude osmasedmdesát milionů, v roce 2050 pak až 139 milionů. S tímto onemocněním jsou přitom již dnes spojeny náklady před 28 bilionů korun a v roce 2030 by to mohl být až dvojnásobek.

Nyní se zdá, že vědci možná našli nečekaného spojence v boji proti kognitivnímu poklesu u lidí.

Psi a kočky trénují náš mozek

Kočky a psi zřejmě netrénují jen naši trpělivost, ale také udržují v chodu určité části našeho mozku. Jejich vlastnictví je totiž spojeno s pomalejším kognitivním poklesem, neboť potenciálně zachovává specifické mozkové funkce i s přibývajícím věkem.

Každé z těchto dvou zvířat má však jiný vliv na lidský mozek. Zatímco majitelé psů si i ve vyšším věku uchovávají ostrou paměť, a to jak krátkodobou, tak dlouhodobou, majitelé koček vykazují pomalejší pokles verbální plynulosti.

„Vlastnictví domácího mazlíčka je spojováno s pozitivním vlivem na kognitivní funkce a kognitivní pokles v pozdní dospělosti,“ vysvětluje Adriana Rostekovová, která pracuje ve výzkumné skupině pro vývojovou psychologii na Ženevské univerzitě.

Ta použila data z osmi vln Průzkumu zdraví a odchodu do důchodu v Evropě k tomu, aby prozkoumala vztah mezi vlastnictvím domácího mazlíčka a kognitivním poklesem v průběhu 18 let u dospělých ve věku 50 a více let.

Ryby a ptáci pozitivně nepůsobí

Konkrétně se zaměřila na odlišný vliv vlastnictví psů, koček ptáků a ryb na stárnoucí lidský mozek. „Klíčovou novinkou naší studie bylo, že jsme mezi těmito druhy zjistili významné rozdíly,“ uvádí. Ryby a ptáci, ačkoli jsou okouzlujícími společníky, nevykazovali žádný významný vliv na pomalejší kognitivní pokles.

„Krátký život ryby nebo ptáka může potenciálně omezit úroveň emočního spojení, které si člověk dokáže s tímto zvířetem vytvořit,“ domnívá se Rostekovová.

„Vlastnictví ptáka může zase negativně ovlivnit kvalitu spánku majitele kvůli zvýšené hladině hluku, která se prokázala jako spojená s kognitivním poklesem,“ dodává. „Je dále možné, že interakce se psy a kočkami poskytuje jedinečnou kognitivní stimulaci, která může být u jiných, méně náročných domácích mazlíčků méně výrazná,“ doplňuje ještě vědkyně.

Jiný výzkum například nalezl důkazy o zvýšené aktivaci prefrontální části mozku a o silnějších procesech pozornosti a emocionálním vzrušení způsobené interakcí se psem.

Domácí mazlíčci k nezaplacení

Existují další důkazy o zvýšené aktivaci prefrontálního kortexu (část mozku hned za našima očima a čelem zodpovědná za chápání, soustředění a další exekutivní funkce) a gyrus frontalis inferior (část čelního laloku odpovědná za zpracování řeči a jazyka) při interakci s kočkami, což pravděpodobně souvisí s charakteristickým, těžko předvídatelným temperamentem těchto zvířat.

„Existuje také možnost zvýšené sociální stimulace usnadněné kočkami a psy, kdy se majitelé v doprovodu svých mazlíčků těší zvýšené frekvenci sociálních interakcí,“ myslí si Rostekovová.

Andrew Scott, autor knihy Imperativ dlouhověkosti (The longevity imperative), se domnívá: „Máme tendenci si představovat, že zdraví je o nemocech a nemocnicích, ale tím, že se lidé dožívají vyššího věku, je třeba se zaměřit na preventivní opatření, která nás udrží déle zdravé.“ Podle něj je důležité především to, jak žijeme svůj život.

Výsledky studie ho nadchly, když říká: „Mít domácího mazlíčka může být zábava a pokud vás navíc udrží zdravé, je to skvělý bonus.“.

Zdroj: The Guardian

Foto: Pixabay
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz