Domů     Příroda
Asteroid, který vyhubil dinosaury, měl překvapivý vliv na život mlžů
Zdroj: Smithsonian Institute

Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti.

Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů se z tohoto scénáře poněkud vymyká, a to mlži, žijící na mořském dně..

Mořští mlži rovněž ztratili během masového vymírání, které ukončilo období křídy, asi tři čtvrtiny svých druhů. Ovšem na rozdíl od jiných tvorů, u mlžů nedošlo k omezení rozmanitosti rolí, které mlži sehrávají ve svém okolí.

Žádný ze způsobů života, typických pro mlže, nebyl v důsledku této katastrofy ztracen, což je překvapivé. Paleobiologové zabývající se biodiverzitou ve své studii, zveřejněné v časopise Sciences Advances, při hodnocení fosilií tisíců druhů mlžů zjistili, že vždy alespoň jeden druh, zastávající jednu z klíčových rolí, jež mlži v oceánech plní, vyhynutí přežil. A to bez ohledu na to, jak vzácný či specializovaný byl.

Podle odborníků by k tomu statisticky dojít nemělo. Pokud zabijete 70 % druhů mlžů, byť jen náhodně, některé životní formy by prostě měly zmizet. Ačkoliv většina mlžů žije zavrtaná v písku a bahně a živí se fytoplanktonem, někteří spojili svůj život se symbionty, bakteriemi a řasami, které produkují pro mlže živiny z chemikálií nebo slunečního záření výměnou za úkryt, jež jim za to poskytují.

Jiní se dokonce stali masožravými. Některé skupiny, včetně ústřic, dokáží vyrábět pevný cement, který tvrdne pod vodou, další, jako například slávky, se skal drží díky své schopnosti produkovat hedvábná vlákna.

Druhohorní škeble Tridoniidae, zdroj: WikiCommons by Mark A. Wilson

Rozmanitost rolí mlžů zůstala zachována

Paleobiologové by předpokládali, že tyto specializovanější způsoby života dopad asteroidu vyhubí, zejména když jeho trosky a zvířený prach blokovaly sluneční světlo a narušovaly velkou část potravního řetězce mlžů, zejména fotosyntetické řasy a bakterie.

Opak však byl pravdou, ačkoliv biodiverzita byla trvale narušena, protože vznikl zcela nový ráz krajiny, zástupcům různých skupin mlžů se podařilo přežít. Druhy, které kdysi dominovaly, však bojovaly o přežití, zatímco na jejich místě se objevili evoluční nováčci.

Masové vymírání jasně narušuje status quo a nejinak je tomu u mlžů. Nyní je oceánské dno pokryto škeblemi zavrtanými v písku a bahně, například srdcovkami, hřebenatkami, slávkami či perlotvorkami – scéna se velmi liší od té, která panovala na mořském dně před 66 miliony let.

Dopad asteroidu například ukončil životní pouť tak zvaných rudistů, což byli mlži připomínající obří zmrzlinové kornouty, leckdy i delší než metr. Ti se shlukovali v mělkých tropických druhohorních mořích, jako to dnes dělají korálové útesy. Ukrývaly se v nich fotosymbiotické řasy, které jim poskytovaly živiny.

Rudista, zdroj: WikiCommons by Wilson44691

Které druhy přežijí vymírání je nepředvídatelné

Druhohorní čeleď mořských škeblí zvaná Tridoniidae, která si tvořila bohatě zdobené schránky z perleti, byla kdysi hojně zastoupená, rozšířená a běžná, zatímco dnes existuje pouze jeden žijící rod Neotrigonia, vyskytující se u pobřeží Austrálie.

Přestože přežily vyhynutí, jejich diverzifikace se zastavila. Tyto neočekávané vzorce vymírání a přežití mohou nabídnout ponaučení pro budoucnost. Mnoho vědců se domnívá, že současná krize biodiverzity by mohla vést k šestému masovému vymírání.

To bude tentokrát způsobené lidskou činností, která mění ekosystémy i globální klima. Oživení po vymírání v budoucnu pravděpodobně povede k velmi odlišnému složení druhů a jejich způsobů života v oceánech.

A výsledek nemusí být v souladu s lidskými potřebami, pokud druhy, které tvoří podstatnou část lidského jídelníčku, vyhynou, nemusí být nové druhové uspořádání vhodné k uživení tolika lidí na planetě.

Zdroj: LiveScience.

Foto: Smithonian Institute, WikiCommons
Zdroje informací: LiveScience
Štítky:
Související články
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz