Domů     Příroda
Asteroid, který vyhubil dinosaury, měl překvapivý vliv na život mlžů
Zdroj: Smithsonian Institute

Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti.

Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů se z tohoto scénáře poněkud vymyká, a to mlži, žijící na mořském dně..

Mořští mlži rovněž ztratili během masového vymírání, které ukončilo období křídy, asi tři čtvrtiny svých druhů. Ovšem na rozdíl od jiných tvorů, u mlžů nedošlo k omezení rozmanitosti rolí, které mlži sehrávají ve svém okolí.

Žádný ze způsobů života, typických pro mlže, nebyl v důsledku této katastrofy ztracen, což je překvapivé. Paleobiologové zabývající se biodiverzitou ve své studii, zveřejněné v časopise Sciences Advances, při hodnocení fosilií tisíců druhů mlžů zjistili, že vždy alespoň jeden druh, zastávající jednu z klíčových rolí, jež mlži v oceánech plní, vyhynutí přežil. A to bez ohledu na to, jak vzácný či specializovaný byl.

Podle odborníků by k tomu statisticky dojít nemělo. Pokud zabijete 70 % druhů mlžů, byť jen náhodně, některé životní formy by prostě měly zmizet. Ačkoliv většina mlžů žije zavrtaná v písku a bahně a živí se fytoplanktonem, někteří spojili svůj život se symbionty, bakteriemi a řasami, které produkují pro mlže živiny z chemikálií nebo slunečního záření výměnou za úkryt, jež jim za to poskytují.

Jiní se dokonce stali masožravými. Některé skupiny, včetně ústřic, dokáží vyrábět pevný cement, který tvrdne pod vodou, další, jako například slávky, se skal drží díky své schopnosti produkovat hedvábná vlákna.

Druhohorní škeble Tridoniidae, zdroj: WikiCommons by Mark A. Wilson

Rozmanitost rolí mlžů zůstala zachována

Paleobiologové by předpokládali, že tyto specializovanější způsoby života dopad asteroidu vyhubí, zejména když jeho trosky a zvířený prach blokovaly sluneční světlo a narušovaly velkou část potravního řetězce mlžů, zejména fotosyntetické řasy a bakterie.

Opak však byl pravdou, ačkoliv biodiverzita byla trvale narušena, protože vznikl zcela nový ráz krajiny, zástupcům různých skupin mlžů se podařilo přežít. Druhy, které kdysi dominovaly, však bojovaly o přežití, zatímco na jejich místě se objevili evoluční nováčci.

Masové vymírání jasně narušuje status quo a nejinak je tomu u mlžů. Nyní je oceánské dno pokryto škeblemi zavrtanými v písku a bahně, například srdcovkami, hřebenatkami, slávkami či perlotvorkami – scéna se velmi liší od té, která panovala na mořském dně před 66 miliony let.

Dopad asteroidu například ukončil životní pouť tak zvaných rudistů, což byli mlži připomínající obří zmrzlinové kornouty, leckdy i delší než metr. Ti se shlukovali v mělkých tropických druhohorních mořích, jako to dnes dělají korálové útesy. Ukrývaly se v nich fotosymbiotické řasy, které jim poskytovaly živiny.

Rudista, zdroj: WikiCommons by Wilson44691

Které druhy přežijí vymírání je nepředvídatelné

Druhohorní čeleď mořských škeblí zvaná Tridoniidae, která si tvořila bohatě zdobené schránky z perleti, byla kdysi hojně zastoupená, rozšířená a běžná, zatímco dnes existuje pouze jeden žijící rod Neotrigonia, vyskytující se u pobřeží Austrálie.

Přestože přežily vyhynutí, jejich diverzifikace se zastavila. Tyto neočekávané vzorce vymírání a přežití mohou nabídnout ponaučení pro budoucnost. Mnoho vědců se domnívá, že současná krize biodiverzity by mohla vést k šestému masovému vymírání.

To bude tentokrát způsobené lidskou činností, která mění ekosystémy i globální klima. Oživení po vymírání v budoucnu pravděpodobně povede k velmi odlišnému složení druhů a jejich způsobů života v oceánech.

A výsledek nemusí být v souladu s lidskými potřebami, pokud druhy, které tvoří podstatnou část lidského jídelníčku, vyhynou, nemusí být nové druhové uspořádání vhodné k uživení tolika lidí na planetě.

Zdroj: LiveScience.

Foto: Smithonian Institute, WikiCommons
Zdroje informací: LiveScience
Štítky:
Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz