Domů     Medicína
První „Nobelovka“ letošního roku udělena, vědci ji získali za objev mikroRNA
Zdroj: WikiCommons

Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci genů..

Genetická informace obsažená v lidských chromozomech je návodem k použití pro všechny buňky v těle. Každá buňka totiž obsahuje ty stejné chromozomy, tudíž i přesně stejnou sadu genů a soubor instrukcí.

Dlouho vědcům nebylo jasné, jak je tedy možné, že různé typy buněk, například svalové či nervové, mají velmi odlišné vlastnosti. Odpověď tkví v genové regulaci, která každé buňce stanovuje pouze pro ni relevantní instrukce.

Jak buňky ví, jak se chovat?

Díky tomu je v každé buňce aktivní pouze správná sada genů a buňky se proto umí specializovat. Když Victor Ambros a Gary Ruvkun studovali, jak se vyvíjejí různé typy buněk, objevili přitom mikroRNA, novou skupinu malých molekul RNA. Tento objev popsal dosud neznámý princip genové regulace, který se ukázal býti zásadním pro mnohobuněčné organismy, včetně savců a člověka. Dnes je známo na tisíc mikroRNA, které kódují lidský genom.

Victor Ambros, zdroj: WikiCommons by Rosalindclee

Oba vědci se poprvé setkali v 80. letech 20. století, když pracovali v laboratoři Roberta Horovitze v Bostonu. Profesor Horovitz se zabýval studiem háďátka obecného (Caenorhabditis elegans). Za hlavní objevy týkající se genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti u háďátka, jež byly důležité pro lékařský výzkum a vrhly nové světlo na patogenezi mnoha nemocí, získal v roce 2002 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Svým nadšením pro háďátka nakazil i své žáky.

K čem dopomohla háďátka

Háďátka totiž disponují nervovými a svalovými buňkami, které se vyskytují i u větších a složitějších živočichů. Jejich fyziologie je ale i nadále velmi jednoduchá, a činí je tak ideálním organismem, na němž se dá ukázat, jak se vyvíjejí tkáně mnohobuněčných organismů.

Ambros a Rukvun se zajímali o geny, které řídí načasování aktivace různých genetických programů, čímž zajištují, aby se různé typy buněk vyvíjely ve správný čas. U zmutovaných háďátek objevili neobvykle krátké molekuly RNA.

Gary Ruvkun, zdroj: Massachusetts General Hospital

Když porovnali výsledky svých výzkumů, zjistili, že objevili neznámý typ RNA, který pro jeho velikost pojmenovali mikroRNA. Ačkoliv jej už v roce 1993 popsali v odborném časopise Cell, místo nadšené reakce vědecké komunity se jim dostalo jen mlčení.

Na ocenění čekali dlouhých 7 let, dočkali se ho až poté, se jim podařilo popsat další typ mikroRNA, ovšem v celé živočišné říší. To přivedlo k zájmu o zkoumání malých kousků RNA i další vědce, díky čemuž se následně podařilo popsat stovky dalších mikroRNA.

Terapie nemocí na bázi mikroRNA

V současné době jich je identifikováno více než tisíc. Odborníci navíc vědí, že regulace genů pomocí mikroRNA je mezi mnohobuněčnými organismy univerzální a probíhá již stovky milionů let. Byl to právě tento mechanismus, který umožnil evoluci složitějších organismů.

Nyní se vědci zabývají faktem, že špatná regulace mikroRNA může přispívat ke vzniku rakoviny. Mutace v mikroRNA u lidí vedou k vrozeným vadám sluchu, zraku či ke kosterním poruchám. Mutace v jednom z proteinů, které jsou potřebné k produkci mikroRNA, vede k syndromu DICER1, jenž je spojen s rakovinou různých tkání a orgánů.

Tento objev umožnil vývoj diagnostiky a terapie na bázi mikroRNA u metabolických poruch, kardiovaskulárních onemocnění, neurodegenerativních stavů i rakoviny. Od roku 2000 pak tým Garyho Ruvkuna pracuje na přístroji pro sekvenování nukleových kyselin ze využití mikroRNA, který by měl být v budoucnu použit na Marsu k ověření teorie, že život na bází DNA či RNA si Země a Mars mohly vyměňovat už na počátku vývoje Sluneční soustavy.

Štítky:
Související články
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz