„Alkoholové desinfekce na ruce zabíjí většinu bakterií, virů a plísní již do několika sekund.“ poutá většina reklam na desinfekce. Každý takovou viděl, zvlášť v posledních letech. Tyto náhodné reklamy nepřímo odpovídají na otázku, zda se viry řadí mezi živé organismy.

Jen co je živé, dá se zabít. Nebo se to z tohoto reklamního tvrzení dá alespoň odvodit. Ovšem o pravosti tohoto tvrzení to nevypovídá vůbec nic..

S otázkou živosti virů to není tak jednoduché. Debata o ní se vede několik desítek let a stále bez zdárného konce. Objevy posledních 20 let ale do debaty vnáší několik důležitých poznatků.

Co znamená býti virem

Ať už jsou nebo nejsou viry živé, jedno je jisté – jsou nejúspěšnějšími stvořeními na planetě. Na Zemi existuje 1030 virů které, kdybychom vyskládali do řady vedle sebe, by se natáhly na délku 100 milionů světelných let!

Což je pro představu 500krát šířka naší galaxie. Také je důležité zmínit, že zabijí globálně triliony organismů denně. Přesto, že jsou viry docela různorodé, všechny sdílejí několik společných znaků.

Charakterizuje je hlavně to, že nesou některý typ genetické informace obalenou proteinovým kabátem, tedy kapsidem. Bez metabolismu, způsobu samostatného pohybu a bez ambicí se vznášejí prostředím ve víře, že narazí na vhodného hostitele, kterého by mohly využít k reprodukci.

Definice životnosti

Co je zprvu vyčleňuje ze živých organismů je fakt, že se mohou množit jen za pomoci hostitelské buňky. Kromě toho nemají ani prostředky k samostatnému pohybu, i když existují výjimky v podobě některých virů rostlin, které si skrze zdroje hostitelské buňky produkují některé proteiny pohybu.

Na druhou stranu, i když potřebují buňku k množení, pořád to je funkční způsob, jak se rozmnožit. Také vynikají důležitým atributem živých organismů, a to tím, že stejně jako oni, i viry podléhají evoluci a vyvíjejí se.

Objev obřích virů

V roce 2003 byl poprvé v amébě Acanthamoeba polyphaga určen zástupce nové, dosud přehlížené skupiny virů. Jednalo se o mimivirus (APMV) patřící do skupiny virů, kterým se přezdívá obří viry neboli megaviry.

Vzorek byl odebrán z vodní věže ve Spojeném království. Původně byly díky jejich velikosti mylně určeny v roce 1992 jako bakterie nebo malá archea. Nikoho totiž nenapadlo, že by virus mohl být tak velký, že by byl pozorovatelný pod světelným mikroskopem.

Až po 10 letech byl určen jako virus a pojmenován “mimivirus“ podle toho, že napodobuje (mimikuje) mikroby. Až do jeho objevu se velikost všech známých virů pohybovala maximálně do 200 nm, ale obří viry jsou dvakrát větší.

Byly tak dlouho přehlíženy nejen proto, že nikoho nenapadlo, že by mohly být obecně tak velké, ale i proto, že v experimentech při separaci viru ze vzorku byly díky své velikosti vyfiltrovány. Poté, co vědci už věděli „co hledat“, se nalézaly obří viry všude, včetně řek, jezer, střev prasat nebo ústní dutiny lidí.

Ve všech těchto místech ovšem musejí být přítomné jednobuněčné organismy, často améby, které mohou obří viry infikovat.

Více se dočtete v čísle 8/2024.

Autorka: Marika Davídková