Domů     Příroda
I papoušci mluví nářečím
FOTO: Clément Bardot / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

V evropských parcích jsou kromě cvrlikání sýkorek a vrkání holubů stále častěji slyšet i méně obvyklé ptačí zvuky – papoušci, kteří na sebe vesele pokřikují. Ještě zajímavější je, že i když jde o stejný druh, jejich pozdravy znějí jinak v Bruselu, Barceloně či v Aténách..

Exotické druhy, jako jsou papoušci mniší z Jižní Ameriky nebo alexandři malí z Asie, začaly dělat společnost evropským ptákům už zhruba před 50 lety. Jejich předci zřejmě ulétli chovatelům, někteří byli i záměrně vypuštěni.

Populaci alexandrů malých ve Francii prý založili jedinci, kteří kdysi uprchli z přepravek na letišti. Oběma druhům se v evropských parcích daří dobře. Přispívají k tomu i poměrně mírné zimy, které jsou v posledních letech stále častější.

V Česku zatím žije jen jedna menší polodivoká skupina papoušků mniších na jižní Moravě. Odborníci však předpokládají, že je jen otázkou času, kdy začneme papoušky vídat i v dalších parcích u nás.

Nemusejí si rozumět

Doktorand Stephen Tyndel z Institutu pro evoluční antropologii v Lipsku spolu s kolegy z Institutu Maxe Plancka strávil dlouhé hodiny pořizováním nahrávek štěbetání papoušků mniších. Vybrali si osm měst ve čtyřech zemích, konkrétně v Itálii, Belgii, Řecku a Španělsku.

Analýza dat nebyla jednoduchá. Papoušci mniší totiž mají mimořádně flexibilní hlasový repertoár. Napodobují se navzájem a daří se jim také imitovat lidskou řeč. Z široké škály zvukových projevů se vědci zaměřili právě na krátká kontaktní volání.

V jeho znění překvapivě našli podstatné rozdíly mezi ptáky z jednotlivých měst. I když jsou pro lidské ucho těžko postřehnutelné, zkušený pozorovatel by mohl zaznamenat, že v Bruselu jsou ptačí pozdravy kratší a pronikavější než v jiných městech.

Pro papoušky samotné to znamená, že by ptákům z jiných částí Evropy nemuseli automaticky rozumět. A se svými jihoamerickými příbuznými už by nejspíš společnou řeč nenašli vůbec.

Dialekty z náhodných chyb

Stephena Tyndela nezajímala jen města jako celek, ale i případné rozdíly mezi jednotlivými parky. Dalo se totiž předpokládat, že určitý dialekt bude typický pro skupinu ptáků žijících na jednom místě. To se ale neprokázalo, podle zvukových nahrávek mluví papoušci mniší v rámci jednoho města vždy stejně.

Jak tedy došlo ke vzniku dialektů v jednotlivých městech? Vědci z Institutu Maxe Plancka předpokládají, že se na sebe postupně nabalovaly drobné variace ve způsobu komunikace různých jedinců. A jelikož jsou tito ptáci velmi společenští a rádi se napodobují, tak se tyto odchylky zafixovaly a předaly dalším generacím.

Také se nedá vyloučit, že se mezi papoušky zakládajícími kolonie vyskytl nějaký jedinec s odlišným hlasovým projevem, který od něj ostatní převzali.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více se dočtete v čísle 7/2024.

Související články
Příroda 18.4.2026
Zrzavé vlasy mnohdy bývají terčem vtipů i stereotypů, nová genetická studie jim však dává nečekaný punc evoluční výhody. Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že geny spojené s touto barvou vlasů byly v Evropě po dobu posledních zhruba 10 000 let přírodním výběrem systematicky zvýhodňovány. Tým vědců analyzoval DNA téměř 16 000 lidí žijících v […]
Když se mluví o síle a vytrvalosti, lidem na mysli jako první často vyvstane schopnost uzvednout těžší činku či vyběhnutí schodů bez zadýchání. Nejnovější výzkum však naznačuje, že k ničemu z toho nedojde, pokud se jako první nezmění mozek. U myší, které běhaly „na páse“, byla pozorována vyšší aktivita buněk v hypotalamu. Když jim byly […]
Příroda 15.4.2026
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě. Tato […]
Příroda 15.4.2026
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušných Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku 1955. […]
Příroda 13.4.2026
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha takových „cvalíků“ se může pohybovat i kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz