Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář..
Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem roku 956 v Libici nad Cidlinou. Studiu teologie se devět let věnoval v německém Magdeburgu. Když se vrátil do Čech, stal se pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara.
Po jeho smrti se stal Vojtěch roku 982 druhým pražským biskupem. Zatímco jeho předchůdce byl mírný, Vojtěch se pustil do boje s mnohoženstvím, alkoholismem i obchodem s otroky.
Jeho radikalismus však narazil na zažité stereotypy, proto se po pěti letech v úřadu rozhodl opustit Prahu. Odchod biskupa z jeho působiště však nebyl pro české knížectví dobrou vizitkou, proto ho kníže Boleslav II. přesvědčil k návratu.
Vojtěch mu i na příkaz papeže vyhověl a v roce 992 se vrátil do Prahy. S sebou přivedl i skupinu italských mnichů, pro které založil Břevnovský klášter, první mužský klášter v Čechách. Poměry v českém knížectví se však nijak nezměnily, proto se Vojtěch rozhodl roku 994 odejít podruhé.
Zemřel mučednickou smrtí
Unikl tak vyvraždění Slavníkovců, ke kterému došlo o rok později. Kvůli němu však byl jeho odchod z Čech definitivní. Odebral se do Polska a následně na misijní cestu do Pruska. Tam se snažil o evangelizaci místních pohanů mimo jiné i tím, že kácel jejich posvátné duby.
Za to byl jimi zajat a roku 997 rituálně zavražděn. Polský kníže Boleslav Chrabrý jeho ostatky od Prusů vykoupil a uložil je v katedrále v Hnězdně. Svatořečen byl svatý Vojtěch roku 999. Zpět do Čech měl jeho relikvie odvézt kníže Břetislav I. roku 1039.
V průběhu dějin se objevily hned tři lebky, které byly vydávány za lebku svatého Vojtěcha. Jedna měla údajně zůstat v katedrále v Hnězdně, druhou byla ta pražská. V roce 1000 měl Vojtěchův hrob v Hnězdně navštívit římský císař Ota III. a odvézt část jeho kostry a lebky.
Kosti nechal uložit v Římě, zlomek lebky věnoval nově založenému kostelu svatého Vojtěcha v Cáchách. Tam se roku 1475 náhle zjevila, před návštěvou císaře Friedricha III. a papežského nuncia, kompletní lebka světce.
Tři lebky svatého Vojtěcha
V 70. letech 20. století podrobil český antropolog Emanuel Vlček zkoumání „pražskou a cášskou lebku“. Tu z Hnězdna mu zkoumat nebylo dovoleno. Obě lebky se podobaly, nesly i stejná zranění, ale za pravou označil tu pražskou, která svojí sérologickou skupinou odpovídala zbytkům Vojtěchova skeletu, uloženým na Pražském hradě, i kosterním pozůstatkům z Říma.
Rovněž do ní lépe pasovaly zuby nalezené kolem kostry. A právě na základě této lebky, která je součástí Svatovítského pokladu, nyní vědci zrekonstruovali podobu svatého Vojtěcha.
Na projektu, který vedl Brazilec Cicero Moraes, se podíleli experti z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie. „Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,“ vysvětluje geoinformatik Jiří Šindelář, který stojí za vznikem této rekonstrukce.
„Následně je třeba zkombinovat dvě metody – anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco ta druhá využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,“ dodává.
Vojtěchova podoba byla představena v budově pražského arcibiskupství 2. května 2024 za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera.