Domů     Příroda
Jak může mít mravenec vliv na lov lvů? Obrovský…
Jan Zelenka 29.4.2024
foto: Shutterstock

Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky.

Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými kusadly chránil zdejší akáciové stromy trnovníky hvízdavé (Vachellia drepanolobium) před hmyze a slony a dalšími býložravci, kteří by je jinak spásali.

Díky tomu byly akáciové stromy stálezelené.

A díky tomu měli lvi stabilní a zaběhlý úkryt při lovu zeber.

To všechno se změnilo – došlo k narušení rovnováhy – s příchodem silně invazivních mravenců velkohlavých (Pheidole megacephala), kteří vytlačili ty akátové, a kdy nový druh stromy už nechrání.

foto: Shutterstock

Často jsou to právě maličkosti a nejmenší živí tvorové, kteří vládnou světu. V oblastech, kam invazivní mravenci pronikli, sloni stromy spásají pětkrát až sedmkrát rychleji než tam, kde tito mravenci nejsou,“ napsal spoluautor studie Todd Palmer z Floridské univerzity.

Tam, kde sloni dokážou spást více zelených listů, pak jsou lvi při lovu až třikrát méně úspěšní.

Lev totiž útočí podobně jako kočka domácí – připlíží se co nejblíž ke své kořisti a ze vzdálenosti pouhých několika metrů se na ni vrhne. Díky zrychlení, které dokáže vyvinout na krátkou vzdálenost, mu potrava unikne jen málokdy.

„Lvi potřebují úkryt, aby dokázali s úspěchem pronásledovat a přepadnout svou kořist – a ten jim schází, když je méně stromů, za kterými se mohou plížit, což jim lov zeber výrazně komplikuje,“ vysvětlil Palmer.

Lvy to přinutilo zaměřit se při lovu na obtížnější a nebezpečnější kořist, buvola. Který se ale umí bránit dokonale.

foto: Shutterstock

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz