Římské město v Číně! Někdo říká, že jsou to jen spekulace, ale našla se řada renomovaných vědců, kteří se snaží dokázat, že k oné historické události skutečně došlo. Město měla založit ztracená jednotka římských legionářů. .

Obyvatelé dnešní vesnice Li-čchien se na první pohled od rodilých Číňanů liší. Mnozí mají zelené oči, postrádají jejich zešikmení a najde se mezi nimi mnoho osob s blond vlasy. Někteří vědci to uvádějí jako potvrzení toho, že jsou potomky Římanů, kteří sem doputovali kolem roku 30 př. n. l. To prý potvrzují i poslední nálezy čínských historiků.

Tragické tažení Římanů

Podle britského historika Homera H. Dubse (1892–1969), který s hypotézou přišel v roce 1941 a který žil dlouhá léta v Číně, kde studoval dávné kroniky, začalo všechno v roce 53 př. n. l.

Tehdy římský vojevůdce Marcus Licinius Crassus zaútočil na Parthskou říši. Jeho armáda měla více než 40 000 mužů a Crassus ji považoval za neporazitelnou. Parthové mu však u Karrh na území dnešního Turecka dokázali opak.

Jejich lučištníci zdecimovali Crassovu armádu a samotný Crassus byl údajně zajat a popraven.

Podle sinologa Dubse byl o 17 let později Číňany zajat oddíl mužů, kteří používali typickou římskou vojenskou strategii a byli „bílí“. K jeho teorii se přiklonil i sovětský antropolog a etnolog Lev Gumiljov.

Římané jako strážci hranic

Ale popořadě. Po porážce u Karrh bylo prý zajato na 10 000 legionářů a někteří z nich byli podle římského historika Plinia posláni jako strážní oddíly na východní hranici Parthské říše na území dnešního Turkmenistánu.

Dostali se tak až do Střední Asie, kde bojovali především s nájezdníky turkotatarských kmenů. Podle některých historiků se právě v této době jedna z těchto jednotek odloučila a dostala se až hluboko na čínské území.

Součást hunských jednotek

Jednotka se prý přidala jako žoldnéři k Hunům a po jejich boku dosáhla řady vítězství. Dokonce předala Hunům své znalosti římské taktiky. O tom se zmiňují záznamy z období dynastie Chan, nalezené v Číně.

Hunové si podle nich vybudovali pevnost, jakou dosud nikdo neviděl. Byla chráněna zemním valem a dvojitou dřevěnou palisádou, tedy obrannými prvky, typickými pro římskou armádu. Navíc Hunové začali v bojích používat ochrannou taktiku, zvanou želva (testudo), příznačnou pro římské legie.

Při útoků lučištníků vztyčili Římané nad hlavy hradbu štítů, které vytvořily neproniknutelnou stěnu, a v této formaci pak i útočili.

Ve službách Říše středu

Zajímavé jsou záznamy čínského historika Bau Gaua, který psal své záznamy v období druhé dynastie čínské říše. Ten ve svých spisech uvádí svědectví o bitvě, kterou svedly čínské jednotky s velkým oddílem římských legionářů kolem roku 36 př. n. l.

Číňané je porazili, ale pak prý využili zkušeností těchto římských bojovníků a poslali je jako své žoldnéře na obranu strategicky důležitého regionu Kansu. Právě tam bylo prý Římanům povoleno, aby si založili vlastní město, které dnes známe jako vesnici Li-čchien.

Testy DNA nelžou

Nadprůměrně vysoký vzrůst, blond vlasy a světlé oči, to jsou průvodní znaky řady obyvatel vesnice. Nedávné testování DNA těchto obyvatel vesnice potvrdilo, že mají evropský původ. Jsou to tedy skuteční potomci ztracených římských legionářů?

Ve vesnici jsou dodnes patrné zbytky obranných valů, vybudovaných po římském způsobu, nalezeny zde byly i střepy římské keramiky. Všechno tedy svědčí pro teorii, že se zde Římané skutečně usídlili. O římském původu vesnice prý svědčí i překlad jejího názvu, kdy Li-čchien znamená Alexandria a někdy je překládán dokonce jako „řecko-římské království“.

Svědectví z hrobů

Teorii o římské osadě hluboko v čínské říši by naznačovala i řada nálezů v blízkých hrobech. V těch byly nalezeny například šperky, náramky a bronzová kování, evidentně evropského původu. V jednom z hrobů se našla i kostra muže, vysokého přes 180 centimetrů, což se zcela vymyká průměrnému vzrůstu lidí v této oblasti.

Unikátním nálezem byly zbytky skleněného poháru, který byl prokazatelně římského původu.

Skeptici se nevzdávají

Přes řadu nesporných důkazů o římském vlivu v této čínské oblasti existuje mezi vědci celá řada skeptiků, kteří teorii vyvracejí. Poukazují například na to, že bojovou římskou formaci testudo používali i Řekové, a nevylučují její znalost i u Mongolů.

Stejně tak jsou prý neprokazatelné archeologické nálezy v hrobech, které se mohly na čínské území dostat běžnými obchodními cestami. Stejně tak zpochybňují i nálezy ryze římských opevnění, protože podobných staveb prý bylo nalezeno v Číně více.

Jediným důkazem tak zůstávají testy DNA, ale ani ty prý nejsou spolehlivé. Musely se totiž opakovat dvakrát a některé z nich ony genetické znaky vůbec nepotvrdily.

Vesnice je rájem turistů

Teorie o římském městě na okraji pouště Gobi našla úrodnou půdu na turistických portálech a v nabídkách cestovních kanceláří. Do vesnice Li-čchien přijíždějí tisíce turistů z celého světa, kteří chtějí na vlastní oči vidět jak pozůstatky římské osady, tak potomky římských legionářů.

Ve vesnici se dokonce pořádají obří festivaly, během kterých se její obyvatelé převléknou za římské legionáře a za zvuku trub a bubnů předvádějí slavnostní legionářské přehlídky.

Více o historii a záhadách se dozvíte v novém vydání 21. století EXTRA