Domů     Historie
Od šarlatánství k vědě: Těžké začátky meteorologie
Kromě meteorologie se Lewis Fry Richardson (foto) zabýval také matematickou analýzou válek. Přišel například s teorií, podle které pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi dvěma národy určuje délka jejich společné hranice. FOTO: NOAA / Creative Commons / volné dílo

Meteorologie v polovině 19. století prošla významnou proměnou. Stala se organizovanou veřejnou službou, ovlivňující chod celého státu, od zemědělství po veřejnou bezpečnost. Jedinou její chybičkou bylo, že se na předpovědi nedalo vůbec spoléhat.

To se mělo změnit až s příchodem první světové války. .

Po Velké Británii zahájily činnost národní meteorologické služby také v dalších státech světa a v roce 1880 došlo k založení Mezinárodní meteorologické organizace (IMO).

Ke spolehlivosti ovšem měly denní předpovědi daleko. Objevovaly se časté chyby vlivem lidského faktoru i nejasně formulovaných pravidel. Vědecká obec se navíc k celému konceptu počasí „předpovídat“ stavila dlouho pohrdavě, částečně i z toho důvodu, že samo slovo evokovalo ezoterické praktiky šarlatánů.

Národní meteorologická služba Dánska, založená roku 1872, se proto omezovala jen na tři typy předpovědí – pěkné, proměnlivé a špatné počasí. Švédská služba, založena o rok později, se předpovědí úplně zdržela až do roku 1905.

První počítačová předpověď bez počítače

Myšlenku propojit předpověď počasí a matematiku, kterou už v roce 1904 předestřel norský meteorolog Vilhelm Bjerknes (1862–1951), převedl do praxe anglický matematik Lewis Fry Richardson (1881–1953).

Zatímco sloužil jako řidič sanitky během první světové války, věnoval volné chvíle vyčerpávajícím výpočtům. Věřil, že pomocí složitých matematických postupů, vycházejících z mnohaletých meteorologických pozorování, bude možné předvídat vývoj povětrnostních vlivů.

Jeho první testovací předpověď ovšem selhala. Porovnání vypočtených hodnot s těmi skutečně naměřenými se jednoduše neshodovalo. O správnosti své metody byl Richardson nicméně pevně přesvědčený. V roce 1922 publikoval dílo „Předpovídání počasí číselným postupem“, přelomové dílo o předpovídání počasí pomocí číselného procesu.

Mimo jiné v něm představuje vizi „továrny na předpovědi“, obrovské arény, kde by na 64 000 lidských „počítačů“ provádělo výpočty pro přidělenou část zeměkoule.

O krok před dobou

Jeho metoda našla uplatnění až s rozšířením vhodné technologie. První elektronická předpověď vypočtená počítačem spatřila světlo světa v americkém armádním zařízení Aberdeen Proving Ground roku 1950 pod vedením meteorologa Jula Charneyho (1917–1981).

To spolu s nástupem éry počítačových simulací v 50. letech 20. století a prvních meteorologických satelitů v 60. letech vyústilo v jediné – na předpovědi počasí se konečně začalo dát spoléhat.

Související články
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
Historie Medicína 27.5.2026
Měla to být jen další položka na seznamu. Specialista přes starověké parfémy se ale při pohledu na lahvičku s hnědou hmotou zarazil. Po důkladné analýze vyšlo najevo, že se rozhodně nejednalo o parfém ani o nic jiného, co by na sebe chtěl člověk aplikovat. Z dnešního pohledu působí některé léčebné techniky z dávné minulosti jako […]
Jak se jmenoval mohutný prehistorický plaz se silnými čelistmi a ostrými vroubkovanými zuby, král všech predátorů? Pokud byste odpověděli, že Tyrannosaurus rex, měli byste pravdu, ale jen částečnou. Tyrannousaurus totiž kraloval jen souši, v moři byl vládcem obří mosasaurus, který si vysloužil vědecké pojmenování Tylosaurus rex! První známý druh tylosaura, T. proriger („ještěr s hrbolem […]
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání. Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním […]
Historie 18.5.2026
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech – včetně zdatnosti prchajícího a váze pronásledovatele. Známá scéna z filmu Jurský park, kdy dospělý T. rex pronásleduje ujíždějící džíp, vycházela z dřívějších poznatků o pohybu mocných predátorů, k […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz