Domů     Historie
Tajemství životadárné tekutiny: Co víme a nevíme o krvi?
Zdeněk Bartůněk 5.11.2025
Krev a všechny její složky jsou klíčovými prvky fungování organismu.

Co by mu tak mohli dokázat? Byl si jistý, že nic. Určitě ne to, že skvrny na jeho oblečení jsou od krve, a ne od mořidla. To ale netušil, že nedlouho předtím, než ho policisté zadrželi, objevil přední německý biolog způsob, jak jeho lež, která mu už v minulosti prošla, odhalit.

Jde o klíčovou součást lidského organismu. Říká se jí také životadárná tekutina – krev. Spousta informací o ní je všeobecně známých. Třeba do jakých skupin se dělí, nebo kolik jí má v sobě dospělý člověk.

Ovšem mnoho jiných, fascinujících informací už tak známých není. Poznávání krve přitom probíhalo v průběhu dějin a vyústilo až v to, že vědci z britské univerzity v Cambridgi dokázali vypěstovat struktury podobné embryu, produkující lidské krevní buňky.

Důležitá úloha plazmy

Jednoduše řečeno je krev zásadní prvek oběhového systému. De facto se jedná o transportní kapalinu, která přepravuje kyslík a živiny do buněk a zároveň se stará o odplavení oxidu uhličitého a dalšího „odpadu“.

Pumpou, která ji pohání, je srdeční sval. K němu putuje v žílách, směrem od něj v tepnách. Její tekutost zajišťuje jantarově nažloutlá krevní plazma. Ta je složena z více jak stovky různých bílkovin, vitamínů či anorganických solí, a zejména z vody, další tekutiny, jež je označována coby životadárná.

Její podíl v plazmě činí 90 procent. Pro zajímavost lze doplnit, že pokud má dospělý člověk kolem pěti, šesti litrů krve, zhruba tři litry představuje právě plazma. Ačkoli povědomí o ní není tak velké, má v celém systému důležitou úlohu.

Krev může prozradit mnohé, třeba varovat před hrozícími onemocněními kardiovaskulárního systému.

Když tělo bojuje samo se sebou

Kromě plazmy, jejíž zastoupení je asi 55 procent, tvoří krev z více jak 40 procent červené krvinky (erytrocyty) a z jednoho procenta bílé krvinky (leukocyty). Funkcí červených krvinek je dělat pomyslného převozníka pro kyslík a oxid uhličitý.

Jejich bílé „kamarádky“ zase plní obrannou úlohu, respektive chrání organismus před hrozbami. Problém nastává při takzvaných autoimunitních onemocněních, kdy bílé krvinky mylně napadají vlastní buňky.

Zapomenout nesmíme ani na krevní destičky (trombocyty), které stejně jako červené a bílé krvinky vznikají v kostní dřeni a které jsou klíčové v případě krvácení, respektive pro jeho zastavení. Často skloňovaným je také výraz hemoglobin.

Jedná se o významnou součást červených krvinek, obsahující mimo jiné železo, jehož úkolem je vázat kyslík. Nedostatek červených krvinek a hemoglobinu vede k anémii, známější jako chudokrevnost. Jednoduše to znamená, že okysličování neprobíhá v takové míře, v jaké by mělo.

Spolupráce musí klapat 

Krev pochopitelně spolupracuje i s jinými orgány, než je srdce. V plicích kupříkladu dochází, s nadsázkou řečeno, k vykládce oxidu uhličitého, který je následně vydechován, a k nakládce kyslíku. V ledvinách zase probíhá oddělení přebytečné vody a rozpuštěných odpadů.

Jedná se zkrátka o složitý mechanismus, který je zásadní pro fungování celého organismu.

Více se dočtete v čísle 1/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: britannica.com, europlasma.cz, Univerzita Karlova, FN Plzeň, murderpedia.org, ČTK, zdravinaroda.cz
Související články
Historie 6.5.2026
Najít fosilii nějakého trilobita, to není něco až tak neobvyklého. Ovšem objevit doklad o existenci nového druhu vyhynulého členovce, to už je něco! Podařilo se to Radku Labuťovi, sběrateli zkamenělin a majiteli muzea Trilopark, když zkoumal hromadu kamení, jež se navršila v souvislosti s ražbou tunelu metra D. Asi dvoucentimetrová fosilie nezvyklého tvora pochopitelně vyvolala […]
Historie Objevy 30.4.2026
Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise Precambrian Research vědci prokázali, že […]
Historie 29.4.2026
Genocida ve Srebrenici patří k nejhorším, k nimž v průběhu 20. století došlo. Odkrýt osudy obětí pomáhá rovněž tým archeologů z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Masakr se odehrál v létě 1995 v tehdy velmi nestabilním a výbušném balkánském regionu, konkrétně v rámci války v Bosně a Hercegovině. V jeho průběhu bylo usmrceno přes […]
Historie Příroda 25.4.2026
Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace […]
Historie 19.4.2026
Jako politik byl často solitér, mnohdy nemalou částí české veřejnosti nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé i české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen politikem. Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám. Avšak Masaryk je zároveň i důležitou postavou české vědy. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz