Domů     Historie
Tajemství životadárné tekutiny: Co víme a nevíme o krvi?
Zdeněk Bartůněk 5.11.2025
Krev a všechny její složky jsou klíčovými prvky fungování organismu.

Co by mu tak mohli dokázat? Byl si jistý, že nic. Určitě ne to, že skvrny na jeho oblečení jsou od krve, a ne od mořidla. To ale netušil, že nedlouho předtím, než ho policisté zadrželi, objevil přední německý biolog způsob, jak jeho lež, která mu už v minulosti prošla, odhalit.

Jde o klíčovou součást lidského organismu. Říká se jí také životadárná tekutina – krev. Spousta informací o ní je všeobecně známých. Třeba do jakých skupin se dělí, nebo kolik jí má v sobě dospělý člověk.

Ovšem mnoho jiných, fascinujících informací už tak známých není. Poznávání krve přitom probíhalo v průběhu dějin a vyústilo až v to, že vědci z britské univerzity v Cambridgi dokázali vypěstovat struktury podobné embryu, produkující lidské krevní buňky.

Důležitá úloha plazmy

Jednoduše řečeno je krev zásadní prvek oběhového systému. De facto se jedná o transportní kapalinu, která přepravuje kyslík a živiny do buněk a zároveň se stará o odplavení oxidu uhličitého a dalšího „odpadu“.

Pumpou, která ji pohání, je srdeční sval. K němu putuje v žílách, směrem od něj v tepnách. Její tekutost zajišťuje jantarově nažloutlá krevní plazma. Ta je složena z více jak stovky různých bílkovin, vitamínů či anorganických solí, a zejména z vody, další tekutiny, jež je označována coby životadárná.

Její podíl v plazmě činí 90 procent. Pro zajímavost lze doplnit, že pokud má dospělý člověk kolem pěti, šesti litrů krve, zhruba tři litry představuje právě plazma. Ačkoli povědomí o ní není tak velké, má v celém systému důležitou úlohu.

Krev může prozradit mnohé, třeba varovat před hrozícími onemocněními kardiovaskulárního systému.

Když tělo bojuje samo se sebou

Kromě plazmy, jejíž zastoupení je asi 55 procent, tvoří krev z více jak 40 procent červené krvinky (erytrocyty) a z jednoho procenta bílé krvinky (leukocyty). Funkcí červených krvinek je dělat pomyslného převozníka pro kyslík a oxid uhličitý.

Jejich bílé „kamarádky“ zase plní obrannou úlohu, respektive chrání organismus před hrozbami. Problém nastává při takzvaných autoimunitních onemocněních, kdy bílé krvinky mylně napadají vlastní buňky.

Zapomenout nesmíme ani na krevní destičky (trombocyty), které stejně jako červené a bílé krvinky vznikají v kostní dřeni a které jsou klíčové v případě krvácení, respektive pro jeho zastavení. Často skloňovaným je také výraz hemoglobin.

Jedná se o významnou součást červených krvinek, obsahující mimo jiné železo, jehož úkolem je vázat kyslík. Nedostatek červených krvinek a hemoglobinu vede k anémii, známější jako chudokrevnost. Jednoduše to znamená, že okysličování neprobíhá v takové míře, v jaké by mělo.

Spolupráce musí klapat 

Krev pochopitelně spolupracuje i s jinými orgány, než je srdce. V plicích kupříkladu dochází, s nadsázkou řečeno, k vykládce oxidu uhličitého, který je následně vydechován, a k nakládce kyslíku. V ledvinách zase probíhá oddělení přebytečné vody a rozpuštěných odpadů.

Jedná se zkrátka o složitý mechanismus, který je zásadní pro fungování celého organismu.

Více se dočtete v čísle 1/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: britannica.com, europlasma.cz, Univerzita Karlova, FN Plzeň, murderpedia.org, ČTK, zdravinaroda.cz
Související články
Historie 13.7.2026
Před asi 6 000 lety vznikla v oblasti u dnešní polské obce Muszkowice zhruba 20 metrů dlouhá mohyla. Podle všeho bylo místo vnímáno jako posvátné tisíce let. Experti tak soudí z dalších, o dost mladších kruhových mohyl, které se nacházejí v ose té starší. Na archeologických pracích se podíleli experti  ze Západočeské univerzity v Plzni, […]
Buddhismus vznikl v Indii, poté se tato filozofie rozšířila do dalších oblastí Asie, především do Číny. Největší buddhistická stavba však nestojí ani v Říši středu, ani v bývalé perle britského impéria. Nalezneme jej na Jávě, exotickém ostrově, který patří Indonésii Velkolepý chrám zvaný Borobudur vznikl někdy kolem roku 800. Historici odhadují, že práce na chrámu […]
„Obratel velkého plaza“ objevili vědci na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě už v roce 1985. Nebyli si však jistí, jakému tvorovi vlastně patřil, a tak skončil v geologické sbírce Britské antarktické služby (BAS) v Cambridge. Tam ho nyní objevil manažer sbírek Mark Evans a podrobil ho zkoumání… Nenápadně vypadající fosilie, která strávila 40 let zapomenutá […]
Výzkumníci z Curtinovy univerzity používají inovativní techniky k datování impaktního kráteru v oblasti Pilbara v Západní Austrálii, který za sebou zanechal meteorit, jež na Zemi dopadl před třemi miliardami let. Ve starověkých skalách v oblasti Pilbara v Západní Austrálii lze nalézt důkazy, že k této události během nejstaršího geologického období Země, tak zvaného archaika (před […]
Historie Příroda 24.6.2026
V průběhu času, v souvislosti s vývojem lidských kultur, pronikaly želvy do řady bájí a pověstí. Často tvořily jakýsi stavební kámen jejich mytologie. Někteří původní obyvatelé Severní Ameriky si třeba představovali, že chodí po krunýři monumentálního živočicha obklopeného vodou. Běžně také býval obrněný plaz spojován s vesmírem. Mnozí jej vnímali jako klíčový element, jakýsi pilíř, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz