Domů     Historie
Vědci přišli na trik, díky kterému odolávají římské stavby tak dobře zubu času
Zdroj: WikiCommons by Matthias Süßen

Nový archeologický výzkum, jenž probíhá v ruinách starořímského města Pompeje, které roku 79 zničila erupce sopky Vesuv, odhalil také několik domů, které byly v době výbuchu sopky v rekonstrukci.

To vědcům umožnilo seznámit se se stavebními postupy, které Římané používali. Možná bychom se jimi měli nechat inspirovat….

Starořímské město Pompeje se nacházelo v Neapolském zálivu. Po výbuchu sopky zůstaly ruiny města pro lidstvo dlouho skryté pod silnými vrstvami vulkanického popela, penzy a pyroklasického sedimentu, které dokonale zakonzervovaly budovy i předměty.

Jeho znovuobjevení vyvolalo v Evropě kulturní šok a změnu dosavadního pohledu na antickou kulturu, protože v Pompejích bylo doslova všudypřítomné erotické umění.

Římané používali horké vápno

Zakonzervované budovy nicméně rovněž umožnily archeologům zkoumání římských staveb. V domech, které byly v době erupce sopky v rekonstrukci, se mohli seznámit s pomůckami, které při stavbě domů římští stavitelé používali, stejně jako se stavebními postupy, které byly na jihu Itálie, stejně jako v Římě, v prvním století našeho letopočtu běžné.

Již dříve existovaly domněnky, že Římané používali při stavbě domů horké vápno. Nynější výzkum to potvrdil.

Výzkumu se zúčastnili i experti z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří podobné zkoumání vedli ve spolupráci s odborníky z Harvardovy univerzity a výzkumných středisek v Itálii a Švýcarsku již loni.

V čele výzkumu tehdy stál Admir Masic z MIT, který se svým týmem studoval mikrostrukturu římského betonu, pocházejícího z lokality Privernum ve střední Itálii. Zajímali se o milimetrové kousky jasně bílého zbarvení, známé jako vápnité klastické částice (anglicky lime clasts), které se nacházejí v antickém římském betonu, ale v moderních betonech nikoliv.

Zdroj: WikiCommons by Paul Vlaar

Klastry mění vlastnosti betonu

Odborníci je dříve považovali za produkt nedbalého míchání, ovšem Masticův tým odhalil, že je tvoří uhličitan vápenatý a že vznikly za velmi vysoké teploty. Římští zedníci zřejmě míchali vápno se sopečným popelem a směs pak zalili vodou.

Následně ji zahřáli na vysokou teplotu, díky čemuž v betonu vzniknou látky a struktury s příznivými vlastnostmi, které by jinak nevznikly. Zároveň dochází k podstatnému urychlení tvrdnutí betonu a tím i celé stavby.

Tvorba klastrů má zá následek, že výsledná malta a beton mají samozacelující se schopnosti. Díky tomu mohou dlouho odolávat opotřebení. Jejich přítomnost ve zdech rozestavěných domů v Pompejích dokazuje, že tak zvané horké míchání vápna bylo v tomto antickém městě běžnou záležitostí, stejně jako ve zbytku říše.

Na omítku pak v Pompejích používali podle slov šéfa zdejšího archeologického parku Gabriela Zuchtriegela vápno hašené: „Výsledky, které vyplývají z průzkumu, svědčí o používání nehašeného vápna při stavbě zdí v Pompejích.“.

Štítky:
Související články
Historie 8.12.2025
Byl to vážený muž s významným postavením. Stal se děkanem svatovítské kapituly. Během dlouhého života ledacos viděl a mnohé zažil. Nasbíral spoustu zkušeností a moudrosti. Přesto ve svém životním díle ne váhal popustit uzdu tvůrčí kreativitě a psát tak trochu i lechtivě. Je to 900 let, co zemřel kronikář Kosmas (1045–1125), známý jako autor Kroniky […]
Historie Zajímavosti 26.11.2025
Stalo se to 14. dubna 1912. Zaoceánský parník Titanic ztroskotal hned při své první plavbě. Do New Yorku, kam měl po vyplutí z britského přístavu Southampton namířeno, nikdy nedorazil. V době, kdy po kolizi s ledovcem klesal na dno severního Atlantiku, se na jeho palubě nacházel mezi jinými i Isidor Straus se svou ženou Idou […]
Historie Zajímavosti 25.11.2025
Archeologům v Estonsku se podařilo objevit kus březového dehtu, který na sobě nesl otisky zubů a stopy slin, domnívají se proto, že byl využit jako žvýkačka, kterou před 10 500 let žvýkala dospívající dívka. Březový dehet je hustá, tmavá kapalina, která se získává suchou destilací březové kůry. Je ceněná pro své antiseptické, protizánětlivé a regenerační […]
Historie Zajímavosti 25.11.2025
Hned několik vědeckých výzkumů potvrdilo, že raní moderní lidé a neandertálci sdíleli stejný ústní mikrobiom i stovky tisíc let poté, co se oba druhy oddělily, což naznačuje, že si vyměňovali sliny. Tím nejjednodušším vysvětlením je podle studie Oxfordské univerzity, že se zkrátka mezi sebou líbali! Již dřívější výzkumy ukázaly, že lidé neafrického původu mají ve […]
Historie Příroda 24.11.2025
Říká se o něm, že je to nejlepší přítel člověka. Pes rozhodně patří mezi celosvětově nejoblíbenější domácí mazlíčky. Domestikován byl už pravěkými lovci. Dnes bývá často vnímán spíš jako roztomilý gaučový povaleč než parťák na lov Faktem je, že rozmanitost, jakou se tyto šelmy vyznačují, je obrovská. Kdy byl zahájen jakýsi pomyslný přerod z predátora […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz