Rakovina slinivky patří k nejagresivnějším typům nádorů. Jen v České republice si tuto diagnózu každým rokem vyslechne na 2000 pacientů, nejčastěji z řad mužů. Pro své anatomické uložení však bývá toto onemocnění odhaleno až ve značně pokročilém stadiu. Čas je proto to, oč tu běží….
Odborníci proto v loňském roce do procesu diagnostiky zapojili také umělou inteligenci (AI). Algoritmy by totiž měly odhalit onemocnění dokonce o tři roky dříve než běžný lékař. A to díky pečlivému tréninku, který probíhal na milionech lékařských záznamů pocházejících z dánského národního registru pacientů a datového úložiště amerických veteránů.
Cílem bylo vyškolit modely tak, aby přiřazovaly kódy jednotlivých diagnóz právě k jedné z nejzákeřnějších forem rakoviny.
Vševědoucí oko AI
Některé z neduhů, například žloutenka, bolesti pánve nebo úbytek hmotnosti totiž bývají s onemocněním spojeny častěji, a to zejména pokud jsou zjištěny u pacientů přibližně půl roku před stanovením diagnózy.
Další, jako cukrovka 2. typu, anémie nebo zánět slinivky bývají lékaři obvykle odhaleny mnohem dříve. „Rakovina se v lidském těle vyvíjí postupně, často po mnoho let a poměrně pomalu, dokud se nemoc neprojeví,“ prohlásil spoluautor studie a vedoucí laboratoře při katedře systémové biologie na Harvard Medical School, Chris Sander.
„Systém umělé inteligence se pokouší učit ze symptomů v lidském těle, které mohou souviset s těmito postupnými změnami,“ dodal. Co však MUDr. AI nedokáže, je identifikovat mechanismy nebo příčinné události.
Zdá se to nadějné
Aktuálně se studie nachází ve své prvotní fázi. Prozatím ji tedy nelze použít k provádění jakýchkoli screeningových programů. Odborníci ale i přesto zastávají názor, že s vylepšením technologie a snížením provozních nákladů by se AI mohla stát pravou rukou lékařů a jejich nedocenitelným nástrojem.
„Screening založený na umělé inteligenci je příležitostí, jak změnit trajektorii rakoviny slinivky břišní, agresivního onemocnění, které je dlouhodobě obtížné včas diagnostikovat, a včas léčit, když je šance na úspěch nejvyšší,“ uvedl profesor biologie nádorů a ředitel výzkumu v Centru pro výzkum proteinů Nadace Novo Nordisk na Kodaňské univerzitě, Søren Brunak (*1958).
Prozatím nejefektivnější model totiž ukázal, že z tisíce nejrizikovějších pacientů starších 50 let se u přibližně 320 z nich onemocnění rozvine. U mladších pacientů prozatím míra přesnosti kolísá.
Autor: Michal Maša