Domů     Medicína
I mikrobi používají injekční jehly
Zdroj: S Wimmi-Microbilogy Journal 2024

Celá řada patogenních bakterií útočí na buňky lidského organismu pomocí specifických proteinů, které potlačují imunitní reakci organizmu, a napomáhají tak rychlejšímu šíření infekce v těle. S použitím elektronových mikroskopů vědci již před více než 20 lety zjistili, že k tomu používají výrůstky na svém povrhu, které až nápadně připomínají injekční jehlu..

Běžně rozšířená bakterie yersinia enterocolitica je původcem úporných průjmů u člověka a jedním z častých původců otravy jídlem. Na člověka se přenese z nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa. Běžně se přitom vyskytuje ve velkochovech vepřů po celém světě.

Tato bakterie má na svém povrhu miniaturní duté trubičky, které mají průměr jen několik málo nanometrů. S jejich pomocí je schopna doslova propíchnout membránu buňky, na kterou útočí, a dovnitř vypustit specifické proteiny, které následně změní chování napadené buňky.

Jak pracuje buněčná jehla

Tyto trubičky jsou jen tak tenké, aby jimi prošel rozvinutý protein. Bakterie protein cíleně do napadené buňky vytlačí, nedochází přitom k průniku žádného materiálu z buňky do bakterie. Tento mechanismus byl již mnohokrát pozorován a zdokumentován.

Vědci ale nebyli schopni odpovědět na otázku, zda bakterie tyto proteiny, které se vyskytují uvnitř jejich těla, speciálně „vybírají“, anebo se jedná jen o náhodný obsah, který se zrovna nacházel poblíž.

Základna trubičky totiž obsahuje něco na způsob zásobníku. Jedná se o analogii injekční jehly a stříkačky, ve které se připravují proteiny na vstříknutí do buňky.

Zdroj: Center for ESEA Control and Prevention

Tým Andrease Diepolda z Institutu Maxe Plancka v německém Marburku vyvinul unikátní metodu, která mu umožnila sledovat pohyb speciálního druhu proteinu uvnitř bakterie až na molekulární úrovni. Původní předpoklad byl, že zásobník v základně trubičky bakterie funguje jako „hlídač“, který dále propustí jen proteiny určitého typu vhodné k napadení cizí buňky.

Až je v zásobníku těchto proteinů nahromaděno dostatečné množství, vytlačí je bakterie do buňky. Fluorescenční mikroskopie použitá Diepoldovým týmem navíc ale odhalila další speciální typ proteinu, který se volně pohybuje bakterií.

Sběr proteinů pro útok

Tento typ na sebe váže „útočné“ proteiny a při svém náhodném pohybu uvnitř bakterie je prakticky sbírá. Když při svém pohybu dorazí až k některému zásobníku, tak je zde všechny odevzdá a pokračuje dále ve sbírání.

Díky tomuto principu je bakterie schopna naplnit zásobníky mnohem rychleji, než kdyby jen spoléhala na náhodný pohyb útočných proteinů ve svém nitru a fakt, že se při něm někdy dostanou k zásobníku.

Pochopení tohoto fascinujícího chování patogenních bakterií otevírá nové možnosti léčby. V tomto případě nejde ani tak o léčbu průjmových onemocnění, se kterým si dobře poradí dostupná antibiotika, jako je tetracyklin, ale o cílený transport určitých proteinů do vybraných buněk.

Mohlo by se jednat o nadějnou cestu cílené léčby rakoviny. Upravené bakterie by se přichytily jen na buňky specifického rakovinotvorného bujení a vypustily do nich proteiny způsobující samovolné zastavení dalšího buněčného růstu.

Takto přesně cílená léčba by mohla výrazně zmírnit například nežádoucí vedlejší účinky chemoterapie.

Štítky:
Související články
Celosvětově žije s depresí asi 300 milionů lidí, u minimálně 30 % z nich je však toto onemocnění farkmakorezistentní, to znamená, že nereaguje na dvě po sobě jdoucí léčby různými antidepresivy. A právě těmto lidem nyní svitla naděje v podobě implantátu o velikosti borůvky, který by mohl být „miniaturním mozkovým kardiostimulátorem“. Houstonský startup Motif Neurotech […]
Z nového výzkumu, za kterým stojí vědci z Karolinska Institutet, vyplývá, že reakce imunitního systému na běžný virus Epsteina-Barrové může poškodit mozek a přispět k rozvoji roztroušené sklerózy. Tyto poznatky by ovšem zároveň mohly pomoci vědcům do budoucna vyvinout slibnou vakcínu či léčbu. Roztroušená skleróza je autoimunitní porucha, při které imunitní systém napadá vlastní nervovou […]
Každé jaro sahají miliony alergiků po lécích, které tlumí kýchání, svědění, zčervenání očí, ucpaný nos a otok. Dobrou zprávou je, že jejich možnosti jsou nyní širší než kdykoliv předtím, protože péče se přesouvá z pouhé léčby symptomů ke změně toho, jak tělo reaguje na alergeny. Alergická reakce je ve své podstatě případem mylné identity, protože […]
Medicína 27.4.2026
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně byly v dubnu 2026 otevřeny nové prostory Centra excelence CREATIC, které se specializuje na výzkum a vývoj buněčných a genových terapií. Účelem je zpřístupnit inovativní léčbu jedincům, kteří se potýkají se závažnými a vzácnými chorobami. „Od samého počátku budování Centra excelence CREATIC stojí v centru našeho zájmu […]
Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz