Domů     Příroda
Pohřbení mýtu ušlechtilého šimpanze: 50 let od války v Gombe
Veronika Tyrková 17.1.2024
FOTO: Unsplash

Něžný David Šedobradý, chytrá Flo, rošťácký William – celých 10 let svět sledoval rodící se hvězdu Jane Goodallové a její příběhy o šimpanzích v Tanzanii. Panující představa, že tento lidoop je nezkaženou proto-verzí člověka, ovšem brzy vzala za své. Mezi dvěma komunitami vypukla brutální vyhlazovací válka..

Šimpanzí samec Godi z klanu Kahama byl spatřen naposledy živý 7. ledna 1974. Ten den jako jindy pojídal ovoce na stromě a hleděl si svého, když ho přepadl gang šesti samců z konkurenčního Kasekelského klanu.

Tiše se připlížili na území ovládané jeho tlupou a přesilu využili k násilnému útoku. Godi se stal první obětí konfliktu, o kterém se mluví jako o „Čtyřleté válce“. Bylo to vůbec poprvé, kdy výzkumníci pozorovali primáty podílet se na chladnokrevném a promyšleném zabíjení.

Ticho před bouří

První náznaky nadcházejícího konfliktu se objevily už na začátku roku 1970. Kasekelská komunita šimpanzů, kterou posledních 10 let Goodallová studovala, se po smrti bývalého vůdce začala štěpit. Sedm dospělých samců, tři matky a jejich mláďata trávili stále více času v jižní teritoriální oblasti.

Do roku 1972 se tato skupina zcela vyčlenila a vytvořila vlastní společnost na jihu, známou jako Kahama. Vztahy byly napjaté. Vzájemná setkání končila výhrůžkami a úprkem obvykle té skupiny s menším počtem samců.

Na válečné stezce

Toto chování zpočátku výzkumníci přisuzovali běžnému teritoriálnímu chování. Vzájemné bojůvky ale eskalovaly až k 7. lednu 1974 a přepadení samce Godiho, což se označuje jako začátek Čtyřleté války. V jejím průběhu členové Kasekelského klanu ubili k smrti všech šest samců a jednu samici z Kahamy.

V jednom případě byla oběť nalezena zohavená a brutálně znetvořená. Další dvě samice se pohřešovaly a byly označeny za mrtvé. Tři zbývající, zbité a znásilněné, unesli samci zpět do původního klanu. Výsledkem války tak byla eliminace konkurenční skupiny a anexe jejího území.

Ani první, ani poslední

Důkazů o tom, že by zvířata zabíjela členy svého vlastního druhu, byly do té doby jen vzácné, a těch několik známých případů bylo biology označeno za nehodu. Darwinův přirozený výběr měl koneckonců eliminovat vražedné násilí.

Zabíjení a vedení válek bylo považováno za výhradně lidskou „specialitu“. Goodallová světu ukázala, že představa „ušlechtilých divochů“ s mírumilovnější povahou neschopných páchat násilné činy, je skutečně jen mýtus.

Více se dočtete v aktuálním čísle 2/2024.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz