Domů     Příroda
Zelení dravci a rostliny na lovu
FOTO: Unsplash

Jen málokterá skupina rostlin přitahuje tolik pozornosti botanických laiků: Jak je vůbec možné, že se z obyčejné kytky stane záludný lovec? A na jak velkou kořist si troufne, když zvládne i myš?.

Bublinatky, které žijí hlavně v mokřadech a ve vodě, si vytvořily pasti v podobě droboučkých měchýřků nasávajících kořist podtlakem. Co do výkonnosti pasti ale nálevkové nádržky nemají konkurenci. K dokonalosti je evoluce dovedla u láčkovek.

Některé z nich jsou pro své rozměry schopné ulovit a rozložit dokonce drobné obratlovce. Jedna z největších, indická láčkovka rádža, může pojmout až půl litru sekretu a záměrně přitahuje nejen hmyz. Sladký nektar, který vylučuje, přicházejí olizovat i větší živočichové jako drobné žabky, myši nebo netopýři.

Láčkovka je nepotřebuje ulovit, stačí jí, když pak do hloubi pasti vypustí svůj trus. Ovšem neopatrné zvíře, které sklouzne dovnitř, dokáže strávit celé.

Existují ale i unikáty jako láčkovka Lowova, která se specializovala takřka výhradně na získávání živin z trusu. Svou kořist proto potřebuje živou a hýčká si ji. Pro tanu horskou  (Tupaia montana), drobného indonéského savce, rozšířila i horní okraj láčky.

Tana, která se přichází krmit nektarem na víčku, díky tomu sedí pohodlně na ústí pasti a její trus padá dolů. Hmyz, který se do láčky také chytne, je jen vedlejším chodem.

Když sklapne past

Zcela jinou cestou se vydala evoluce asi nejpopulárnější masožravé rostliny mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Prodává se jako atraktivní pokojová rostlina, protože hmyz loví sklapnutím dvou protilehlých plochých listů.

To ovšem vyžaduje schopnost rychlého pohybu. Něco podobného, jako umí mimóza, když při dotyku zavírá listy. Signál k pohybu vyvolává změna elektrického napětí na povrchu buněk, když zaznamenají dotyk. Aby se předešlo falešnému poplachu, musí rostlina zaregistrovat více než dva takové podněty, pak se elektrický signál převede na chemický.

Hlavní rozdíl v reakci mucholapky oproti mimoze spočívá v rychlosti, aby kořist neunikla, musí být masožravá rostlina mnohem hbitější.

To, že sklapovací past reaguje cíleně, má pro mucholapky i další výhody. Odpadá nutnost neustálé, a tudíž nákladné produkce lepkavého sekretu. A protože chybí tekutina, na její kořisti se nepřiživují bakterie a plísně.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Příroda 25.2.2026
Homosexuální aktivity lze sledovat u rozličných tvorů – u ptáků, hmyzu, pavouků, plazů či obojživelníků, nicméně často se o nich mluví v souvislosti se savci, a ještě konkrétněji s primáty. Není divu, ostatně typický příklad takových aktivit bychom našli v tlupách šimpanzů bonobo. U tohoto druhu hrají samci s nadsázkou řečeno druhé housle a u […]
Vědci mají jasno v tom, že život na Zemi nemohl vzniknout, dokud se neobjevila molekula, který by se dokázala spontánně kopírovat. Celá desetiletí se domnívali, že by touto molekulou mohla být RNA a nyní se zdá, že se jim konečně podařilo najít vhodného kandidáta! Jednou ze stále nevyřešených záhad naší planety je, jak z jednoduchých […]
Je to zvláštní pohled. Skoro to vypadá, že se brouk na větším mravenci vozí – jako by si ho osedlal. Ovšem důvod, proč onen brouk bizarní „rodeo“ podstupuje, je úplně jiný. Sbírá mravencovu feromonovou produkci, aby se mohl vydávat za člena kolonie – a aby přežil. Mravenci jsou jedni z nejpozoruhodnějších zástupců živočišné říše. Tito […]
Cílem argentinské hlubokomořské expedice bylo mapování korálového útesu Bathelia candida a hledání prostředí bohatých na studené průsaky. Místo toho spatřili vědci tvora, který se lidem ukáže jen opravdu zřídka. Vzácná talířovka si proto vysloužila přídomek bájná. Za posledních 127 let byla spatřena jen stokrát… Vědecký tým se na expedici vydal na palubě lodi R/V Falkor, […]
Historie Příroda 18.2.2026
Není to největší šelma, ani největší suchozemská šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počtu však žije i v Indii. V minulosti bylo navíc rozšíření těchto dravců mnohem větší, vyskytovali se i v Evropě, což si dnes jen těžko dovedeme […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz