Domů     Příroda
DNA křenu přečtena a rozluštěna!
Zdroj: Shutterstock

Jedni ho milují pro ostrou chuť, druzí si při pohledu na něj vybaví omáčku ze školní jídelny. Pravdou ale zůstává, že jeho zkoumání otevírá brány ke zdravější a chutnější budoucnosti.

Říká se mu také „český ženšen“, jelikož je v lidovém léčitelství nenahraditelný. A to nejen pro kořen, ale i listy, které mohou ulevit například bolavým zádům. Zároveň se podílí na celkovém posílení organismu, jeho sílu ocení například pacienti v rekonvalescenci.

Zaujme rovněž svými silnými antibiotickými a dezinfekčními účinky, které mohou pomoci při zánětech dýchacího nebo močového ústrojí. Křen selský (armoracia rusticana) však příznivě ovlivňuje také zažívání.

Pan ostrý

Kromě jeho vynikajících léčitelských schopností je nutné vyzdvihnout také onu charakteristickou ostrou chuť, která vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury.

Tedy například ve chvíli, kdy dochází ke strouhání kořene. Právě tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen mezi superpotraviny, jejichž potenciál v budoucnosti jen vzroste.

Šlechtění však po dlouhá léta komplikovaly chybějící detailní informace o jeho genetické výbavě. To se ale díky profesoru Martinu Lysákovi působícího ve výzkumném vědeckém centru CEITEC v Brně, v letošním roce jednou pro vždy změnilo.

Máme přečteno!

Ve spolupráci s výzkumným týmem vedeným čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu se mu totiž podařilo úspěšně přečíst genom křenu.

To vše s pomocí komplexní strategie sekvenování DNA. „Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ okomentoval úspěch Lysák.

Výsledky společného snažení byly posléze otištěny v prestižním časopise Nature Communications.

Vylepšená budoucnost

Mezinárodní úspěch rovněž odstartoval novou éru v „křenových“ úpravách s užitím moderních biotechnologií. Cesta k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení jeho nutričních i zdravotních vlastností prostřednictvím pokročilých technik šlechtění je tedy konečně otevřená.

Zároveň došlo k prohloubení porozumění genetickým a evolučním mechanismům, jež se netýkají pouze křenu…

Související články
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
Změna klimatu dle expertů povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů, které však na nové „obyvatele“ nejsou připravené. Podle nejnovější studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí postupně přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. V odborné práci, která byla publikována v žurnálu Lancet Planetary Health, vědci modelovali geografické rozšíření 209 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz