Domů     Příroda
Malý krůček v záchraně luskounů má jméno Šiška
Zdroj: AP Images

Chovatelka opatrně pokládá na zem misku. Okamžitě přibíhá Šiška a dlouhým jazykem se pouští do hmyzí kaše. Sotva dojí, tak se vydá na průzkum okolí, což se její mámě Run Hou Tang nelíbí. Klidná bude teprve, až jí Šiška vyleze na záda a nechá se převézt do skrýše..

Luskouny lze spatřit jenom v pár evropských zoologických zahradách. Patří k nim i ta pražská, která kromě Šišky a její mámy chová i tátu Guo Bao. Jsou to noční zvířata, takže v pavilonu Indonéská džungle obývají část, přes kterou návštěvníci procházejí temnou chodbou.

Pro ty, kteří si chtějí tyto šupinaté savce pořádně prohlédnout, nabízí Zoo Praha zážitkový program Snídaně s luskouny. Začátek je hodinu před otevírací dobou, což je čas, kdy se z plného osvětlení začíná v chodbě pavilonu pomalu šeřit. To probouzí luskouny, kterým už chovatelé připravují krmivo.

Autor: Miroslav Bobek, ZOO Praha

Nároční na péči

To, co lze sledovat v pražské zoo, je v podstatě zázrak. Luskouny je velmi obtížné chovat, a to z více důvodů. Mívají vrozené potíže s imunitou, což často vede k tomu, že mláďata v zajetí během pár týdnů umírají.

Dalším problémem je, že se v přírodě živí prakticky výhradně mravenci a termity. Samozřejmě žádná zoologická zahrada nedisponuje tak obrovským mraveništěm nebo termitištěm, které by mohlo luskouny uživit.

Samice Run Hou Tang a samec Guo Bao proto přicestovali ze své domovské zoologické na Tchaj-wanu i s tajným receptem na speciální hmyzí kaši. Zoo Praha prozradila, že jejím základem jsou larvy včelích trubců a že jsou v ní také mouční červi a jablka. Podstatné je, že zvířatům kaše nejen chutná, ale také jim velmi prospívá.

Překonala krizi

S odborníky z Tchaj-wanu se v Praze radili i po narození Šišky. Brzy se totiž ukázalo, že Run Hou Tang nemá dostatek mateřského mléka, takže chovatelé museli mládě dokrmovat. Šiška naštěstí začala rychle přibývat na váze a časem i ujídat své mámě z misky.

Teď už je k úlevě chovatelů poměrně velká a 2. srpna 2023 byla ve věku šesti měsíců oficiálně prohlášená za prvního luskouna úspěšně odchovaného v Evropě. Jak ale podotkla ošetřovatelka na Snídani s luskouny, tak za úplný chovatelský úspěch se bude považovat to, až bude mít jednou Šiška sama mládě.

Autor: Miroslav Bobek, ZOO Praha

Loveni pro šupiny

Luskouni jsou jediným druhem savců, který má tělo pokryté šupinami. Jejich výjimečnost je zároveň prokletím. Od pradávna byli loveni, a to především pro údajné léčivé účinky šupin. Tradiční čínská medicína věřila tomu, že pomáhají proti bolestem kloubů, zad, menstruační obtížím a dalším zdravotním problémům.

Na léčivé účinky šupin a dalších částí těl luskounů nespoléhali jen v Číně, ale i v dalších oblastech Asie a v Africe. V současnosti víme, že to byl jen mýtus, což potvrdily vědecké studie. Chemickým složením jsou luskouní šupiny prakticky totožné s lidskými nehty.

Kromě léčení bylo dříve běžné používání luskounů k provádění různých šamanských a dalších rituálů, a to v Asii i v Africe. Bohužel ještě dnes se lze celkem běžně setkat s tím, že se luskouni loví pro maso a prodávají se na afrických trzích jako tzv. bushmeat.

Zdroj: Wikimedia Commons

Lidem se neubrání

V současnosti je největší zájem o luskouny mezi bohatými Číňany, poptávka však narůstá i ve Vietnamu. A protože pytláci v těchto zemích nestačí pokrývat ilegální poptávku, tak se tam pašují luskouni dokonce i z Afriky.

Obchodování probíhá přes celou řadu zprostředkovatelů a překupníků, což ztěžuje práci policii. Samotný lov provádějí domorodci znalí prostředí. Luskounů se bát nemusí, jsou to pomalá a mírumilovná zvířata.

Když jim hrozí nebezpečí, tak se svinou do kuličky a spoléhají na své pevné šupiny. Co funguje proti zubům šelem, ovšem nechrání proti pytlákům. Těm luskouní instinkt naopak pomáhá, jelikož stačí posbírat nehybné kuličky.

Další osud uloveného luskouna je tragický, i kdyby nebyl hned zabit. I když by se policii zrovna povedlo vystopovat živá zvířata, tak luskouni stejně během pár dnů umírají, jelikož nemají přístup ke své přirozené stravě.

Stres navíc oslabuje jejich od přírody chabý imunitní systém, takže se u nich objevují těžké infekce. Pašeráci mají navíc ve zvyku cpát tato zvířata vápnem a podobnými škodlivinami, aby uměle navýšili jejich hmotnost a mohli je prodat dráž.

Nejpašovanější savci

Všechny druhy luskounů jsou momentálně zařazeny do přílohy I mezinárodní úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) spolu s dalšími kriticky ohroženými zvířaty jako jsou nosorožci, sloni a gorily.

Chrání je i zákony jednotlivých států, a Čína dokonce nechala oficiálně vyškrtnout luskouny z receptur tradiční čínské medicíny. Přes veškeré snahy o jejich ochranu však zůstávají nejvíce pašovanými savci na světě. Odhaduje se, že v posledních 10 letech bylo upytlačeno milion luskounů.

Malé dobré zprávy

Dobrou zprávou je, že se i díky Šišce dozvídá o existenci luskounů a jejich složité situaci stále širší veřejnost v Evropě. Kromě stále přísnějších zákonů začali pytlákům a pašerákům komplikovat život i britští vědci.

Přišli totiž s metodou, pomocí které lze získávat otisky prstů z luskouních šupin. Pozitivním vedlejším efektem je to, že lze na šupinách zachytit i pyly, což pomůže při pátrání po obchodních trasách i s určováním původu jednotlivých luskounů.

Autor: Kateřina Pavelcová

Související články
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz