Čínským a britským paleontologům se už v roce 2020 podařilo v oblasti Če-ťiang v jižní Číně objevit a popsat fosilii kambrického druhu členovce, který získal jméno Kylinxia. Nálezy dalších, dokonaleji zachovalých exemplářů, nyní vědcům pomohly upřesnit jeho morfologii..

Vyhynulý mořský členovec Kylinxia žil před téměř 520 miliony lety v období kambria. Připomínal ranou krevetu, měřil asi 5 cm na délku a 1,2 cm na šířku. Členovci přitom představují největší kmen živočišné říše, jsou nejúspěšnějším a druhově nejpestřejším kmenem v evoluci celé živočišné říše a mají značný hospodářský význam.

Jsou součástí potravních řetězců i půdní fauny, patří mezi ně i opylovači a působí také jako bioindikátory. Dosud jich bylo popsáno přes milion druhů, jen u nás je známo asi 31 500 druhů členovců.

Kolik očí měla Kylinxia?

Členovci jsou tvorové s článkovaným tělem, které se zpravidla skládá z hlavy, hrudi a zadečku. Kryto je několikavrstevnou kutikulou, která obsahuje polysacharid chitin. Věda je proto zná především z otisků jejich tvrdých exoskeletů;

takhle se dochovali například slavní trilobiti. Liu Yu, vědecký pracovník Ústavu paleontologie na Yunnan University, který se podílel již na původním článku o Kylinxii, popsal, že dříve popsali tohoto členovce jako tvora s pěti očima.

Ovšem nalezení dokonaleji zachovalých exemplářů umožnilo jejich detailnější zkoumání pomocí mikropočítačové tomografie a 3D modelování, což vedlo k přesnějšímu popisu jejich morfologie.

Na nejnovější studii, publikované v časopise Current Biology, se podíleli vědci z Yunnan Key Laboratory for Paleobiology a Institute of Paleontology na Yunnan University, Chengjiang Fossil Museum v provincii Junan v jihozápadní Číně, University of Leicester a Natural History Museum v Londýně.

Podařilo se jim zjistit, že hlavu Kylinxie tvořilo šest segmentů. První nesl tři oči, a to jedno centrální a dvě postranní, nikoliv pět. Na druhém segmentu se nacházely dvě chápavé končetiny, které zřejmě sloužily k zachytávání kořisti, a další čtyři segmenty, každý s párem kloubových končetin.

Pohled do tváře pravěkého tvora

Hlavní autor studie, Robert O’Flynn, doktorand na Univerzitě Leicester School of Geography, Geology and Environment, označil zachování fosilního živočicha za „úžasné“. „Po naskenování pomocí CT jsme mohli tvora digitálně otočit a doslova se podívat do tváře něčeho, co žilo před více než 500 miliony let,“ říká k tomu.

A dodává: „Když jsme zvíře otočili, viděli jsme, že jeho hlava má šest segmentů, stejně jako je tomu u mnoha živých členovců.“.

Skladba těla Kylinxie vedla vědce k navržení nové hypotézy, týkající se evoluce hlavy u raných členovců. Dr. Greg Edgecombe, paleontolog z Yunnan University a Natural History Museum v Londýně, to vysvětluje:

„Většina našich teorií o tom, jak se vyvinula hlava členovců, byla založena na tom, že tyto raně se rozvětvující druhy měly méně hlavových segmentů než živé druhy.“ A pokračuje: „Objev dvou dříve nezjištěných párů nohou u Kylinxia zhangi naznačuje, že žijící členovci zdědili šestisegmentovou hlavu od předka před nejméně 518 miliony let.“.