Domů     Příroda
Odolnější pšenice díky objevu českých vědců
Zdroj: Pixabay

Vzhledem ke klimatické změně, růstu světové populace, úbytku půdy vhodné k pěstování a dalším negativním faktorům, je podle vědců nyní klíčové vyšlechtit co nejdříve odolnější odrůdy pšenice. Pomoci by jim s tím mohl objev, na kterém se podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR..

Pšenice setá (Triticum aestivum) je po kukuřici a rýži jednou z nejrozšířenějších obilnin. Pochází patrně z Blízkého východu, ovšem po tisíciletí je šlechtěna a pěstována po celém světě. Pšenice je jedním z nejdůležitějších zdrojů proteinů, její světová produkce se pohybuje kolem 670 milionů tun v mnoha různých odrůdách.

V létě roku 2018 se vědcům podařilo přečíst genom této obilniny. Do projektu bylo zapojeno 200 vědců ze 73 pracovišť 20 zemí světa. Výzkum, trvající 13 let, byl postaven na metodě třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie, vyvinuté experimentálními botaniky v Olomouci.

Klimatické změny žádají odolnější pšenici

K vyšlechtění odrůd pšenice, které budou odolnější, výnosnější a kvalitnější, by mělo přispět křížení pšenice seté s jejími planými druhy. Jan Bartoš z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR k tomu říká:

„Ty totiž disponují vlastnostmi, které intenzivně šlechtěné rostliny postupně ztratily. Mají obrovskou zásobárnu genů, které ovlivňují například rezistenci vůči chorobám, odolnost vůči suchu nebo vůči zasolení půdy.

Jiné geny odpovídají za obsah zdraví prospěšných látek, například vlákniny, betaglukanů nebo antioxidantů.“.

Zdroj: WikiCommons by Davidbena

Výměnu genetické informace umožňují tak zvaná rekombinační místa v genomu plodiny. Českým vědcům z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, ve spolupráci s estonskými vědci z Tallinské technické univerzity, se přitom podařilo najít místo, zvané rekombinační hotspot, v němž je úspěšnost výměny genetických informací vyšší než na jiných místech v genu.

U jednotlivých míst měří vědci tak zvanou rekombinační frekvenci, která jim umožňuje určit pravděpodobnost takové výměny.

Rekombinační hotspot

Miroslav Valárik z ÚEB AV ČR vysvětluje: „Rekombinační hotspot, který se nám podařilo identifikovat, je mimořádný tím, že má šestkrát vyšší rekombinační frekvenci, než je běžné. Nalezení dalších takových míst nebo jejich vytvoření v genomu výrazně zvýší úspěšnost přenosu nových zajímavých genů z planých druhů do pšenice.“ Tento objev by měl ulehčit rychlejší šlechtění nových, odolnějších odrůd pšenice, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Závěry svého výzkumu zveřejnili vědci v časopise Journal od Advanced Research.

Během něj museli získat na 100 tisíc pylových zrn. Z rozkvétajících klasů nejprve sesbírali prašníky, z nichž uvolnili pylová zrna. Z nich následně získali pomocí enzymů jádra, která obarvili fluorescenční barvou.

Následně pomocí přístroje zvaného průtokový cytometr vytřídili ta, která byla vhodná k výzkumu. Během výzkumu vyvinuli vědci zcela novou metodu na určování frekvence rekombinací, kterou umí jako jediní na světě.

Ve své práci chtějí nadále pokračovat, protože dosud neví, kolik rekombinačních míst v genomu pšenice je. Chtějí o nich zjistit co nejvíce. Miroslav Valárik k tomu podotýká: „Tyto poznatky nám umožní lépe určit, které rostlinné linie jsou nebo nejsou vhodné ke křížení, což ušetří šlechtitelům čas i finanční prostředky.“.

Štítky:
Související články
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz