Domů     Medicína
Transplantace prasečí ledviny, naděje pro miliony nemocných
Zdroj: NYU Langone

Poptávka po transplantacích orgánů roste, protože lidé sice žijí déle, ovšem trápí je přitom mnoho chronických nemocí. Mezi nejčastější patří postižení ledvin, proto právě na jejich transplantaci čeká nejvíce lidí. Nadějí by pro ně mohly být prasečí ledviny..

Dne 14. července 2023 voperoval americký chirurg Robert Montgomery do lidského těla geneticky upravenou ledvinu pocházející z prasete. Jedná se o takzvanou xenotransplantaci neboli mezidruhovou transplantaci, kdy použitý orgán pochází od jiného živočišného druhu.

Prasečí ledvina v lidském těle stále pracuje tak, jak má, tedy filtruje tělesné tekutiny a odstraňuje z nich nečistoty. Podle lékařů z NYU Langone jde o zásadní úspěch, který představuje naději pro statisíce nemocných po celém světě.

Doktor Montgomery přitom podobný zákrok provedl už v roce 2021, tehdy ale orgán fungoval jen asi týden. Nyní obdržel prasečí ledvinu muž, který předtím zemřel na „mozkovou smrt“. Jeho rodina se ale dohodla s nemocnicí, že místo toho, aby jeho tělo odpojili od přístrojů, využijí ho k neobvyklému vědeckému experimentu.

Zajímavostí pak je, že samotný doktor Montgomery, specialista na transplantace, jednu před lety podstoupil, má transplantované srdce, bez kterého už by tu nebyl, aby zachraňoval další životy.

Příliš dlouhé čekání na ledvinu

U nás se na transplantaci ledviny čeká asi rok, ve Spojených státech to mohou být tři až čtyři roky. Aktuálně je na seznamu čekajících na transplantaci v USA přes 106 tisíc lidí, z toho novou ledvinu jich potřebuje 92 tisíc, tedy 87 % z nich.

Spousta lidí se nového orgánu ani nedočká. V Evropě pak tvoří transplantace ledvin 62 % všech transplantací. Zásoby orgánů přitom nemohou pokrýt poptávku. Doktor Montgomery k tomu říká: „Příliš mnoho lidí umírá kvůli nedostatku dostupných orgánů a já pevně věřím, že xenotransplantace je životaschopný způsob, jak to změnit.“.

Zdroj: Pixabay

Xenotransplantace přitom nejsou novinkou posledních let, už v 17. století proběhly pokusy s použitím zvířecí krve při transfúzích. Člověku bylo voperováno srdce od paviána i prasete, proběhl i pokus, kdy bylo prasečí srdce voperováno paviánům.

Zatím ale nikdy nefungovaly dostatečně dlouho. Profesor Ondřej Viklický, šéf Transplant centra a Kliniky nefrologie v pražskému IKEMu, k tomu říká: „Pokusy už se provádějí dlouho, ale vždy skončily špatně.

Orgán byl imunitním systémem člověka vždy zničen. Další podstatný problém byl se zoonózami, tedy infekcemi přenosnými mezi zvířaty a lidmi.“.

Naděje jménem mezidruhové transplantace?

Jedna taková zmařila v loňském roce transplantaci prasečího srdce sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi. V jeho těle fungoval orgán asi dva měsíce. Už 20 dní po transplantaci se u pacienta začala projevovat nákaza prasečím cytomegalovirem.

Ačkoliv lékaři podali muži antivirotika a imunoglobulin, nové srdce se naplnilo tekutinou, zdvojnásobilo svůj objem a přestalo pracovat. Bennett musel být napojen na mimotělní oběh a následně zemřel. Prasečí srdce bylo přitom před transplantací několikrát testováno na přítomnost virů.

Tyto testy však odhalí jen aktivní infekci, nikoliv spící viry, které se mohly ve zvířeti ukrývat.

Na druhou stranu, prasečí orgány jsou lidským velmi podobné, jejich kůže se využívá u popálenin, Číňané využili prasečí rohovku při operacích očí a heparin, látka používaná ke snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev.

Aktuálně použitá prasečí ledvina byla upravena geneticky, aby ji tělo příjemce neodmítlo, stačilo k tomu přitom vyřazení jediného genu. Doktor Montgomery to komentuje: „Shromáždili jsme důkazy, že přinejmenším u ledvin může pouhé odstranění jediného genu, který vyvolává hyperakutní rejekci, spolu s klinicky schválenými imunosupresivními léky stačit k úspěšnému zvládnutí transplantace zvířecího orgánu člověku.“.

Sledování příjemce ledviny bude probíhat až do poloviny září, a to se souhlasem rodiny, schválením etické komise a kontrolních orgánů univerzity. Všechny získané údaje budou následně analyzovány, aby se z nich lékaři mohl dále poučit.

Doktor Montgomery k tomu dodává: „Domníváme se, že nás náš postup přibližuje k fázi klinických zkoušek. Věříme, že má potenciál zachránit tisíce životů, ale zároveň chceme během jeho dalšího vývoje zajistit maximální bezpečnost a péči nemocným.“.

Štítky:
Související články
Historie Medicína 25.10.2025
V létě roku 1812 zahájil Napoleon s více než půlmilionovou armádou tažení na Rusko. Nepochyboval o rychlém vítězství, avšak místo toho přišla jedna z největších katastrof vojenských dějin. Jen zlomek jeho mužů, zhruba kolem 25 000, měl to štěstí, že mohl ještě alespoň jednou spatřit svůj domov… Historie připisovala rozsáhlé Napoleonovy ztráty zimě, hladu či […]
Medicína Zajímavosti 24.10.2025
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou šestou nejčastější formou tohoto onemocnění na světě, kterým ročně podlehne na 350 000 pacientů. Novou nadějí by pro ně mohl být injekčně podávaný lék amivantamab, který zmenšuje velikost nádorů a umožňuje pacientům „zapomenout“, že mají rakovinu… HNSCC představuje skupinu nádorů, které vznikají ve slizničních buňkách v oblasti krku, […]
Medicína Objevy 23.10.2025
Už desítky let je jasné, že kouření stojí za drtivou většinou případů rakoviny plic. Nyní se ale objevují důkazy, že svou roli ve vzniku plicních nádorů může hrát nejen to, co člověk vdechuje – ale i to, co máme na talíři. Přestože jídlo nepřichází do přímého kontaktu s plícemi, vědci v nové studii poukazují na […]
Medicína Zajímavosti 21.10.2025
Z nejnovější studie, ve které tým odborníků z University of Cambridge analyzoval tisíce lidí s obezitou, vyplynulo, že lidé s určitými formami genu MC4R mají nižší hladinu cholesterolu než jiní jedinci se stejně vysokým indexem tělesné hmotnosti. Tento gen způsobující obezitu je tak paradoxně chrání přes kardiovaskulárními onemocněními. Obezita je často spojována s vysokou hladinou […]
Medicína Zajímavosti 19.10.2025
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co možná vypadá jako námět béčkového hororu má však jasný účel: badatelé doufají, že tak lépe pochopí, co se vlastně v genomu děje a jak by […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz