Počet případů rakoviny u lidí mladších 50 let roste po celém světě způsobem, který lékaře znepokojuje už několik let. Zatímco dříve byly některé nádory považovány především za onemocnění seniorů, dnes se stále častěji objevují i u třicátníků a čtyřicátníků.
Vědci hledají vysvětlení v genetice, stravě, obezitě, znečištění prostředí i moderním životním stylu. Nové výzkumy nyní ukazují na dalšího podezřelého: nekvalitní spánek..
Podle údajů citovaných na výročním setkání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) vzrostl počet případů tzv. časně vznikající rakoviny mezi lety 1990 a 2019 téměř o 80 %. Současně vzrostl počet úmrtí na rakovinu u lidí mladších 50 let o 27 procent.
V globálním měřítku více než milion lidí v této věkové kategorii v současnosti rakovině každoročně podlehne. Mezi nádory, jejichž výskyt u mladších lidí roste nejvýrazněji, patří zejména rakovina tlustého střeva, prsu, dělohy a vaječníků.
Vědci přitom stále nemají jednoznačnou odpověď na otázku, proč se to vlastně děje.
Dvě rozsáhlé studie vedené odborníky z MD Anderson Cancer Center analyzovaly zdravotní data více než 18 milionů Američanů ve věku od 18 do 50 let.
Výsledky naznačují, že lidé trpící poruchami spánku mají vyšší pravděpodobnost vzniku některých druhů rakoviny v mladším věku. Zvláštní pozornost vědci věnovali nespavosti. Ukázalo se, že u některých skupin pacientů byla spojena s výrazně vyšším rizikem budoucí diagnózy rakoviny, když se u části druhů nádorových onemocnění riziko během následujících pěti let zvýšilo až trojnásobně.
„Tato zjištění naznačují, že narušení spánku může představovat klinicky významný a potenciálně ovlivnitelný faktor při hodnocení rizika časně vznikající rakoviny,“ podotkli autoři studie.
Přímý mechanismus vlivu nedostatku spánku na vznik onkologických onemocnění zatím není jasný, ale existuje však několik možných vysvětlení. Jedním z nich je vliv spánku na imunitní systém. Během kvalitního spánku dochází k obnově obranných mechanismů organismu, přičemž dlouhodobá spánková deprivace může vést k chronickému zánětu, změnám hormonální regulace nebo oslabení schopnosti těla odhalovat a likvidovat vznikající nádorové buňky.
Významnou roli může hrát také narušení cirkadiánních rytmů, tedy biologických hodin řídících fungování organismu.
Dalším možným vysvětlením jsou nepřímé dopady nespavosti. Lidé, kteří dlouhodobě špatně spí, častěji trpí nadváhou, méně se hýbou, častěji sahají po alkoholu nebo cigaretách a obecně hůře dodržují zdravý životní styl.
A právě tyto faktory patří mezi dobře známé rizikové činitele mnoha nádorových onemocnění.
Odborníci zdůrazňují, že studie prozatím prokázaly pouze souvislost, nikoliv příčinu. Doktor David Garley z britské Better Sleep Clinic upozorňuje, že vztah může fungovat i opačně. Je totiž možné, že některé dosud neodhalené nádory už v raném stadiu ovlivňují spánek a způsobují jeho zhoršení.
To by znamenalo, že nespavost není příčinou, ale jedním z prvních příznaků onemocnění. Podobně opatrná je i organizace Cancer Research UK, její zástupci upozorňují, že bude potřeba sledovat pacienty po delší dobu a provést další výzkumy, než bude možné vyvozovat pevné závěry.
Tak či onak, dostatek spánku je jedním ze zásadních pilířů, jak se udržet fit a udržet tělo zdravé.
