Domů     Příroda
Jak (a proč) dokážou světlušky zářit do noci?
Zdroj: Unsplash/Rajesh Rajput

Asi málokdo se aspoň jednou v životě nesetkal s okouzlující září světlušek neboli svatojánských mušek. A kdo je nezahlédl naživo, určitě aspoň viděl animovaný seriál Broučci. Ale lucerničky s sebou světlušky nenosí. Na svícení mají zajímavý trik..

Světlušky září do tmy díky chemické reakci uvnitř svých těl. Tento typ produkce světla se nazývá bioluminiscence, a metoda, kterou přitom používají právě světlušky, je možná jejím nejznámějším příkladem.

Když se kyslík zkombinuje s vápníkem, adenosintrifosfátem a luciferinem (biologický pigment) za přítomnosti luciferázy, tedy bioluminiscenčního enzymu, vzniká světlo.

Ale je to světlo studené, třeba na rozdíl od žárovky, která při svícení produkuje hodně tepla. Pokud by totiž se světelný orgán světlušky rozpálil jako žárovka, pak by to tento hmyz zkrátka nepřežil.

Tak trochu jako Viagra

Světlušky ovládají začátek a konec chemické reakce a tím tedy i délku své světelné produkce přidáním kyslíku k ostatním chemikáliím, nezbytným k výrobě světla, což se děje v jejím světelném orgánu umístěném na zadečku.

Když je kyslík k dispozici, světlo se rozzáří, a pokud není, zhasne. Kyslík je transportován z vnějšku těla do vnitřních buněk prostřednictvím trachejí, které mají podobu bohatě rozvětvených trubic, jež jsou v posledním úseku již nesmírně tenké.

Dlouhou dobu bylo záhadou i pro vědce, jak některé druhy světlušek zvládnou tak vysokou frekvenci rozsvícení a zhasnutí, vzhledem k relativně pomalému transportu kyslíku.

Ale nedávno přišli na to, že důležitou roli při kontrole záblesků světlušek hraje oxid dusnatý (pro zajímavost: je to stejný plyn, jehož zvýšenou produkci v lidském těle stimuluje užívání známého léku Viagra).

Varovné signály

Když světluška nesvítí, nevzniká žádný oxid dusnatý. V této situaci je kyslík vázán na povrch buněčných organel produkujících energii, tedy mitochondrií. Není tak volný pro další transport k zásobování světelného orgánu.

Světlušky tak podle entomologů řídí své blikání tím, že regulují, kolik kyslíku jde do jejich orgánů, produkujících světlo. A proč tento hmyz vlastně svítí?

K tomu existuje několik různých důvodů. Larvy produkují krátké sekvence světla a jsou primárně aktivní během noci. Při svícení dochází k produkci obranných steroidů v jejich tělech a ty mají nepříjemnou chuť, takže larvy vlastně signalizují dravcům, že by si na nich nepochutnali a bude lepší nechat je na pokoji.

Dospělé světlušky mají zábleskové vzory jedinečné pro jejich druh a používají je k identifikaci jiných členů svého druhu, stejně jako k rozlišení mezi oběma pohlavími.

Čím zářivější, tím lepší

Dobrým příkladem je druh Photinus pyralis, nejběžnější světluška v Severní Americe. Samec letí za soumraku nevysoko nad zemí a každých 5 sekund vytvoří záblesk, trvající 1 vteřinu. Pokud samice, čekající v nízké vegetaci, uvidí samce, který ji zaujme, počká 2 sekundy, než udělá svůj vlastní kratičký světelný signál.

Samičky totiž nemají křídla a tak je vidíme zářit pouze na zemi, zatímco samečci se pohybují ve vzduchu. Podle několika studií si samice světlušek vybírají partnery v závislosti na specifických vzorcích záblesků.

Ukázalo se totiž, že jejich vyšší frekvence u samců, stejně jako zářivější světlo, jsou pro samice atraktivnější. Některé druhy světlušek přitom mohou zářit řadu hodin během noci, zatímco jiné svítí třeba jen 20 minut během soumraku.

Autor: Kateřina M. Košutová

Související články
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Příroda 13.5.2026
Koala je v zoufalé situaci. Kolem něj číhají smrtelná nebezpečí – predátoři či rychle jedoucí auta – a on je nemůže vidět. Zrak mu totiž vypověděl službu. Proto mu dělá problémy i hledání potravy. Je jen otázkou času, než bude jeho osud zpečetěn. Koalové jsou ikonickými zvířaty australského kontinentu. Často bývají vnímáni jako takoví roztomilí […]
Příroda 13.5.2026
Jedněmi z nejikoničtějších živočichů, operujících na oceánském dně, jsou mořští ďasi. Tyhle dravé ryby s „lucerničkou“ rozhodně nemůžou aspirovat na titul největšího krasavce podvodní říše. Vizuální podoba jejich těl často nápadně připomíná povrch dna, což jim pomáhá při maskování. Kořist lákají na světelný zdroj, jakousi návnadu na pomyslném rybářském prutu. Když se neopatrný živočich přiblíží, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz