Domů     Příroda
Kdo zachrání tropické lesy? Šanci mají kaloni
Zdroj: Freepik

Proč jen šanci? Protože jsou ve velkém loveni. Přitom ve zdatnosti, s jakou roznášejí semena stromů na obrovské vzdálenosti, jim nedokážou konkurovat jiná zvířata, natož lidské snahy.

Se západem slunce začínají koruny mohutných mahagonovníků v Akkře, hlavním městě africké Ghany, šumět. Není to listí, ale tisíce kaloňů, kteří si protahují křídla. Pak se téměř naráz jako na povel odlepí a nebe zčerná.

Kaloní kolonie, které jsou obrovské a běžně čítají přes 100 000 jedinců, vyráží za potravou. Na rozdíl od netopýrů se neorientují echolokací, jakožto býložravcům by jim příliš nepomohla. K tomu, co hledají, potřebují hlavně čich a pak také zrak.

Živí se totiž podle sezóny nektarem z květů nebo zralými plody. A jsou při tom nesmírně aktivní, za noc tato čtvrtkilová zvířata lehce nalétají přes 90 km, čímž jsou rekordmany mezi létajícími savci.

Výzkum s vysílačkami

Práci s měřením jejich trasy si dali biologové z Institutu Maxe Plancka z německého Radolfzellu spolu s přírodovědci z Ghany. Kaloně plavé (Eidolon helvum) nejdřív pochytali do sítí, aby je mohli vybavit miniaturními nalepovacími GPS vysílači.

„Bateriově napájené vysílače vydrží až sedm dní,“ vysvětluje vedoucí studie Jakob Fahr. „Nakonec prostě spadnou, a když máme štěstí, můžeme je znovu použít.“ Zhruba týden tak mohou vědci měřit rychlost letu i vzdálenost, kterou kaloni během noci zvládnou, než se za úsvitu vrátí na své stanoviště.

Studie tedy znamenala závod s časem. Ráno biologové přijížděli ke stanovištím, kde už kaloni spali, a přijímačem načetli data z nočního výletu. Pak se vydávali po jejich stopách a podle souřadnic a za pomoci programu Google Earth hledali zastávky na krmení a na nich zbytky okousané potravy pod stromy.

Tak zjišťovali, co vlastně zvířata konzumovala, jaký pyl přenášela nebo která semena mohla šířit s trusem.

Trasa podle sezóny

Délka trasy se během roku výrazně měnila. V období sucha kaloni zvládli až 180 kilometrů za noc, zatímco v období dešťů se jejich noční výlet zkracoval jen asi o třetinu této vzdálenosti. Roli nehrálo počasí, ale sezónní výkyvy v dostupnosti potravy.

Městské kolonie podobné těm, kterou vědci sledovali v Akkře, se v období dešťů zmenšují na pouhých pár tisíc jedinců. Většina totiž migruje za lepšími podmínkami do savan a vrací se až zase s obdobím sucha.

Změny v početnosti zvířat se samozřejmě odrážejí v dostupnosti potravy pro celou kolonii. Proto nezbývá než v obdobích sucha podnikat až trojnásobně dlouhé lety, aby se statisíce zvířat nakrmily. Analýza nasbíraných dat ukázala, že v té době se kaloni živí převážně nektarem a méně ovocem, fungují tedy současně jako opylovači.

V období dešťů, kdy se skupina zmenší na pár tisíc jedinců, konzumují téměř výhradně ovoce a šíří jeho semena.

Výsledky předčily očekávání

Když vědci shrnuli závěry sledování kolonie z Akkry a převedli je do konkrétních čísel, vyšel jim ohromující výsledek: Za jedinou noc byla tato skupina čítající zhruba 150 000 zvířat schopná rozptýlit na 300 000 semen ovocných stromů a zanést je i desítky kilometrů daleko do vykácených ploch bývalého lesa.

„Šíří především rychle rostoucí stromy, které jako pionýrské druhy vytvářejí vhodné prostředí pro usazení a růst jiných dřevin,“ vysvětluje Dina Dechmannová z Institutu Maxe Plancka. Kaloni jsou v tom tak výkonní, že jediná kolonie by stačila každoročně znovu zalesnit kolem 800 hektarů vykácené plochy.

Hašením ekologických problémů, které člověk způsobil, přínos kaloňů nekončí. Vědci z Institutu Maxe Plancka v Radolfzellu spolu s kolegy ze Švédska a Ghany rovněž spočítali, kolik svým podílem na opylení ovocných stromů, zúrodňování půdy a produkci dřeva přinášejí ekonomice.

Došli k částce v přepočtu odpovídající asi 19 milionům korun – u jediné kolonie.

Chybějící ochrana

Jako letci na dlouhé vzdálenosti nemají kaloni v obnově lesů konkurenci. Většina druhů zvířat, která se živí ovocem, neopouští koruny stromů. Proto roznáší semena jen v malém okruhu, jak vysvětluje Dina Dechmannová.

Zato kaloni plaví se vydávají desítky kilometrů nad otevřenou krajinu a semena pozřených plodů trousí i nad oblastmi, které lidská činnost už silně upravila nebo zdevastovala. Jejich přínos je o to důležitější, že s ubýváním lesních ploch mizí zvířata, pro něž stromy představovaly životní prostor.

Klesá ale i populace kaloňů. Jsou vybíjeni ze strachu před infekčními nemocemi, které by mohli přenášet, především ebolu, a loveni také kvůli masu. Při střízlivém posouzení ovšem ani jeden z těchto důvodů neobstojí, zvláště ve srovnání s ohromnými přínosy těchto zvířat pro ekonomiku a ekologii.

„Bez kaloňů mnoho ekosystémů v Africe zmizí,“ varuje Jakob Fahr. Žádná změna v přístupu se však zatím nerýsuje, zvířata jsou dále ve velkém nabízena k jídlu na trzích. Škodí jim ale i kácení velkých stromů, které potřebují jako stanoviště pro spaní.

Pro jejich ochranu by byla nutná informační kampaň o jejich významu mezi obyvatelstvem. Někde vědci s osvětou už uspěli, místní král v Kibi, oblasti na jedné z tras, kudy létá sledovaná kolonie z Akkry, vzal kaloně, kteří žijí v jeho pozemcích, pod svou osobní ochranu.

Více se můžete dočíst v čísle 7/2023, které je právě v prodeji.

Autor: Kateřina Pavelcová

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz