Domů     Medicína
Inteligentní medicína: Nastává éra „umělá“?
Zdroj: Getty Images

Když roku 1997 svět obletěla fotografie myši, jejíž záda „zdobilo“ lidské ucho vědci nadšeně jásali. Veřejnost naproti tomu nevycházela z údivu a šoku. Dnes jsou tyto zákroky modlou budoucnosti a důkazem o neuvěřitelné lidské touze neustále posouvat medicínské hranice..

„Nechali jsme narůst to, co neumíme vyrobit. A vyrobili jsme to, co neumíme nechat narůst,“ uvedl roku 2019 Shuvo Roy při představování revoluční umělé ledviny. Čeká lidstvo v blízké budoucnosti konec návštěv bílých plášťů a zkrácení transplantačních seznamů?

Drsná realita

Na světě žije zhruba dva miliony jedinců, které trápí selhávání ledvin. Jejich jedinou nadějí je transplantace. Do té doby se musí spolehnout na dialýzu, která krev 3krát týdně za cca 6 hodin důkladně vyčistí a zbaví škodlivých látek.

Bohužel čekací listina na nový orgán je nekompromisní – vše záleží na krevní skupině. Zatímco majitelé 0 čekají klidně i dva roky, majitelé AB naproti tomu velmi krátce.

Vědecký tandem ve složení Shuvo Roy a nefrolog William Fissell z Lékařského centra Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu proto již více než 10 let na přístroji, který nefunkční ledvinu nahradí.

Krevní pouť

Prototyp, který představili roku 2019 ve Washingtonu, připomíná svou velikostí balíček karet. Jeho funkčnost je překvapující a revoluční. V první fázi musí krev projít přes křemíkové membrány se speciálními póry, které mají tvar úzkých štěrbin, což zaručí, že nepropustí prakticky nic.

Přefiltrovaná krev následně putuje do druhé části „ledviny“ tvořené bioreaktorem. Zde se dostává do kontaktu s membránami, na nichž rostou buňky získané z lidských ledvin. Proces čištění je právě dokončen.

V bioreaktoru se „recyklují“ soli, cukry a další důležité látky, naopak veškeré toxické látky mizí v nenávratnu. Ledvinové buňky současně produkují životně důležité látky, ke kterým patří kupříkladu hormon erytropoetin, zajišťující tvorbu dostatečného množství červených krvinek.

Nadějný a šikovný

První testy byly provedeny na prasatech, kdy umělá ledvina filtrovala krev na cévní spojce vytvořené mezi aortou a krční žílou. Na rozdíl od nemocných nebyla zvířata na přístroj plně odkázána, jelikož jejich vlastní ledviny byly plně funkční.

Testy měly však za cíl zmapovat, jak si přístroj povede v „provozních“ podmínkách. A výsledek? Pro Roye s Fissellem více než uspokojivý. Ledvinové buňky obstály, aniž by došlo ke vzniku krevních sraženin či útočení bílých krvinek na cizí těleso.

Ve chvíli, kdy vyjmuli pokusný přístroj z těla, nezaznamenali na buňkách v bioreaktoru sebemenší známky poškození. Právě naopak. Jejich výkonnost mírně narostla. „Jako první jsme úspěšně demonstrovali, že ledvinové buňky lze implantovat do těla velkého zvířete, a to bez potlačení imunity.

Buňky zůstaly natolik zdravé, že mohly plnit své funkce. Pro nás je to zásadní milník,“ dodal k celému testu Roy. Zároveň však dodal, že přístroj by zatím nedokázal plně nahradit lidskou ledvinu, jelikož aktuální filtrační výkon by nebyl dostačující.

V současnosti proto odborný tým pracuje na vývoji nového, výkonnějšího modelu. Ten však musí nejprve projít klinickými testy.

Související články
Medicína 28.3.2026
Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků. Do hry totiž vstupují malé a nenápadné RNA molekuly a epigenetické značky citlivé na prostředí, stres či výživu. Dědičnost […]
Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu. Pozitivní vliv na naše kardiovaskulární zdraví mají i malé […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
Medicína 26.3.2026
Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje příznaky, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce. Podle přelomové […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz