Domů     Příroda
Zvířecí granule jsou ekologičtější než vlhké krmivo, tvrdí vědci
Matěj Soukup 30.11.2022
Zdroj: Pixabay

Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové..

Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % kalorií ve vlhké stravě pro zvířata pochází z živočišných zdrojů. To je zhruba dvojnásobek oproti živočišným složkám v suchém krmivu.

Tým zohlednil náklady na různé složky krmiva pro domácí zvířata v rámci několika environmentálních měřítek. Zjištění popsaná 17. listopadu v časopise Scientific Reports naznačují, že výroba vlhkého krmiva spotřebovává více vody a vypouští více skleníkových plynů než suché krmivo.

Výroba ze zbytků

Vědci již věděli, že produkce lidské stravy s vysokým podílem masa zvyšuje emise skleníkových plynů. „Ale pokud jde o udržitelnost životního prostředí, neměli bychom ignorovat krmivo pro domácí zvířata“, říká ekonom Peter Alexander.

Komerční krmiva pro kočky a psy se obvykle nevyrábějí z prvotřídních kusů masa. Místo toho jsou na seznamu složek často vedlejší produkty živočišného původu – chrupavky a další kousky, které lidé stejně nejspíš nebudou jíst.

Je ale nutné vzít v úvahu dopad krmiv pro domácí zvířata na životní prostředí, protože je významný a populace domácích zvířat má tendenci se zvyšovat. Podle závěrů vědců, vezmeme-li psa o hmotnosti 10 kg s průměrným kalorickým příjmem 534 kalorií denně, takový pes by byl zodpovědný za produkci 828,37 kg CO2 ročně v případě konzumace pouze suché stravy a 6 541 kg CO2 ročně v případě konzumace pouze vlhké stravy.

To je téměř stejně jako průměrný dospělý Brazilec, který vyprodukuje 6 690 kg CO2 ročně.

Zátěž pro planetu?

Někteří tvrdí, že zbytky využívané v krmivu pro domácí zvířata jsou v podstatě zdarma, protože pocházejí ze zvířat, která již byla chována pro lidskou spotřebu. Jiní však poukazují na to, že i tak vyžadují energii, a proto zatěžují životní prostředí.

Navíc živočišné složky v krmivu pro domácí zvířata nemusí být jen zbytky. Pokud obsahují byť jen malé množství masa, které je vhodné pro lidi, může to mít velký dopad.

Vědomí, že existuje ekologický rozdíl mezi vlhkými a suchými krmivy, by mohlo být pro ekologicky uvědomělé majitele domácích zvířat užitečné. Mít tyto informace po ruce při nákupech ve zverimexu je „velmi důležité, když se lidé rozhodují, co koupí,“ říká Gregory Okin z Kalifornské univerzity. „Existují zákazníci, kteří tomu pozornost věnovat chtějí.“.

Související články
Moderní kukuřice může být až dvakrát vyšší než dospělý člověk, pro děti je chůze v kukuřičném bludišti zábavou. Ovšem výška rostliny ji činí náchylnou ke zničení během silných poryvů větru. Proto byla vyvinuta nižší varianta kukuřice, která skýtá řadu výhod. Kukuřice je starobylou zemědělskou plodinou Ameriky, známá byla již 4000 let před naším letopočtem. Její […]
Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity. Až polovina světové produkce čokolády pochází z […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky. Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými […]
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz