Domů     Příroda
Nejžahavější rostlina světa
Alexandra Fiedlerová
od Alexandra Fiedlerová 29.11.2022
Zdroj: GNU Free Documentation License

Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou….

Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně na severovýchodním pobřeží Austrálie, ve spolkových státech Nový Jižní Wales a Queensland, a na Moluckých ostrovech v Indonésii.

Většinou vypadá jako malý strom s dřevnatým kmenem o průměru do 5 cm. Jeho nebezpečnost pro člověka spočívá v množství kratičkých, ostrých křemičitých vláken, z nichž se uvolňuje žahavá látka. Už po dvaceti minutách strávených v blízkosti této rostliny se dostaví palčivá bolest v nose či krvácení z něj, a další dva dny budete pravděpodobně dýchat jen ústy.

Horší než 30 vosích žihadel

Ještě horší je ale fyzický kontakt s kopřivákem. Jeho tenké chloupky se v kůži odlomí a ta se nad nimi uzavře, takže je není možné jednoduše odstranit třením nebo vytažení. Vlákna obsahují neurotoxin, který bezprostředně způsobí bolest.

reklama

Ta se od počínajícího brnění po 20 až 30 minutách vystupňuje do extrému a projevuje se i v místech, která nebyla zasažena. Někteří ji přirovnávají k bolesti „třiceti vosích žihadel najednou a k tomu opalování kůže kauterizačním plamenem“, jiní ji popisují jako „pocit leptání kůže celého těla kyselinou“.

Zarudnutí a bolest přetrvají po dobu dvou až tří dní a vychází ze všech mízních uzlin, protože se nejedná o alergickou reakci, ale o komplexní reakci těla na otravu neurotoxinem. Žahavá vlákna kopřiváku navíc vydrží přichycena ke kůži až půl roku a poleptat vás mohou i vylisované vzorky z herbáře staré desítky let.

Ačkoliv se tradují nejrůznější hrůzostrašné historky o smrti způsobené požaháním kopřivákem, z nichž nejoblíbenější je ta o muži, který listy rostliny omylem použil místo toaletního papíru, nezakládají se na pravdě. Žádná lidská úmrtí nejsou doložená.

Zdroj: Flickr, Mark Gillow

Před kým se chrání?

Je ovšem smutným faktem, že stejně jako na člověka působí jed kopřiváku i na koně a psi. Několik koní se po zasažení neurotoxinem začalo chovat nezvladatelně, a proto museli být zastřeleni. Pro vědce nicméně tento extrémní obranný mechanismus představuje nevysvětlitelnou záhadu, protože do kontaktu s lidmi, koňmi a psy přichází rostlina jen posledních pár desítek let.

reklama

Původní australské druhy fauny si totiž proti ní vybudovaly rezistenci. Dokládají to díry na listech této kopřivovité rostliny.

Botanička Marina Hurleyová z Centra ekosystémových věd univerzity v Novém Jižním Walesu se zkoumáním kopřiváku zabývala. Zjistila, že je snadnou potravou pro mandelinkovité brouky a další zástupce australského hmyzu, kteří sají z rostliny mízu.

Bez větších obtíží si s touto rostlinou poradí i zástupci malých vačnatců, například klokani znamenaní. O nich botanička říká: „Ti dokáží za jedinou noc oholit celou rostlinu a úplně ji zbavit listí.“.

Štítky:
reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz