Domů     Příroda
Nejžahavější rostlina světa
Zdroj: GNU Free Documentation License

Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou….

Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně na severovýchodním pobřeží Austrálie, ve spolkových státech Nový Jižní Wales a Queensland, a na Moluckých ostrovech v Indonésii.

Většinou vypadá jako malý strom s dřevnatým kmenem o průměru do 5 cm. Jeho nebezpečnost pro člověka spočívá v množství kratičkých, ostrých křemičitých vláken, z nichž se uvolňuje žahavá látka. Už po dvaceti minutách strávených v blízkosti této rostliny se dostaví palčivá bolest v nose či krvácení z něj, a další dva dny budete pravděpodobně dýchat jen ústy.

Horší než 30 vosích žihadel

Ještě horší je ale fyzický kontakt s kopřivákem. Jeho tenké chloupky se v kůži odlomí a ta se nad nimi uzavře, takže je není možné jednoduše odstranit třením nebo vytažení. Vlákna obsahují neurotoxin, který bezprostředně způsobí bolest.

Ta se od počínajícího brnění po 20 až 30 minutách vystupňuje do extrému a projevuje se i v místech, která nebyla zasažena. Někteří ji přirovnávají k bolesti „třiceti vosích žihadel najednou a k tomu opalování kůže kauterizačním plamenem“, jiní ji popisují jako „pocit leptání kůže celého těla kyselinou“.

Zarudnutí a bolest přetrvají po dobu dvou až tří dní a vychází ze všech mízních uzlin, protože se nejedná o alergickou reakci, ale o komplexní reakci těla na otravu neurotoxinem. Žahavá vlákna kopřiváku navíc vydrží přichycena ke kůži až půl roku a poleptat vás mohou i vylisované vzorky z herbáře staré desítky let.

Ačkoliv se tradují nejrůznější hrůzostrašné historky o smrti způsobené požaháním kopřivákem, z nichž nejoblíbenější je ta o muži, který listy rostliny omylem použil místo toaletního papíru, nezakládají se na pravdě. Žádná lidská úmrtí nejsou doložená.

Zdroj: Flickr, Mark Gillow

Před kým se chrání?

Je ovšem smutným faktem, že stejně jako na člověka působí jed kopřiváku i na koně a psi. Několik koní se po zasažení neurotoxinem začalo chovat nezvladatelně, a proto museli být zastřeleni. Pro vědce nicméně tento extrémní obranný mechanismus představuje nevysvětlitelnou záhadu, protože do kontaktu s lidmi, koňmi a psy přichází rostlina jen posledních pár desítek let.

Původní australské druhy fauny si totiž proti ní vybudovaly rezistenci. Dokládají to díry na listech této kopřivovité rostliny.

Botanička Marina Hurleyová z Centra ekosystémových věd univerzity v Novém Jižním Walesu se zkoumáním kopřiváku zabývala. Zjistila, že je snadnou potravou pro mandelinkovité brouky a další zástupce australského hmyzu, kteří sají z rostliny mízu.

Bez větších obtíží si s touto rostlinou poradí i zástupci malých vačnatců, například klokani znamenaní. O nich botanička říká: „Ti dokáží za jedinou noc oholit celou rostlinu a úplně ji zbavit listí.“.

Štítky:
Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz