Domů     Příroda
Čelí žraloci vyššímu riziku vyhynutí?
Matěj Soukup 30.11.2022
Zdroj: Pixabay

Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy..

Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich vyhynutí stále roste, uvádějí vědci v časopise Science ze 11. listopadu.

„V posledních letech bylo v rámci rozsáhlých globálních hodnocení biodiverzity zdokumentováno snížení počtu druhů a ekosystémů na celém světě“, říká Maria José Juan-Jordaová, ekoložka ze Španělského oceánografického institutu v Madridu. Tyto zákonitosti jsou však v oceánech stále celkem málo známé.

Výzkum ohrožení mořských druhů

Juan-Jordaová a její kolegové se snažili tuto mezeru zaplnit i s pomocí Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody, který hodnotí změny v riziku vyhynutí druhů. Tým se konkrétně zaměřil na tuňáky, velryby a žraloky – velké dravé ryby, které mají vlivnou roli v ekosystémech otevřeného oceánu.

Hodnocení indexu Červeného seznamu se provádí jednou za čtyři až deset let. V nové studii výzkumníci vycházeli z kritérií Červeného seznamu a vyvinuli způsob, jak sledovat riziko vyhynutí průběžně v čase, nikoliv pouze v rámci intervalů IUCN.

Provedli to tak, že shromáždili údaje o průměrném věku druhů v době reprodukční zralosti, změnách v populační biomase a početnosti z hodnocení rybích populací u sedmi druhů tuňáků, jako je zranitelný velkooký a ohrožený jižní modroploutvý, u šesti druhů ostnoploutvých, jako je marlín černý a plachetník, a u pěti druhů žraloků.

Tým tato data zkombinoval a vypočítal trendy rizika vyhynutí pro těchto 18 druhů od roku 1950 do roku 2019.

Žraloci na pokraji kolapsu

Zjistili, že riziko vyhynutí tuňáků a paprskoploutvých se v průběhu poslední poloviny 20. století zvyšovalo, ale od 90. let 20. století se tento trend u tuňáků obrátil. U paprskoploutvých nastal obrat v roce 2010. Tyto posuny souvisejí zejména s masivním omezením rybolovu, ke kterému došlo ve stejné době.

Žraločí druhy se však potýkají s problémy právě ve vodách, kde se loví tuňáci a kde žraloci často končí v sítích jako vedlejší úlovek.  Je zřejmé, že je třeba výrazně zlepšit ochranu zaměřenou na tyto druhy, a organizace odpovědné za její vymáhání musí jednat rychle, než bude pozdě.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz