V Česku se otevřela vůbec první biometanová stanice s technologií výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě..
Zprovoznilo ji Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl. „Obnovitelný zemní plyn“ vyrábí z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně ho vtláčí do stávající plynárenské sítě Gasnet.
Součástí projektu je i plnicí stanice na stlačený plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Celou investici za více než 50 milionů korun realizovaly společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas.
Upgrading na zemní plyn
Nová biometanová stanice je inovací dosavadní bioplynky v areálu družstva. Rozdíl je v tom, že už není jediným výstupem bioplyn pro kogenerační výrobu elektřiny a tepla. Kromě toho, že došlo k úpravě bioplynu na kvalitu zemního plynu (takzvaný upgrading), je nyní součástí biometanové stanice také jednotka vtláčející získaný biometan do vysokotlakého plynovodu.
Biometan bude možné využít i v několik kilometrů vzdálené CNG stanici pro osobní a nákladní automobily.
Výhodou je, že bioplyn je ve fermentorech zemědělské bioplynové stanice produkovaný ve stabilní kvalitě, na vstupu tak nedochází k výraznějším výkyvům z hlediska podílu metanu v bioplynu. Množství metanu v bioplynu se v Litomyšli pohybuje okolo 53 procent.
V Česku existuje přes 570 bioplynových stanic
Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu.
„Jednotka úpravy bioplynu čistí bioplyn na koncentraci minimálně 95 procent obsahu metanu pomocí technologie membránové separace ve zpracovávaném množství 160–360 Nm3/h bioplynu,“ dodala výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas Monika Zitterbartová..
Získaný biometan následně směřuje do vtláčecí stanice, kde se přesně měří složení biometanu a jeho kvalita. Je-li vyhovující, vtláčí se upravený plyn odorantem do vysokotlakého plynovodu o přetlaku 2,3−2,5 MPa.
Právě vtláčení získaného biometanu do plynárenské sítě je primárním zájmem zemědělského družstva. Biometanová stanice by měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně.
„Naše země má velmi dobré předpoklady, aby mohla biometanem do roku 2030 nahradit 10 až 20 procent spotřeby zemního plynu,“ řekl vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Martin Schwarz.
Hlavními potenciálními zdroji pro výrobu biometanu v České republice jsou právě zmíněné bioplynové stanice a čistírny odpadních vod. V Česku aktuálně existuje přes 570 bioplynových stanic potenciálně využitelných pro výrobu biometanu.