Domů     Medicína
Spalovači energie: Jsou děti super druh?
Zdroj: Pixabay

Aktuálně se po světě batolí či chodí 2,2 miliardy dětí. Zatímco na pohled představují nevinné andílky, uvnitř jsou energetickými ďáblíky. Proč jsou rozdíly ve spalování energie mezi dětmi a dospělými tak enormní?.

Děti snad pohání baterky „longtime“ a dospělí tomu nemohou konkurovat. Zatímco dosud se o dětské aktivitě vedly jen dlouhé debaty, evoluční biolog z Dukeovy univerzity Herman Pontzer se rozhodl děti podrobit rozsáhlému výzkumu zveřejněnému v odborném časopise Science.

A výsledek? Děti svými energetickými hodnotami připomínají zcela jiný lidský druh….

Jsou superrychlí!

Svůj výzkum prováděl uznávaný biolog po několik let napříč celým světem. „Malí lidé nespalují energii jako mladí dospělí,“ uvedl po vyhodnocení všech dat. Kojenci ve věku 9–15 měsíců spotřebují za den o 50 % energie více než dospělí.

Připomínají jakási malá dynama, vydávající víc energie než dospívající chlapci a těhotné ženy. „Spalují energii superrychle… jako jiný druh.“ Jejich nadměrná spotřeba souvisí s vývojem životně důležitých orgánů, především mozku.

Podle biologického antropologa Chrise Kuzawy z Northwestern University, který se však nejnovější studie neúčastnil, spotřebovávají mozky malých dětí 43 % veškeré energie.

Pro i proti

Extrémně vysoký výdej však nepřináší jen probdělé noci a dny nabité hyperaktivitou. Děti jsou totiž v této fázi citlivé na jakékoli nemoci, zvláště pokud se jim nedostává potřebného přísunu kalorií. Negativa se projevují i v případě podávání léků.

Medikamenty mohou z jejich těla vymizet rychleji než je tomu u dospělých či mladistvých v pubertálním období, proto je třeba dávky opakovat.

Zdroj: Pixabay

(Z)boříme tabu?

V celkovém měřítku vědci přiznávají, že o tom, kolik za svůj život spálíme energie, vědí vlastně velice málo. Důvodem je náročnost měření s pomocí „těžké“ vody, v níž je obsažen vodík a kyslík. Při měření je nutné detailně pozorovat množství vyloučených „izotopů“ v moči, krevní cestou či slinami.

A to po dobu 24 hodin, 7 dní v týdnu. Teprve poté je možné určit spálenou energii za den.

Pontzera však zdlouhavá metoda neodradila, a společně s kolegy vytvořil rozsáhlou databázi na základně podrobných „vodních“ testů, kterých se zúčastnilo 6421 lidí ve věku od 8 dnů do 95 let. Denní metabolické hodnoty každého jedince vypočítal tak, že vzal celkovou energetickou hodnotu z provedených studií a následně je upravil podle výšky, hmotnosti těla a velikosti orgánů.

Takto dospěl ke zjištění, že štíhlé tkáně v orgánech spotřebují více energie než ty tučnější.

Nahoru a dolů…

A pak došlo na (ne)oblíbené tabulky. Jakmile tým načrtl metabolickou rychlost napříč celým životem, ukázalo se, že se děti rodí se stejnou rychlostí, jako jejich matky. Ovšem ta se záhy přizpůsobí malému tělu.

Mezi 9–15 měsícem navíc dochází k revitalizaci buněk, aby rychleji spalovaly energii. Energie potřebná k provádění základních metabolických funkcí jako je dýchání, roste s velikostí těla. Děti do jednoho měsíce využívají přibližně stejné množství energie jako dospělí.

Metabolické hodnoty následně zůstávají vysoké do 5 let. Přičemž každý rok se energetický výdej snižuje o 2,8 %, dokud jedinec nedovrší 20 let. Zajímavým faktem ovšem je, že hodnota u dospělých jedinců bývá stabilní do 60 let, dokud nezačne pomalu ale jistě klesat.

Zdroj: Pixabay

Dva a jednom…

Růst ovšem není jediný důvodem, pro který naši nejmenší spotřebovávají více než energie než dospělí. „Zdá se, že jde o kombinaci růstu, zvýšené fyzické aktivity a vyšších úrovní buněčného metabolismu,“ uvedl spoluautor studie, profesor John Speakman z Abderdeenské univerzity.

Odborníci také zjistili, že těhotné ženy nemají vyšší metabolickou rychlost, než je tomu u ostatních dospělých. A to i přesto, že se spotřeba energie a kalorií s růstem plodu zvyšuje. Podobné je to i v případě hladových teenagerů.

„Když děti dosáhnou puberty, vypadá to, že nárůst kalorií, které konzumují, se zvyšuje,“ uvedl Pontzer. Pokud náhodou potřebují jíst více, je to pouze nárazové. Nikoli všeobecně platné pravidlo. Stejně zkreslené vnímání mají lidé i v případě dovršení 30 a 40 let věku, zejména poté v období menopauzy. Metabolická rychlost se ale v té době nemění.

Jedno velké plus

Profesor molekulárního metabolismu na univerzitě v Birminghamu, Gareth Lavery, označil novou studii za zcela jedinečnou a komplexní. Výsledky podle něj ukazují, že se lékaři i vědci budou muset více zaměřit na péči o metabolismus s ohledem na věk a kondici jedinců.

Zároveň by v budoucnosti mohlo dojít k aplikování získaných informací na nutriční a zdravotní strategie.

Související články
Nejen, že hrozí, pravděpodobně už tu je, jak ukazují terénní výzkumy z jiných evropských zemí, včetně sousedního Německa. Takže otázkou spíš je, natolik je tato infekce nebezpečná.   V dubnu 2017 přijala nemocnice v Chölönbujru v čínské provincii Vnitřní Mongolsko pacientku s vysokou horečkou a velkými bolestmi hlavy. Když ji lékaři prohlíželi, všimli si pár výrazných červených pupenců na […]
Medicína 22.4.2025
V poslední době zažívá boom tak zvaná buněčná terapie, při které je při léčbě mnoha chronických nemocí využíván hojivý potenciál vlastních kmenových buněk pacienta. Lékaři nyní testovali schopnost neuronů, neviditelných pro imunitní systém, zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby u myší a uspěli. To dává naději na budoucí úspěšnou léčbu tohoto neurodegenerativního onemocnění i u lidí. Buněčná […]
Medicína Technika 21.4.2025
Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Berkeley oznámil  objev, který poněkud rozčeřil vody optiky a neurovědy: badatelé údajně identifikovali zcela novou barvu, která se vymyká běžnému lidskému vnímání. Tento nový barevný vjem pojmenovali „olo“ a podle samotných autorů experimentu jej nelze reprodukovat ani zobrazit na žádné běžné obrazovce či tiskovině. Objev je výsledkem experimentu, při […]
Medicína 18.4.2025
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tento přístup pomohl pomoci významně posunout screening a diagnostiku rakoviny. Test je poháněn umělou inteligencí, která zkoumá rozdíly v molekulách, nacházejících se v […]
Medicína 17.4.2025
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz