Domů     Medicína
Spalovači energie: Jsou děti super druh?
Zdroj: Pixabay

Aktuálně se po světě batolí či chodí 2,2 miliardy dětí. Zatímco na pohled představují nevinné andílky, uvnitř jsou energetickými ďáblíky. Proč jsou rozdíly ve spalování energie mezi dětmi a dospělými tak enormní?.

Děti snad pohání baterky „longtime“ a dospělí tomu nemohou konkurovat. Zatímco dosud se o dětské aktivitě vedly jen dlouhé debaty, evoluční biolog z Dukeovy univerzity Herman Pontzer se rozhodl děti podrobit rozsáhlému výzkumu zveřejněnému v odborném časopise Science.

A výsledek? Děti svými energetickými hodnotami připomínají zcela jiný lidský druh….

Jsou superrychlí!

Svůj výzkum prováděl uznávaný biolog po několik let napříč celým světem. „Malí lidé nespalují energii jako mladí dospělí,“ uvedl po vyhodnocení všech dat. Kojenci ve věku 9–15 měsíců spotřebují za den o 50 % energie více než dospělí.

Připomínají jakási malá dynama, vydávající víc energie než dospívající chlapci a těhotné ženy. „Spalují energii superrychle… jako jiný druh.“ Jejich nadměrná spotřeba souvisí s vývojem životně důležitých orgánů, především mozku.

Podle biologického antropologa Chrise Kuzawy z Northwestern University, který se však nejnovější studie neúčastnil, spotřebovávají mozky malých dětí 43 % veškeré energie.

Pro i proti

Extrémně vysoký výdej však nepřináší jen probdělé noci a dny nabité hyperaktivitou. Děti jsou totiž v této fázi citlivé na jakékoli nemoci, zvláště pokud se jim nedostává potřebného přísunu kalorií. Negativa se projevují i v případě podávání léků.

Medikamenty mohou z jejich těla vymizet rychleji než je tomu u dospělých či mladistvých v pubertálním období, proto je třeba dávky opakovat.

Zdroj: Pixabay

(Z)boříme tabu?

V celkovém měřítku vědci přiznávají, že o tom, kolik za svůj život spálíme energie, vědí vlastně velice málo. Důvodem je náročnost měření s pomocí „těžké“ vody, v níž je obsažen vodík a kyslík. Při měření je nutné detailně pozorovat množství vyloučených „izotopů“ v moči, krevní cestou či slinami.

A to po dobu 24 hodin, 7 dní v týdnu. Teprve poté je možné určit spálenou energii za den.

Pontzera však zdlouhavá metoda neodradila, a společně s kolegy vytvořil rozsáhlou databázi na základně podrobných „vodních“ testů, kterých se zúčastnilo 6421 lidí ve věku od 8 dnů do 95 let. Denní metabolické hodnoty každého jedince vypočítal tak, že vzal celkovou energetickou hodnotu z provedených studií a následně je upravil podle výšky, hmotnosti těla a velikosti orgánů.

Takto dospěl ke zjištění, že štíhlé tkáně v orgánech spotřebují více energie než ty tučnější.

Nahoru a dolů…

A pak došlo na (ne)oblíbené tabulky. Jakmile tým načrtl metabolickou rychlost napříč celým životem, ukázalo se, že se děti rodí se stejnou rychlostí, jako jejich matky. Ovšem ta se záhy přizpůsobí malému tělu.

Mezi 9–15 měsícem navíc dochází k revitalizaci buněk, aby rychleji spalovaly energii. Energie potřebná k provádění základních metabolických funkcí jako je dýchání, roste s velikostí těla. Děti do jednoho měsíce využívají přibližně stejné množství energie jako dospělí.

Metabolické hodnoty následně zůstávají vysoké do 5 let. Přičemž každý rok se energetický výdej snižuje o 2,8 %, dokud jedinec nedovrší 20 let. Zajímavým faktem ovšem je, že hodnota u dospělých jedinců bývá stabilní do 60 let, dokud nezačne pomalu ale jistě klesat.

Zdroj: Pixabay

Dva a jednom…

Růst ovšem není jediný důvodem, pro který naši nejmenší spotřebovávají více než energie než dospělí. „Zdá se, že jde o kombinaci růstu, zvýšené fyzické aktivity a vyšších úrovní buněčného metabolismu,“ uvedl spoluautor studie, profesor John Speakman z Abderdeenské univerzity.

Odborníci také zjistili, že těhotné ženy nemají vyšší metabolickou rychlost, než je tomu u ostatních dospělých. A to i přesto, že se spotřeba energie a kalorií s růstem plodu zvyšuje. Podobné je to i v případě hladových teenagerů.

„Když děti dosáhnou puberty, vypadá to, že nárůst kalorií, které konzumují, se zvyšuje,“ uvedl Pontzer. Pokud náhodou potřebují jíst více, je to pouze nárazové. Nikoli všeobecně platné pravidlo. Stejně zkreslené vnímání mají lidé i v případě dovršení 30 a 40 let věku, zejména poté v období menopauzy. Metabolická rychlost se ale v té době nemění.

Jedno velké plus

Profesor molekulárního metabolismu na univerzitě v Birminghamu, Gareth Lavery, označil novou studii za zcela jedinečnou a komplexní. Výsledky podle něj ukazují, že se lékaři i vědci budou muset více zaměřit na péči o metabolismus s ohledem na věk a kondici jedinců.

Zároveň by v budoucnosti mohlo dojít k aplikování získaných informací na nutriční a zdravotní strategie.

Související články
Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v […]
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz