Domů     Historie
Smyje nový výzkum krev z rukou Sparťanů?
Zdroj: Wikimedia Commons

Po tisíciletí měli pověst bezcitných a krutých tyranů, jejichž jediným zájmem bylo vychovat odolné jedince. Nyní se však ukazuje, že i nejodolnější městský stát, měl možná svou lidskou tvář….

Nazývali se „přirozenými ochránci Řecka.“ Patřili k nejlepším bojovníkům, kteří byli vychováváni k boji prakticky od malička. V jejich řadách zkrátka neměli ti nejslabší místo. Život v legendární Spartě je obestřen brutalitou a tvrdým, spartským režimem. A také mýtem, že postižená nemluvňata posílali na smrt.

Mocná rada starších

Za jeho šiřitele je považován řecký filozof Plútarchos (asi 46–asi 127), který ve své biografii „Life of Lycurgus“ detailně popisuje, jak Sparťané předkládali novorozeňata ke kontrole „radě starších“.

reklama

A zatímco vhodná, silná nemluvňata dostávala „vstupenku“ do života, ta, která byla předčasně narozené či vykazovala jakoukoli formu postižení, byla ponechána na ulici svému osudu. Než aby žili se špatnou výbavou nekvalitní život, bylo podle „starších“ lepší, když nežili vůbec.

A je to pravda!

Během téměř 2000 let se tento příběh stal všeobecně přijímaným. A sloužil jako zrcadlo pro starověkou řeckou společnost. Tak se stalo, že filozofova slova přijali za svá i moderní učenci, kteří je dále předkládali svým studentům, aby zdůraznili rozdíly mezi dnešní společností a minulostí.

Představa o krutém jednání Sparťanů byla použita také k ospravedlnění některých krvavých zločinů historie. Nacističtí eugenici často řeckým precedentem „omlouvali“ zabíjení postižených osob.

Zavrženíhodný čin

Bližší pohled do starších spisů a archeologické nálezy však naznačují, že neustále omílaná „pravda“ může být nakonec jen pouhou legendou. Ve studii, jíž uveřejnil časopis Hesperia, odbornice Debby Sneedová působící na California State University uvádí, že opouštění postižených dětí nebylo všeobecně přijímanou součástí starořecké kultury, ačkoli se to občas stávalo.

reklama

Naopak, většina společností toto jednání silně zavrhuje či trestá. Zjištěním Sneedové napovídá také skutečnost, že krvavé události, které Plútarchos popisuje se staly 700 let před jeho narozením.

Archeologické triumfy

Zároveň je možné objevit zmínky o spartském králi, který byl oproti ostatním mužům neobvykle malý a „špatný na nohy“. I přesto byl vynikajícím a společností uznávaným vůdcem. Jistý anonymní řecký lékař zase kolem roku 400 př.

n. l. radil, jak jisté fyzické neduhy překonat. A pak jsou tu archeologické nálezy, které ukazují, že o děti se zdravotními problémy bylo od jejich prvních dnů velice dobře postaráno. V roce 1931 archeologové odkryli v Athénách hrob s ostatky více než 400 kojenců.

reklama

V následné analýze z roku 2018, bylo odhaleno, že ačkoli byly pozůstatky jen několik dní staré, jednalo se spíše o zvýšenou kojeneckou úmrtnost než cílené zabíjení. „Máme spoustu důkazů, že Řekové aktivně nezabíjeli kojence, jak se dosud myslelo,“ prohlásila Sneedová.

50:50

I když se zdá, že má odbornice silné karty, australský archeolog Lesley Beaumont je ke zjištěným informacím a novému pohledu na Spartu nadále skeptický. Podle něj totiž mohla být nechtěná miminka jednoduše odložena na veřejné místo v domnění, že je někdo najde a posléze vychová.

„Nejsem si jistý, zda mohu souhlasit s tím, že bylo běžnou praxí vychovávat postižené děti,“ dodal.

reklama
Související články
Kdyby Ulrich Rorschach, malíř a učitel kreslení, věděl, že talent, který předá, pomůže jeho synovi ke světovému věhlasu, byl by přešťastný. Jen by se divil, k čemu ten chlapec vlastně barvy a papír používá. Ulrich Rorschach (1853–1903) byl, jak se životopisci a rodinné vzpomínky shodují, velmi starostlivý a láskyplný otec, ačkoli na to jeho mládí […]
Máme za to, že nanotechnologie jsou spojeny až s moderní dobou. Ovšem Lykurgův pohár pocházející zřejmě ze 4. století n. l. vás přesvědčí o tom, že je to omyl! Při jeho výrobě přimíchali staří mistři skláři do skla částečky zlata a stříbra, díky kterým má pohár neuvěřitelné vlastnosti … Využití nanotechnologií a nanomateriálů, jež využívají […]
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz