Domů     Příroda
Africké deštné pralesy se stávají cílem drancování
Matěj Soukup 26.10.2022
Zdroj: MONUSCO Photos, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Říká se sice, že amazonské pralesy jsou příslovečnými plícemi planety, ale to neznamená, že pralesy na jiných kontinentech jsou méně důležité. Deštné pralesy v Konžské pánvi v srdci Afriky se však pomalu z povrchu Země ztrácí a nezdá se, že by se s tím někdo pokoušel něco udělat..

Problémem je především snadná přístupnost pralesů, do kterých otevřeli cestu těžaři dřeva především z Číny. Ti mají po každé těžbě povinnost zahrazovat všechny přístupové cesty, ale nedělají to. Ve střední Africe se navíc netěží pouze dřevo, objeveny tu byly i vzácné kovy včetně zlata, a proto se tyto oblasti stávají cílem mnoha skupin těžařů, kteří touží vydrancovat všechny dostupné přírodní i nerostné suroviny.

Další ránu do vazu schytávají africké pralesy i od pěstitelů plodin, které se ve velké míře vyváží do Evropy. Například jedna z nejvýznamnějších afrických tržních plodin, kakao, je zodpovědná za kácení lesů na celém kontinentu.

Pochoutka pro Evropany

Jedním z mnoha dalších obrovských problémů, kterými africké pralesy trpí, je kromě nekontrolovatelné těžby a kácení také zájem o maso divokých zvířat. Mnohdy přitom neskončí jen na jídelníčku místních, ale i na talířích Evropanů.

Poptávka po exotickém mase v Evropě roste a na starý kontinent ho ročně míří tuny.

Pytláci často využívají k lovu drátěná oka, do kterých se chytí zvířata bez ohledu na velikost. Třebaže se takové zvíře někdy dokáže samo vyprostit, později většinou na následky zranění způsobených ostrými dráty uhyne.

Dopady jsou proto jedním slovem strašlivé. Zatímco odlesňování se v posledních letech celosvětově snížilo, míra úbytku lesní plochy v Africe se od roku 1990 neustále zvyšuje. Například za pouhé čtyři roky mezi lety 2000 a 2004 zmizely v povodí řeky Kongo deštné pralesy o rozloze 165 tisíc kilometrů čtverečních. To je přibližně stejně jako celé území České republiky a Rakouska dohromady.

Snahy o nápravu

V roce 2007 byla zahájena iniciativa Velká zelená zeď, plán na vysazení milionů stromů v 8 000 kilometrů dlouhém pásu v oblasti Sahelu. Velká zelená zeď je však jen jedním ze způsobů, jak se vypořádat s některými důsledky nekontrolovaného ničení pralesů.

K možným řešením patří především regulace těžebního průmyslu a rozvoj systémů ochrany lesů.

Obrovský krok vpřed byl v tomto směru učiněn na konferenci COP26 v roce 2021, kdy prezident Demokratické republiky Kongo Félix Tshisekedi a britský Boris Johnson schválili desetiletou dohodu o ochraně deštných pralesů v povodí Konga.

Více o systematické likvidaci afrických deštných lesů se dočtete v čísle 12/2022, které vychází 14. listopadu.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz