Domů     Příroda
Africké deštné pralesy se stávají cílem drancování
Matěj Soukup
od Matěj Soukup 26.10.2022
Zdroj: MONUSCO Photos, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Říká se sice, že amazonské pralesy jsou příslovečnými plícemi planety, ale to neznamená, že pralesy na jiných kontinentech jsou méně důležité. Deštné pralesy v Konžské pánvi v srdci Afriky se však pomalu z povrchu Země ztrácí a nezdá se, že by se s tím někdo pokoušel něco udělat..

Problémem je především snadná přístupnost pralesů, do kterých otevřeli cestu těžaři dřeva především z Číny. Ti mají po každé těžbě povinnost zahrazovat všechny přístupové cesty, ale nedělají to. Ve střední Africe se navíc netěží pouze dřevo, objeveny tu byly i vzácné kovy včetně zlata, a proto se tyto oblasti stávají cílem mnoha skupin těžařů, kteří touží vydrancovat všechny dostupné přírodní i nerostné suroviny.

Další ránu do vazu schytávají africké pralesy i od pěstitelů plodin, které se ve velké míře vyváží do Evropy. Například jedna z nejvýznamnějších afrických tržních plodin, kakao, je zodpovědná za kácení lesů na celém kontinentu.

Pochoutka pro Evropany

Jedním z mnoha dalších obrovských problémů, kterými africké pralesy trpí, je kromě nekontrolovatelné těžby a kácení také zájem o maso divokých zvířat. Mnohdy přitom neskončí jen na jídelníčku místních, ale i na talířích Evropanů.

Poptávka po exotickém mase v Evropě roste a na starý kontinent ho ročně míří tuny.

Pytláci často využívají k lovu drátěná oka, do kterých se chytí zvířata bez ohledu na velikost. Třebaže se takové zvíře někdy dokáže samo vyprostit, později většinou na následky zranění způsobených ostrými dráty uhyne.

reklama

Dopady jsou proto jedním slovem strašlivé. Zatímco odlesňování se v posledních letech celosvětově snížilo, míra úbytku lesní plochy v Africe se od roku 1990 neustále zvyšuje. Například za pouhé čtyři roky mezi lety 2000 a 2004 zmizely v povodí řeky Kongo deštné pralesy o rozloze 165 tisíc kilometrů čtverečních. To je přibližně stejně jako celé území České republiky a Rakouska dohromady.

Snahy o nápravu

V roce 2007 byla zahájena iniciativa Velká zelená zeď, plán na vysazení milionů stromů v 8 000 kilometrů dlouhém pásu v oblasti Sahelu. Velká zelená zeď je však jen jedním ze způsobů, jak se vypořádat s některými důsledky nekontrolovaného ničení pralesů.

K možným řešením patří především regulace těžebního průmyslu a rozvoj systémů ochrany lesů.

Obrovský krok vpřed byl v tomto směru učiněn na konferenci COP26 v roce 2021, kdy prezident Demokratické republiky Kongo Félix Tshisekedi a britský Boris Johnson schválili desetiletou dohodu o ochraně deštných pralesů v povodí Konga.

reklama

Více o systematické likvidaci afrických deštných lesů se dočtete v čísle 12/2022, které vychází 14. listopadu.

reklama
Související články
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci… Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však […]
Že před konzumací není od věci jídlo umýt se učí i malé děti. Ke stejné poučce došli i ibisi australští. Ti přišli na to, jak ropuchy zbavit jejich jedu. Ibisi nejsou ve své domovině příliš populární ptáci. Zvláště proto, že často vybírají jídlo z popelnic a občas dokážou ukrást potravu lidem i přímo z ruky. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz